Úřad pro ochranu osobních údajů


International


Vyhledávání

 

Základní odkazy

 

Cesta: Titulní stránka > Hlavní menu > Archiv > Ochrana osobních údajů v českých médiích (do r. 2015) > Bezpečnostní opatření při cestě do USA

 

Bezpečnostní opatření při cestě do USA

BBC - Česká redakce, Svět kolem nás, 17. 1. 2004, 12:05
Přepis rozhlasové besedy s K. Neuwirtem, V. Pěchotou a J. Přibáněm, otázky kladl Michal Růžička

 
 
 

BBC - česká redakce

17.1.2004, 12:05 Svět kolem nás


Michal RŮŽIČKA, moderátor
--------------------
Strach Ameriky z teroristických útoků dostal na počátku tohoto roku další konkrétní podobu, Spojené státy zavedly nová pravidla pro všechny cizince přijíždějící do země na základě uděleného víza. A tato pravidla vzbudila mezinárodní rozruch, každému jsou totiž odebrány otisky prstů, každý se musí nechat vyfotografovat. Jde o rutinní záležitost, na kterou si turisté postupně zvyknout, nebo jde o akt ponižující, o akt, který je v rozporu s lidskými právy? To jsou některé otázky, které si budeme klást v dnešním diskusním pořadu české redakce BBC Svět kolem nás. Od mikrofonu vás vítá Michal Růžička. Já jsem si dnes pozval k pomyslnému kulatému stolu tři hosty. Vratislava Pěchotu, odborníka na mezinárodní právo, který v New Yorku působí na Kolumbijské univerzitě. Dobrý den do New Yorku.

Vratislav PĚCHOTA, odborník na mezinárodní právo působící na Kolumbijské univerzitě v New Yorku
--------------------
Dobrý den.

Michal RŮŽIČKA, moderátor
--------------------
Pana Jiřího Přibáně, profesora pražské Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který momentálně působí na univerzitě v Cardiffu. Dobrý den do Walesu.

Jiří PŘIBÁŇ, profesor Právnické fakulty Univerzity Karlovy, momentálně působící na univerzitě v Cardiffu
--------------------
Dobrý den z Cardiffu.

Michal RŮŽIČKA, moderátor
--------------------
A v pražském studiu je se mnou pan Karel Neuwirt, předseda českého Úřadu pro ochranu osobních údajů. I vám dobrý den.

Karel NEUWIRT, předseda Úřadu na ochranu osobních údajů
--------------------
Dobrý den z Prahy.

Michal RŮŽIČKA, moderátor
--------------------
Pane Pěchoto, v českém i světovém tisku se o fotografování na letištích a o otiscích prstů objevily typově dva druhy komentářů. První říkají, že jednostranné opatření Američanů činí předsudečně z přibližně čtyřiadvaceti milionů lidí, kterým mají být ročně odebrány otisky prstů, zločince. Druhé říkají, že Spojené státy mají na podobné opatření nárok, že jediným problémem je časové zdržení na letištích, ale že s otázkou lidských práv například nemají nové bezpečnostní praktiky co dělat. Jaká je vaše analýza.

Vratislav PĚCHOTA, odborník na mezinárodní právo působící na Kolumbijské univerzitě v New Yorku
--------------------
Já jsem si vědom, že v zahraničí, zejména v Evropě, byla přijata opatření s rezervací nebo i s určitým odporem. Tady ve Spojených státech ovšem se na to tak nepohlíží. Předně, letiště jsou teď vybavena velice moderním zařízením, které provádí to snímání otisků velice běžně, rychle, fotografování také není děláno takovým způsobem, aby to ponižovalo důstojnost člověka. Američané, kteří si už zvykli od 11. srpna na řadu pronikavějších opatření, nevidí v tom nic takového zvláštního.

Michal RŮŽIČKA, moderátor
--------------------
Od 11. září asi.

Vratislav PĚCHOTA, odborník na mezinárodní právo působící na Kolumbijské univerzitě v New Yorku
--------------------
Od 11. září 2001. A kromě toho každý stát má právo kontrolovat přístup cizinců na své území.

Michal RŮŽIČKA, moderátor
--------------------
Pane Přibáni, nejprve stručná otázka, vidíte v tom, co se děje na sto patnácti amerických mezinárodních letištích, nějaký problém?

Jiří PŘIBÁŇ, profesor Právnické fakulty Univerzity Karlovy, momentálně působící na univerzitě v Cardiffu
--------------------
No, samo o sobě my žijeme v digitální společnosti, kde jsou absolutně čitelné digitální stopy, které zanecháváme, kdykoliv telefonujeme z mobilního telefonu, kdykoliv vybíráme nebo platíme platební kartou. Kdykoliv dokonce vjedeme do velkého města v západní Evropě, během čtyř minut policie je schopna identifikovat, odkud pocházíme, podle registrační značky našeho auta. V tomto ohledu otisk prstů nebo snímání oční duhovky není zase takovým zásadním problémem, protože osobně se vždycky identifikujeme někde. V čem bych viděl problém, je v jednorázovém opatření Spojených států, protože rozdíl je, když na základě vzájemné dohody se Evropská unie se Spojenými státy domluví na novém vydávání pasů, kde budou tyto identifikační znaky, z druhé strany je velký rozdíl, když Spojené státy zavedou tato opatření jednostranně. Takže to je mezinárodní aspekt. Druhý aspekt je, že tato opatření jsou naprosto neúčinná, protože kontrolují pouze menšinu těch, kdo do Spojených států přicestují. Byla zmínka o těch sto patnácti letištích, čtrnácti přístavech, což podle některých je pouze deset procent všech přijíždějících, nebo těch, kdo překročí hranice Spojených států. Čili opatření samo o sobě nikdy k tomu boji proti terorismu zase tak nepřispěje.

