Kamerové systémy
NE. Dnem 25. května 2018 nabylo účinnosti GDPR, které již podobnou registrační povinnost neukládá.
Na kamerové sledování i pořizování záběrů osob se v každém případě primárně vztahují ustanovení občanského zákoníku upravujícího podmínky ochrany soukromí, osobnosti a podoby člověka. V případě pořizování záznamu obydlí člověka jde o zásah do soukromí upravený v občanského zákoníku, který stanoví, že nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka
- narušit jeho soukromé prostory,
- sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam,
- využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou,
- takové záznamy o jeho soukromém životě šířit.
Samotné sledování fyzických osob je mimo působnost pravidel zpracování osobních údajů. V případě jednání v rozporu s výše uvedeným ustanovením občanského zákoníku se lze obrátit na soud s žalobou na ochranu osobnosti a domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. Vždy je však nejdříve potřebné, pokusit se věc vyřešit jednáním s druhou stranou či alespoň pokusem.
V případě tzv. „sousedských“ sporů může být problematické jednání posouzeno jako přestupek úmyslného narušení občanského soužití schválností, jehož projednání je v působnosti příslušného obecního úřadu.
Právní předpisy nebrání nároku každého občana chránit si nemovitost (včetně pozemku) kamerou.
Musí však být splněny některé podmínky:
- Kamera musí být nastavena přiměřeně a adekvátně, tj. nastavena na sledování chráněné nemovitosti a nesmí nepřiměřeně zasahovat do soukromí druhých, zejména tím, že by byla nastavena do prostoru nemovitosti (včetně pozemku) souseda.
- Záběr kamery nesmí nepřiměřeně zasahovat ani veřejné prostranství v okolí nemovitosti (ulice, náměstí) nad rámec nezbytný pro identifikaci případného útočníka proti plášti budovy nebo oplocení soukromého pozemku.
- Monitorování veřejného prostranství se záznamem ve větším rozsahu, které by již podléhalo povinnostem podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů, by bylo přípustné pouze výjimečně (např. opakované závažné útoky proti obydlí provozovatele kamery z veřejného prostranství).
Vhodně nastavenou kameru lze využít i k ochraně u nemovitosti zaparkovaného vozidla. V době, kdy zde vozidlo neparkuje, není důvod záznam tohoto prostoru pořizovat.
Bez zbytečného odkladu informujte o daném incidentu správce kamerového systému (zpravidla provozovatel obchodního centra, supermarketu apod.) a požádejte jej o vyhledání a uchování předmětného záznamu dokumentujícího průběh krádeže, vykradení či poškození automobilu, aby nedošlo k automatickému vymazání starších záznamů.
Řešení škodní události a ochrana vlastního majetku je oprávněným zájmem majitele vozidla, kterému byla na automobilu způsobena škoda. Za porušení povinností správce a provozovatele kamerového systému (např. obchodního centra jako provozovatele parkoviště) z hlediska obecného nařízení (GDPR) tedy nelze považovat poskytnutí kopie snímku či relevantní části kamerového záznamu poškozenému. Správce by neměl poskytnutí záznamu ani paušálně odmítnout z důvodu výskytu dalších osob na záznamu, které neměly zjevně žádný vztah ke škodní události, v dnešní době je totiž v případě potřeby znečitelnění či odstranění části záznamů technicky snadno proveditelné.
I v tomto případě nakládání s nahrávkami z kamerových systémů platí, že záznam musí být příslušnými osobami, včetně poškozeného, využíván účelně a přiměřeně. To znamená typicky jako důkazní prostředek, např. předložením záznamu pojišťovně k řešení pojistné události nebo předložením městské či státní policii.