Michal RŮŽIČKA, moderátor
--------------------
Pane Neuwirte, vy máte na starosti ochranu dat v České republice. Co kdyby se vás česká vláda zeptala, že chystá podobné opatření v České republice, zeptala by se vás na názor, co byste jí odpověděl?

Karel NEUWIRT, předseda Úřadu na ochranu osobních údajů
--------------------
Já si myslím, že celý ten problém musíme klasifikovat ze širšího pohledu. Tady nejde skutečně jenom o ty samotné otisky prstů, o kterých se píše v novinách a hovoří v médiích, tady jde vlastně o celé zavedení toho systému US-VISIT, který je velmi rozsáhlým systémem, vždyť jenom teď v té první fázi je v něm propojeno na pět velkých databází. Ta konečná verze má obsahovat až dvacet subsystémů. Takže já si myslím, že to je předmět sporu. Samozřejmě budeme se bavit později, délka uchovávání dat, způsob vyžadování těch dat, způsob kombinování a vyhodnocování údajů o pasažérech. Ona ta biometrika je tam jenom jedním prvkem. Kdyby česká vláda řekla, že bude používat biometrické údaje pro verifikaci přijíždějících pasažérů, což znamená, že by ten reálný otisk prstů byl srovnáván s tím obrazem, který bude například v těch cestovních dokladech, tak to si myslím, že je naprosto v pořádku, to skutečně nezdrží ani ty cestující, není to žádný zásah do soukromí. Jistě by to všichni, včetně Evropské unie, pochopili. Ta kritika naše a zejména tedy Evropské unie je v tom, že vzniká skutečně obrovský a propojený, rozsáhlý informační systém s mnoha údaji a pasažéři, kteří přilétají do Spojených států, o něm ani nevědí, nejsou o něm informováni, o těch databázích se nehovoří. Nehovoří se, jak dlouho budou údaje uchovávány a tak dále, takže ta biometrika je tam skutečně jenom jakýmsi kouskem v tuto chvíli.

Michal RŮŽIČKA, moderátor
--------------------
Pane Pěchoto, vy jste na začátku mluvil o těch zdrženích, o těch systémech, spíš o tom fungování na těch letištích, ale vy jako právník, který působí ve Spojených státech, v tom nevidíte žádný právní problém například?

Vratislav PĚCHOTA, odborník na mezinárodní právo působící na Kolumbijské univerzitě v New Yorku
--------------------
Může se samozřejmě diskutovat o tom, do jaké míry tato opatření zasahují do sféry soukromí. Ovšem tak jako v jiných otázkách ve Spojených státech k těmto věcem se přistupuje pragmaticky. Každá otázka, která vyvolává problém zásahu do práv jednotlivce, se zvažuje ze dvou hledisek, z hlediska zájmu, který vede k zavedení určitého opatření, a z hlediska práv jednotlivce. A takový ten balanc, takováto rovnováha je vždycky ... zejména soudy snaží se nalézti rovnováhu. A jestliže existuje rovnováha mezi zájmem a mezi právy jednotlivce, pak opatření je více méně v pořádku.

Michal RŮŽIČKA, moderátor
--------------------
Podle vašeho názoru ta rovnováha v tuto chvíli zatím existuje.

Vratislav PĚCHOTA, odborník na mezinárodní právo působící na Kolumbijské univerzitě v New Yorku
--------------------
Podle mého ano. Kromě toho já opět říkám, že jsem si vědom, jak ta věc zčeřila hladinu, ovšem není to nic nového, zejména ne pro amerického občana. Jak pan Přibáň správně řekl, žijeme v digitálním věku a každý občan, každý ekonomicky aktivní občan, občansky aktivní občan dává údaje téměř denně desítkám míst a tyto údaje se potom také často spojují někde. Takže o jeden údaj více nemění situaci.

Michal RŮŽIČKA, moderátor
--------------------
Ano, my jsme tady o tom mluvili s panem Neuwirtem, že ve Spojených státech je běžné, že si komerční společnosti mezi sebou prodávají data získaná při obchodování zcela běžně, ale přesto se vás zeptám ještě na jednu věc. Kdyby vláda Spojených států zavedla toto pravidlo na domácích letech, myslíte si, že Američané by se chovali k tomu opatření stejně?

Vratislav PĚCHOTA, odborník na mezinárodní právo působící na Kolumbijské univerzitě v New Yorku
--------------------
Samozřejmě, že by byla kritika, ozvala by se kritika, ona se ozývá kritika ze všech stran, vůči všem opatřením, která jsou přijímána teď po 11. září. Ovšem do jaké míry by tato kritika byla silná, do jaké míry by byla účinná, není známo. Kromě toho Spojené státy mají zvládat ... federální úřady Spojených států mají řadu jiných možností jak si zjistit údaje o amerických občanech.

Michal RŮŽIČKA, moderátor
--------------------
Pane Přibáni, vy jste na počátku té své původní první odpovědi vypočítal některé problémy s tím spojené, ale kde podle vás bychom měli v tom rozplétání začít? Co považujete za nejpodstatnější? Například ten akt snímání otisků, ochranu získaných údajů před případným zneužíváním nebo ten předpoklad, že každý turista je potenciálním teroristou?

Jiří PŘIBÁŇ, profesor Právnické fakulty Univerzity Karlovy, momentálně působící na univerzitě v Cardiffu
--------------------
Tak pan Pěchota velmi přesně řekl, že každé to opatření musí být pragmatické, musí sledovat především nějaký pragmatický cíl. Nikdo nebude popírat, že Spojené státy se ocitly v riziku před útoky mezinárodních teroristů a že musí přijmout určitá bezpečnostní opatření proti tomuto riziku. Z druhé strany je ovšem patrné že celé toto opatření je velmi propustné, že spíše se jedná o zneužití té atmosféry strachu, která ve Spojených státech nastala po právě těch zářijových útocích v roce 2001, a že vláda se tady snaží vytvářet falešnou představu o tom, že ochrání své vlastní občany před teroristy přicházejícími zvenčí. Je to ta představa, že terorismus je tam venku a my vás zde doma ochráníme, což je, myslím, největším nebezpečím spojeným s celým tímto opatřením. Druhým rizikem je samozřejmě, že když předáváte údaje, očekáváte, že vztah mezi vámi, tím, kdo předává údaje, a tím, komu je poskytujete, je vztahem důvěry. Já mohu předat spousty informací, ale očekávám, že nedojde k jejich zneužití, komerčnímu, lékařskému nebo politickému. A tady je vlastně ponechána na vaší vůli pouze ta možnost, jestli do Spojených států pocestujete nebo jestli odmítnete do nich jet, buď letecky nebo lodí.

Michal RŮŽIČKA, moderátor
--------------------
Já připomenu, že to snímání otisků prstů je součástí širší akce vlastně. Spojené státy vyžadují po leteckých společnostech předávání údajů o pasažérech, kteří nasedají v Evropě do letadel mířících do Spojených států. Připomínám, že mezi poskytovanými údaji jsou například čísla kreditních karet a podobně. Pane Neuwirte, ustoupila Evropa politické síle Spojených států v tomto nebo věcným argumentům?

Karel NEUWIRT, předseda Úřadu na ochranu osobních údajů
--------------------
Evropa zatím neustoupila, ta vyjednávání Evropské komise se Spojenými státy pokračují. A skutečně já bych polemizoval s panem Pěchotou, že o jeden údaj více nebo méně. Vždyť kde je ta rovnováha, když v systému US-VISIT nebyla stanovena ještě lhůta, po kterou budou údaje získané do toho systému likvidovány? Prozatím je ta doba stanovena na sto let, u těch pasažérských systémů, kdy se předává, původně bylo, mám dojem, třicet devět údajů požadovaných, Evropská komise dohodla třicet čtyři. Evropská komise požaduje další redukci těchto údajů. Původně Spojené státy chtěly tyto údaje pasažérské uchovat padesát let. Kde je balance v tom, že když jednou poletím do Spojených států, tak veškeré informace o mně budou uchovávány padesát let? Tam rozhodně ten balanční princip zachován není. Já si myslím, že by mělo dojít k redukci. Evropská komise docílila toho, že nebudou shromažďovány takzvané citlivé osobní údaje, zejména údaje o zdravotním stavu, ale na druhou stranu americká vláda chce jakési zdravotní informace získat vyhodnocováním těch údajů například z údaje o dietě nebo o stravovacím režimu, který vám bude poskytován na palubě letadla. Tak já si myslím, že ten princip rovnováhy zajištěn není. Rozhodně to, co docílila Evropská komise, že ta doba je zkrácena na tři a půl roku, to je jedna z předností toho vyjednávání, nebo jeden z výsledků. Když Spojené státy přistoupily na tento požadavek, tak obratem vlastně sdělily, že ta likvidovaná data budou uložena do externí neaktivní databáze a v této databázi budou uchovávána po dobu osmi let a přístup do té databáze bude na základě nějakých zákonných zmocnění. Ale pořád budou tyto údaje nikoliv likvidovány beze zbytku, ale prostě bude zase nějaká stopa v nějaké další databázi. Já si myslím, že ten balanční princip tady skutečně zachován není.

Michal RŮŽIČKA, moderátor
--------------------
Česká republika se bude velmi brzy moci aktivněji, mnohem aktivněji než dřív podílet na podobných jednáních Evropské unie se Spojenými státy a bude se moci mnohem aktivněji, s větší vahou, podílet na formulaci té evropské politiky. Co vy byste radil Evropské unii, jakou strategii v tom jednání, v těch jednáních by měla dodržovat?

Karel NEUWIRT, předseda Úřadu na ochranu osobních údajů
--------------------
Tak my už se teď podílíme na té tvorbě evropských předpisů jak v Radě Evropy, tak v Bruselu při Evropské komisi. Nemáme teď v Bruselu hlasovací právo, po vstupu budeme mít hlasovací právo. Já osobně se podílím na dokumentu v Radě Evropy o ochraně osobních údajů při zpracování biometrických informací a tam opravdu preferujeme využití biometriky, ať už otisků prstů nebo kterékoliv jiné, pro ty verifikační systémy. To znamená, že bude skutečně jenom ověřeno, že vy jste ten, kdo předkládá jakýsi doklad, zejména cestovní pas. Ty identifikační systémy jsou mnohem nebezpečnější, poněvadž vyžadují vytvoření rozsáhlých databází, které vás skutečně identifikují, vědí o vás mnohem víc informací. To je v souladu i s tím, co prosazuje Evropská komise. My o tom budeme jednat v Bruselu koncem tohoto měsíce. Myslím, že Česká republika souhlasí s tím postupem Evropské komise, kterým je vyvíjen ten další tlak, aby se zredukoval počet informací. My jsme povolili Českým aeroliniím předávat osobní údaje do Spojených států v omezeném rozsahu, rozhodně to není těch třicet čtyři požadovaných informací.