Zpracování osobních údajů provozováním kamerového systému je zákonné, pouze pokud je prováděno v odpovídajícím rozsahu v rámci některého z přípustných právních titulů zpracování osobních údajů uvedených v článku 6 GDPR. V praxi se jedná obvykle o
- zpracování nezbytné pro splnění úkolu prováděného při výkonu veřejné služby; v těchto případech je třeba dbát ustanovení příslušného zákona nařizujícího, resp. upravujícího zvláštní podmínky kamerové sledování,
- zpracování nezbytné pro účely oprávněných zájmů příslušného správce
V souvislosti s provozováním kamerového systému má správce povinnost vést záznamy o činnostech zpracování. Tato povinnost ovšem není úplně nová, záznamy fakticky nahrazují dosavadní registrační formuláře, na rozdíl od dosavadní registrace však tyto záznamy již správce pouze uchovává, tj. nezasílá Úřadu.
Stejně jako jiné povinnosti stanovené obecným nařízením se ani tato povinnost nevztahuje na zpracování osobních údajů prováděné v průběhu výlučně osobních či domácích činností, tedy ani na přiměřenou ochranu vlastního obydlí kamerou. Vztahovala by se až na výše popsaný záznam veřejného prostranství, pokud by byl nezbytný pro ochranu práv provozovatele kamerového systému.
Záznam o činnostech zpracování pro kamerový systém musí obsahovat tyto údaje:
| Označení správce | Běžná identifikace správce, tj. subjektu, který provádí zpracování. |
|---|---|
| Účel zpracování | Např. ochrana majetku správce, života a zdraví osob prostřednictvím stálého kamerového systému. |
| Popis kategorií subjektů údajů | Zaměstnanci a příležitostně vstupující osoby do monitorovaného prostoru (dodavatelé, návštěvy apod.) |
| Popis kategorií osobních údajů | Podoba a obrazové informace o chování a jednání zaznamenaných osob. |
| Příjemci osobních údajů a informace o případném předání osobních údajů do třetích zemí | V odůvodněných případech orgány činné v trestním řízení, případně jiné zainteresované subjekty pro naplnění účelu zpracování (např. pojišťovna) |
| Lhůta pro výmaz | Doba uchování záznamu je X dní. Záznam zachyceného incidentu je uchován po dobu nezbytnou pro projednání případu a pro právní ochranu. |
| Technická a organizační bezpečnostní opatření | Bezpečnostní kryt, řízený přístup k datům, školení oprávněných osob, vedení záznamů o předání nahrávek oprávněným orgánům a osobám. |
Provozování kamerového systému je považováno za zpracování osobních údajů podléhající povinnostem podle obecného nařízení, pokud je
- automatizovaně prováděn záznam monitorovaného veřejného prostoru,
- zároveň je účelem pořizovaných informací a záznamů využití k identifikaci fyzických osob v souvislosti s určitým jednáním.
Údaje uchovávané v záznamovém zařízení, ať obrazové či zvukové, jsou osobními údaji za předpokladu, že na základě těchto záznamů (informace z obrazových či zvukových nahrávek) lze přímo či nepřímo identifikovat konkrétní fyzickou osobu. Fyzická osoba je identifikovatelná, pokud ze snímku, na němž je zachycena, jsou patrné její charakteristické rozpoznávací znaky (zejména obličej) a na základě propojení rozpoznávacích znaků s dalšími disponibilními údaji je možná plná identifikace osoby. Osobní údaj pak tvoří ty identifikátory, které umožňují příslušnou osobu spojit s určitým, na snímku zachyceným, jednáním.
1) Dodavatel poskytuje pouze řešení kamerového systému a jeho instalaci - v jeho provozu se však dále neangažuje. V tomto případě není dodavatel systému zpracovatelem.
2) Zákazník se s dodavatelem dohodne i na průběžné kontrole a údržbě kamerového systému, kdy zaměstnanci servisní společnosti v rámci výkonu těchto služeb nahlíží do pořízených záznamů a tyto spravují na pokyn a pro potřebu správce. V takovém případě je servisní společnost v postavení zpracovatele osobních údajů a jí a jejím zaměstnancům pověřeným nahlížet do záznamů vyplývají obdobné povinnosti podle GDPR jako správci – objednateli služeb a jeho zaměstnancům. V takovém případě je nezbytné splnit následující náležitosti:
- Správce využije pouze ty zpracovatele, kteří poskytují dostatečné záruky zavedení vhodných technických a organizačních opatření tak, aby dané zpracování splňovalo požadavky tohoto nařízení a aby byla zajištěna ochrana práv subjektu údajů.