Michal RŮŽIČKA, moderátor
--------------------
Můžete to říct konkrétně?

Karel NEUWIRT, předseda Úřadu na ochranu osobních údajů
--------------------
Mohu je přečíst. Povolili jsme předávat jméno, příjmení, iniciály jména a příjmení, datum narození, státní příslušnost, zemi trvalého pobytu, pohlaví, číslo, typ a platnost cestovního pasu nebo jiného cestovního dokladu a název úřadu, který vydal tento cestovní doklad, a kontaktní adresa ve Spojených státech. Tyto údaje smí České aerolinie předávat do Spojených států. To povolení jsme vystavili do konce dubna letošního roku, to znamená do data ... až po vstupu do Unie budeme řešit tento problém samozřejmě znovu a také budeme prosazovat a budeme jistě podporovat, aby Spojené státy, nebo ty úřady ve Spojených státech neměly možnost samy získávat ten pool systém, to znamená, že si nasávají z těch leteckých společností ta data samy.

Michal RŮŽIČKA, moderátor
--------------------
Čili vy požadujete, aby ty letecké společnosti předávaly ...

Karel NEUWIRT, předseda Úřadu na ochranu osobních údajů
--------------------
Tak. Aby předávaly aktivně, čili aby se vědělo, že to předání je dáno nikoliv tak, že tam bude to, jak požaduje nyní ... požadují Spojené státy, že získají jenom přístup do těch databází leteckých společností a samy si budou ty údaje získávat.

Michal RŮŽIČKA, moderátor
--------------------
Pane Pěchoto, pan Přibáň před chvílí řekl, že ta opatření jsou propustná, čímž narazil na jeden z takových kritických bodů. Myslíte si, že ta opatření přinesla větší pocit bezpečí nebo větší bezpečí Spojeným státům?

Vratislav PĚCHOTA, odborník na mezinárodní právo působící na Kolumbijské univerzitě v New Yorku
--------------------
Pocit je relativní pojem samozřejmě. Já souhlasím, že ta opatření jsou propustná, protože těžko si představit jakékoliv opatření, které by bylo vodotěsné. Jsou to opatření, která jsou vyvolána známými jako okolnostmi. Je třeba, aby tady bylo ze strany Evropy i ostatních kontinentů pochopení pro Spojené státy. Já sám se domnívám, že Spojené státy ... vláda v součinnosti s veřejností že najdou tu míru, nutnou míru k obraně proti terorismu a že to nepovede k nějakému rozšíření nebo zavádění opatření, která by připomínala opatření ″velkého bratra″.

Michal RŮŽIČKA, moderátor
--------------------
Čili vy se nebojíte, že stojíme na počátku procesu, během něhož dojde k přehodnocení představ o tom, co to je právo na soukromí, na ochranu osobních údajů, na právo presumpce neviny a tak dále, to vše ve prospěch většího pocitu bezpečí?

Vratislav PĚCHOTA, odborník na mezinárodní právo působící na Kolumbijské univerzitě v New Yorku
--------------------
Jak pozoruji věci kolem sebe, tady ve Spojených státech, ta tendence pronikat na ... blíže jako k jednotlivci ještě nepostoupila tak, že by tady byla nějaká nebezpečí a že by bylo třeba hlasitě volat. A já myslím, znaje mentalitu ve Spojených státech, že ovzduší ... občanské ovzduší prostě nedovolí, i kdyby ze strany federální vlády byly takové tendence, nedovolí, aby ta mez únosnosti byla překročena.

Michal RŮŽIČKA, moderátor
--------------------
Pane Přibáni, vy jste na začátku zmínil mezinárodní rozměr celé záležitosti, ten se velmi výrazně projevil například v reakci Brazílie, která zavedla takřka okamžitě odvetná opatření a činí totéž americkým turistům. Nemůže tahle tlačenice přerůst v jakousi kontrolní hysterii, na jejímž konci by se například otisky prstů staly stejně otevřeným zbožím, jakým je telefonní číslo v seznamu?

Jiří PŘIBÁŇ, profesor Právnické fakulty Univerzity Karlovy, momentálně působící na univerzitě v Cardiffu
--------------------
Víte, já bych se ještě rád vrátil k tomu, co řekl pan Pěchota, protože já jsem měl možnost minulý semestr přednášet ve Spojených státech, takže tu atmosféru jsem tam také zažil. Myslím, že liberální Amerika se začíná bouřit proti tomu, co v posledních čtyřech letech zavedla tato vláda George Bushe, a především poukazuje na neuvěřitelný newspeak, tu novořeč orwellovskou, když se pan Pěchota zmínil o ″velkém bratrovi″, kdy právě zmiňovaný US-VISIT program, čili který se dá přeložit také jako ″navštivte nás″, je v podstatě programem, který se snaží dokonale kontrolovat všechny, kdo přijíždějí do země, kdy Patriot Act je zákonem, který zásadním způsobem omezuje tradiční americká práva a svobody, a kdy ve jménu boje proti terorismu vláda je schopna ospravedlňovat jakékoliv opatření, které jí momentálně přijde vhod. Ještě bych se vrátil k té účinnosti systému. Asi jste zaregistrovali, že tady v Londýně před dvěma dny zadrželi muže súdánské národnosti, který cestoval z Washingtonu a prošel běžnou bezpečnostní kontrolou na washingtonském letišti s pěti náboji v kabátě. Odhalila ho až bezpečnostní služba v Londýně. Takže ta bezpečnostní opatření opravdu selhávají ve Spojených státech v těch zcela základních dimenzích a je otázka, jak budou selhávat v dimenzi předávání či manipulace s osobními daty, o které hovořil pan Neuwirt.

Michal RŮŽIČKA, moderátor
--------------------
Přesto se zeptám ještě jednou. Jak vidíte ten mezinárodní rozměr, k čemu to může vést?

Jiří PŘIBÁŇ, profesor Právnické fakulty Univerzity Karlovy, momentálně působící na univerzitě v Cardiffu
--------------------
Ano, tady skutečně dochází ke konfrontaci mezi Spojenými státy a zbytkem světa. Evropská unie se snaží spolupracovat, aktivně tedy vytvářet nátlak na zmírnění některých těch opatření ve Spojených státech, ale stejně jako ve všech ostatních oblastech mezinárodní spolupráce nakonec Spojené státy budou ty mezinárodní tlaky ignorovat. Takže tady může nastat situace, ve které se skutečně Spojené státy ocitnou v takzvané zadrátované demokracii, kdy ten režim bude ... oni budou chtít polopropustný režim, že Američané budou moci cestovat po celém světě, zatímco ten, kdo přijede do Spojených států, bude podroben podrobné prohlídce. Ale svět může reagovat přesně tak, že zadrátuje tu cestu i Američanům ven.

Michal RŮŽIČKA, moderátor
--------------------
Pane Pěchoto, ta nevole nejen Evropy proti opatřením, o kterých mluvíme, se projevila například i tak, že na konci tohoto týdne odmítl na protest proti snímání otisků prstů odjet do Washingtonu varšavský starosta Lech Katczynski. Nepředstavují pro americkou vládu podobné akty žádný problém?

Vratislav PĚCHOTA, odborník na mezinárodní právo působící na Kolumbijské univerzitě v New Yorku
--------------------
Samozřejmě je to nepříjemné pro americkou vládu, ale v celkovém pohledu na věci to nemění postoj. Vezměme ještě to opatření ohledně snímání otisků prstů. To jsou opatření, která nejsou příliš ... která nejsou takříkajíc intruzivní. Ten přístroj, kam vložíte prst, je téměř neviditelný, je na pultě imigračního úředníka, a kromě toho, a to je to hlavní, údaj, který byl získán touto cestou, je prověřován s údaji, které má centrální archiv Federálního úřadu pro vyšetřování, a více méně zůstává v těchto kanálech. Údaje, které jsou získávány od cizinců, jsou přísně střeženy. Nebylo dosud větších takových incidentů s nimi, nebyly případů, že by byly zneužity například ke komerčním účelům a tak dál. Já samozřejmě nejsem obhájcem, nejsem obhájcem těchto opatření, já se domnívám, že ona diskriminují. Diskriminují ne ovšem sama ta opatření, ale diskriminuje sama praxe udílení víz. Většina států světa, jejichž občané musejí mít víza, menšina států světa, například Evropská unie, její občané jezdí do Spojených států bez víza a od nich se otisky prstů neberou. V tomto je problém, který vyvolává závist, řekněme, nebo řevnivost nebo pocit diskriminace.

Michal RŮŽIČKA, moderátor
--------------------
Pane Neuwirte, vy z nás asi nejlépe rozumíte ochraně dat, skladování, ochraně těch systémů, co se s těmi informacemi všechno dá udělat, jak se dají zneužít, využít, použít? Jak si myslíte, v čem je ten systém nejzranitelnější? Když já přijedu do Spojených států, odevzdám některá data nejdřív skrz leteckou společnost, potom sám na tom letišti, v čem jsem ohrožen?