- Správce uzavře smlouvu o zpracování osobních údajů, ve které je stanoven předmět a doba trvání zpracování, povaha a účel zpracování, typ osobních údajů a kategorie subjektů údajů, povinnosti a práva správce. Smlouva o zpracování osobních údajů nemusí být samostatná smlouva, ale podstatné je, aby zmíněné náležitosti byly obsahem smluvního ujednání mezi správcem a zpracovatelem. K podrobnostem smlouvy viz čl. 28 GDPR.
K používání kamery snímající jiné osoby musí mít soused mít vážný důvod – např. ochranu vlastního majetku či osob pohybujících se v prostoru jeho nemovitostí. Každý může předcházet nebezpečným situacím (a tyto situace dokumentovat), v nichž mu jiné osoby mohou poškozovat nebo poškozují majetek a nějak zasahují na území jeho pozemku. Může přitom kamerou snímat vlastní nemovitost a přiměřeně také její hranici, např. okrajové části okolních přilehlých zahrad, polí či veřejných komunikací (tedy místo, odkud vyhází útok na chráněné zájmy).
Pořízené záznamy obsahující důkazy může následně s oznámením předložit policii, soudu nebo přestupkové komisi obce. Pořizování záznamů mimo vlastní soukromý pozemek, resp. na jeho hranici, by se mělo dít pouze v závažných případech a v minimální nezbytné míře, zcela jistě bez rozsáhlých záznamů veřejných komunikací či záběru okolních domů (zvláště oken obydlí, vstupů do domů, bazénů apod.).
Výše uvedené případy přiměřené ochrany majetku a osob jsou dovoleným pořízením a použitím podobizny nebo zvukového či obrazového záznamu podle občanského zákoníku, který tak dovoluje konat k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. Jedná se o výjimku ze zákonné zásady, že bez svolení člověka nelze pořizovat zvukový nebo obrazový záznam.
Jak se mohu v takovém případě bránit?
Používá-li soused kameru nevhodně, kupř. jako nátlakový prostředek v rozporu s výše uvedenými pravidly, dopouští se přestupku proti občanskému soužití podle zákona o některých přestupcích. Nepatřičné jednání souseda je proto třeba oznámit příslušné obci a mělo by být projednáno tzv. komisí k projednání přestupků.
Chcete-li dosáhnout rychlé změny chování souseda, příp. okamžitého odstranění kamery, obraťte se s návrhem požadovaného opatření na soud, pokud se sousedem nelze dohodnout. Na soud se musíte také obrátit, cítíte-li se vážně dotčeni nebo poškozeni provozováním kamery, které vnímáte jako nevhodné, jako nátlak či útisk a za to požadujete odškodnění či jiné zadostiučinění.
Nikoliv. ÚOOÚ je vybaveno kompetencemi k řešení závažných a složitých situací zpracování, v nichž s údaji systematicky nakládá veřejný či soukromý sektor. Není však příslušný k vedení řízení v případě individuálních sporů mezi majiteli obydlí.
ÚOOÚ totiž není oprávněn vstupovat do obydlí, které není používáno k podnikatelské činnosti (viz § 7 kontrolního řádu), nemůže proto ověřit režim provozu kamery v obydlí, ani prostá tvrzení protistran sporu a vysvětlení majitelů kamer, že např. jedná o atrapu.
ÚOOÚ ve sporných případech na základě oznámení upozorňuje majitele nemovitostí na zákonná pravidla pro shromažďování a zpracování kamerových záznamů. S ohledem na výše uvedené zákonné ustanovení však neprovádí kontrolu obydlí. ÚOOÚ může účinně zasáhnout až v případech konkrétních následků soukromého (sousedského) sporu, např. v případech prokazatelného zneužití kamerových záznamů či nevhodného zveřejnění záznamů, v nichž je zřejmé a alespoň částečně doloženo vážné podezření z porušení pravidel pro zpracování údajů.