Karel NEUWIRT, předseda Úřadu na ochranu osobních údajů
--------------------
Samozřejmě ta data ... ten další systém, ten Caps 2, to je v podstatě screeningový systém, to znamená, že on veškerá data vyhodnocuje, prověřuje vás, kombinuje ty jednotlivé údaje. Takže tam skutečně je ten zárodek ″velkého bratra″, protože státní administrativa vás má pod kontrolou velmi detailně. Ta biometrická data podle mého názoru v budoucnosti budou ještě daleko více využitelná. Biometrika je relativně mladý obor a myslím si, že ta další progrese umožní biometrické informace vyhodnocovat ještě způsoby, které dneska neumíme. A trošku se domnívám, že Spojené státy na to sázejí, protože jinak si neumím vysvětlit ty velmi dlouhé archivační doby, padesát až sto let. Samozřejmě, že z takových vyhodnocování lze potom dovozovat nějaké závěry vůči nějakým komunitám, vůči třeba státním občanům nějakého státu nebo nějakým uzavřeným společnostem, poněvadž tyto údaje bude možno kombinovat a zpracovat v rámci nějaké komunity. Já skutečně si nemyslím, že Spojené státy mají k těmto datům nějaké velmi přísné opatření, tam na to není například legislativa. US Patriot Act se týká jenom amerických občanů a to je ten základní konflikt mezi Evropskou unií a Spojenými státy, protože my když jsme psali zákon pro Českou republiku a použili jsme tam, že se vztahuje na občany, tak okamžitě jsme byli kritizováni, že občan může být vykládán, že je občanem České republiky, kdežto evropská legislativa se vztahuje vlastně na kohokoliv, čili naším zákonem jsou chráněni i Američané žijící, nebo pohybující se na území České republiky. tak já se nedomnívám, že ta opatření proti zneužití ... navíc ten přístup do těch databází, nemyslím jenom do biometrické databáze, ale i do těch pasažérských a dalších, tam není předložen zcela jasný seznam, které autority, které instituce mohou do toho systému vstupovat a za jakých podmínek. Je tam samozřejmě vyjmenováno, že je to úřad pro bezpečnost a úřad pro vyšetřování a celní a imigrační úředníci a tak dále, ale pak je tam samozřejmě vždycky doložka ″a další, kteří na základě legálního zmocnění mohou vstoupit″. Takže to je pro Evropskou unii naprosto neprůhledné, kdo všechno do těch databází bude moci v budoucnu vstupovat. Já bych jenom poznámečku. Samozřejmě velmi souhlasím s panem profesore Přibáněm, ale když jste říkal, že US-VISIT je ″navštivte nás″, tak to je ta příznivější stránka, ale to je vlastně zkratka toho systému který už není tak příznivý, protože to je US ... systém návštěvníků a imigrační status, nebo indikace imigračního statusu. Takže to je odvozeno z mnohem jaksi tvrdšího a méně přívětivého systému. Ale to jenom ...

Jiří PŘIBÁŇ, profesor Právnické fakulty Univerzity Karlovy, momentálně působící na univerzitě v Cardiffu
--------------------
To je přesně ten orwellovský novojazyk, protože US Visitor and Imigrations Status Indicated Technology. Zkratka US-VISIT nebo US VISIT, visit us.

Karel NEUWIRT, předseda Úřadu na ochranu osobních údajů
--------------------
Ano, samozřejmě.

Michal RŮŽIČKA, moderátor
--------------------
Pane Neuwirte, vy byste se neobával těch odvetných opatření? Co kdyby je zavedly i třeba jiné země, o kterých my víme, že tam třeba ochrana dat nebo i systémy zákonů nejsou na takové úrovni jako třeba ve Spojených státech nebo v Evropské unii? Nemohlo by touto cestou dojít k nějakému dalšímu nebezpečí?

Karel NEUWIRT, předseda Úřadu na ochranu osobních údajů
--------------------
Já bych se toho velmi obával. Samozřejmě v Evropské unii, nebo v Evropské komisi se diskutuje o tom, jestli když Spojené státy neustoupí, tak se zavedou odvetná opatření, aby to nebyl jednorázový akt Spojených států, tudíž se to přijme jako mezinárodní standard a budou to vlastně dělat všichni. Ale to si myslím, že je velmi nesprávná cesta, poněvadž jestli si vzpomenete, bezprostředně po útocích 11. září se tvrdilo, my jsme to také řekli někde v médiích, že jedním z cílů těch teroristických útoků je vlastně útok na lidská práva a na ústup z těch lidských práv, nebo z té ochrany lidských práv. A když se podíváte dneska, tak skutečně ustupujeme právě těmito opatřeními. A jestliže tato opatření by se rozšířila celosvětově, tak nepochybně jestliže Evropská komise ... my to považujeme za konflikt s direktivou Evropského parlamentu a konflikt s Evropskou úmluvou o lidských právech, tak když to zavedou všechny státy, tak můžeme rezignovat tu na jeden článek, příště na další a na všechny principy ochrany lidských práv.

Michal RŮŽIČKA, moderátor
--------------------
To je to, na co jsem se ptal před chvílí, jestli nestojíme na počátku procesu redefinice některých základních hodnot nebo představ o tom, co to jsou lidské svobody. Pane Přibáni.

Jiří PŘIBÁŇ, profesor Právnické fakulty Univerzity Karlovy, momentálně působící na univerzitě v Cardiffu
--------------------
Ano. Já myslím, že poslední dva roky jsme svědky opravdu přehodnocení toho, co znamenají lidská práva, osobní svobody. Samozřejmě nelze popírat tu reálnou hrozbu, to nebezpečí, které tady hrozí z terorismu, že svět se skutečně stal nebezpečnějším. Je třeba na to reagovat nějakými bezpečnostními opatřeními. Z druhé strany ovšem samozřejmě nelze obětovat to, co je naprosto základní, to jsou tedy občanské svobody. A je dneska zajímavé, že země, která se vždycky pyšnila obranou těchto svobod, tak najednou ve své legislativě zaostává za Evropskou unií, jak správně tady naznačil pan Neuwirt, že vlastně Evropská komise daleko více je schopna vytvářet určitou rovnováhu mezi tím zájmem bezpečnosti a zájmem na ochranu dat. Protože jak jsem tady říkal, není problémem sbírání dat, problémem je jejich ochrana a důvěra v ty, komu data poskytuji.

Michal RŮŽIČKA, moderátor
--------------------
Pane Pěchoto, vy jste řekl, že problém spatřujete v tom, že se vybírá určitá skupina lidí, na kterou se tato opatření vztahují, totiž na občany států, která potřebují víza. Spojené státy ale zavedly ta opatření vlastně na podzim roku 2002, velmi podobná opatření, pro občany asi dvaceti vybraných muslimských zemí. Tehdy kritici říkali, že jde o neústavní projekt, který vyčleňuje lidi pouze na základě rasy. Teď se to rozšiřuje. Ono by se ironicky dalo poznamenat, že až to bude pro všechny, tak to nebude takový problém.

Vratislav PĚCHOTA, odborník na mezinárodní právo působící na Kolumbijské univerzitě v New Yorku
--------------------
Samozřejmě to by přestalo být diskriminací, ale nepřestalo by to být intruzivním opatřením, které možná přesahuje hranice určité. Já jsem se chtěl zmínit o jiné věci. Mluví se ... začali jsme rozhovor o lidských právech. Lidská práva jsou nadnárodní. Lidská práva jsou stanovena legislativně, chceme-li říct, v mezinárodním měřítku deklarací o lidských právech z roku čtyřicet osm, potom pakty o lidských právech a regionálně, dejme tomu, Evropskou úmluvou o lidských právech. Tato lidská práva samozřejmě se vyvíjejí, vyvíjejí se a na jejich vývoj má vliv mnoho okolností, včetně techniky, ovšem vyvíjejí se ne směrem k omezování. Já nemohu uvést ani jeden příklad, kdy by základní standard lidských práv, řekněme, definovaný, řekněme, v paktech o lidských právech z roku šedesát šest byl v důsledku technického pokroku nebo opatření některých států, například Spojených států, že by byl modifikován. K tomu nedochází.

Michal RŮŽIČKA, moderátor
--------------------
Já bych chtěl věnovat závěr té naší debaty trochu budoucnosti. Pane Neuwirte, vy jste řekl, že v Radě Evropy zabýváte novými metodami biometrickými. Velká Británie například uvažuje o takzvaných biometrických pasech, například už od roku 2007, 2008. Já připomenu posluchačům, že tyto pasy by obsahovaly čip s biometrickými údaji o té každé osobě, o tom nositeli pasu, kde mohou být například tvar oční duhovky, teplotní obraz, případně další informace o tváři, která je sestrojena asi ze sedmnácti set bodů, pokud jsem četl dobře. Myslíte si, že by tyto nové pasy třeba zjednodušily tu otázku, o které mluvíme, nebo by přinesly nové, další podstatné problémy a o velké zjednodušení by nešlo?

Karel NEUWIRT, předseda Úřadu na ochranu osobních údajů
--------------------
On ten biometrický pas pravděpodobně bude přijat, nebo už je rozhodnuto, že bude vydán evropským občanům v rámci Evropské unie. Bylo rozhodnuto, že z těch biometrických údajů tam bude digitální fotografie a otisk prstu. Tyto údaje budou uchovány v tom pase v čipu, o kterém jste hovořil, a ta biometrika bude používána pro ty verifikační údaje. Čili na pozadí by neměly vzniknout žádné databáze. Jestliže vy předložíte nějaký pas a v tom čipu bude nějaký otisk a digitální fotografie, tak vy na letišti, nebo při odbavování, nebo kdekoliv se budete prokazovat tímto cestovním pasem, se vám sejme váš reálný otisk a srovná se s tím obrazem v tom pase a jestliže budou souhlasit, tak vás samozřejmě systém propustí. Jistě je tam chybovost, ale to je věc druhá. Takže ten evropský pas, a Česká republika nepochybně jako členský stát Unie přistoupí také na tento pas, nezakládá nějaká vyšší rizika, ten může zlepšit ať už organizační systém odbavování cestujících, víc ho zprůhlednit, může zavést bezpečnostní prvky. Skutečně ta kritika Spojených států, já jsem to říkal na začátku, nespočívá v tom, že se jenom teď snímá biometrický otisk prstu, Evropská komise kritizuje právě celý ten systém a ty rozsáhlé uchovávací doby a nejasné přístupy a takové ty tlaky, kdy, jak už jsem říkal, ten systém vysávání těch databází od leteckých společností a podobně. Já si myslím, že to přehodnocování lidských práv ... pochopitelně ten princip balance, o kterém mluvil pan Pěchota, to je v pořádku, ale každý nový systém musí mít zřejmý efekt. A já se domnívám, že nebylo Spojenými státy nikde řečeno a prokázáno, co od toho systému očekávají. Je samozřejmě naivní si představovat, že případní teroristé, kteří by letěli do Spojených států, si nechají sejmout otisk prstu a on se srovná s databází kriminálních osob a budou detekovat na letišti, že přiletěl terorista. To je samozřejmě naprosto naivní představa. Navíc víme, že otisk prstu se dá už dneska vyrobit falešně, takže nepochybně takový systém může jenom jaksi motivovat ty teroristické nebo jiné skupiny nebo drogové dealery, aby ho obešli, aby našli jiný systém té propustnosti, aby se dostali do Spojených států. Tak já si myslím, že lidé pokud mají přijmout nějaká intruzivní opatření, tak by měli jasně vědět, že jsou nezbytná, že toto, co říká i Evropská komise, nezbytné v demokratické společnosti pro ochranu, že nejsou jiné metody, které by byly méně intruzivní a řešily totéž. Ale bohužel ten systém Caps 2 a US-VISIT takový není. Nikde nebylo jaksi řečeno, že nejsou jiné metody. A Evropská komise nepochybně je přesvědčena, že jsou jiné metody jak jaksi preventivně zabránit přílivu nějakých kriminálních skupin. Nepochybně ta informace, kterou přinesl nedávno francouzský tisk, že v prvé řadě je nutno přesně pracovat s informacemi, které už dneska máme, a ne získávat další a další, protože ty staré jsme nedokázali vyhodnotit nebo jsme je chybně vyhodnocovali nebo podcenili třeba některé závěry, proto sbíráme a budeme shromažďovat další a další údaje. Ta kritika práce zpravodajských služeb při vyhodnocování informací se objevila bezprostředně po teroristických útocích, že jo, dokonce zpravodajské služby měly jakési informace, ale špatně s nimi pracovaly, nebo špatně je vyhodnotily.

Michal RŮŽIČKA, moderátor
--------------------
Jistě. Myslíte si, až Evropská unie bude mít ty nové pasy, biometrické pasy, že to bude argument třeba pro jednání se Spojenými státy, že mají možnost mnohem kvalitnější kontroly těch přijíždějících turistů a že nebyly potřeba tím pádem další opatření?

Karel NEUWIRT, předseda Úřadu na ochranu osobních údajů
--------------------
Já si myslím, že ano, ale to jsou pořád opatření vůči unijním státům, nebo proti těm státům s bezvízovým stykem. Nepochybně Spojené státy vytvořily tlak na Evropu, aby biometrické údaje do cestovních pasů zavedly. To je v podstatě prvotní argument. A ten bezvízový styk bude zachován a jenom se zvýší jaksi ta odbavovací bezpečnost. Ale ta opatření teď přijímaná jsou proti těm ... nebo vůči těm, kteří nemají bezvízový styk se Spojenými státy, to pravděpodobně zůstane zachováno. A já se nedomnívám, že Spojené státy by dokázaly nějak ustoupit od těchto opatření jenom proto, že budou biometrická data na cestovních pasech.

Michal RŮŽIČKA, moderátor
--------------------
Pane Pěchoto, poslední otázka. Myslíte si, že vláda George Bushe udrží ta opatření navzdory té mezinárodní kritice, která už teď je docela silná a ještě bude možná v příštích dnech, týdnech či měsících silnější?

Vratislav PĚCHOTA, odborník na mezinárodní právo působící na Kolumbijské univerzitě v New Yorku
--------------------
Vy jste správně řekl, že kritika pochází zejména ze zahraničí, mezinárodní kritika. Ano, ta je silná, ovšem bylo by třeba, aby byla stejně silná kritika ze strany americké veřejnosti. Americká veřejnost kritizuje samozřejmě některá opatření, ale americké veřejnosti se takovým způsobem, jako se to dotýká cizinců, se jí to nedotýká. Vezměme v úvahu ... v naší diskusi je jedna taková ... podtext ironický, Spojené státy jsou zemí, kde neexistuje centrální evidence obyvatelstva, na rozdíl od Evropy, ve Spojených státech občané nemají žádné osobní průkazy. Ve Spojených státech žije okolo dvaceti milionů lidí, kteří nemají žádný papír v ruce a o nichž úřady vůbec nevědí. A samozřejmě jestliže by o hnutí zavedení nějakých takových opatření ke kontrole jednotlivce, pak to hnutí by bylo zaměřeno především dovnitř a to není zatím. Zatím je zaměřeno do zahraničí, na návštěvníky, a to proto ... některá ta opatření jsou samozřejmě impulsivní, ovšem lze je jako vysvětlit tím, že to byli právě zahraniční návštěvníci, kteří byli odpovědní za teroristické akty v září 2001. Takže já bych se vracel k tomu, co jsem řekl na začátku. Je třeba podívat se na věc s rovnováhou, zrovnovážit ty různé faktory a nejenom v měřítku ... nejenom z pohledu na opatření, které Spojené státy zavádějí, ale celosvětově, bych řekl.

Michal RŮŽIČKA, moderátor
--------------------
To už musela být poslední slova diskusního pořadu české redakce BBC Svět kolem nás. Našimi hosty dnes byli Vratislav Pěchota, odborník na mezinárodní právo, který v New Yorku působí na Kolumbijské univerzitě, děkujeme, na shledanou.

Vratislav PĚCHOTA, odborník na mezinárodní právo působící na Kolumbijské univerzitě v New Yorku
--------------------
Na shledanou.

Michal RŮŽIČKA, moderátor
--------------------
Pan Jiří Přibáň, profesor pražské Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který momentálně působí na univerzitě v Cardiffu. I vám děkuji.

Jiří PŘIBÁŇ, profesor Právnické fakulty Univerzity Karlovy, momentálně působící na univerzitě v Cardiffu
--------------------
Děkuji, na shledanou.

Michal RŮŽIČKA, moderátor
--------------------
A v pražském studiu se mnou byl pan Karel Neuwirt, předseda českého Úřadu pro ochranu osobních údajů. Děkuju za návštěvu.

Karel NEUWIRT, předseda Úřadu na ochranu osobních údajů
--------------------
Na shledanou, taky děkuji.

Michal RŮŽIČKA, moderátor
--------------------
Od mikrofonu se loučí Michal Růžička.

 
 

Kontext

Umístění: Složky dokumentů > Mapa stránek > Hlavní menu > Archiv > Ochrana osobních údajů v českých médiích (do r. 2015) > Bezpečnostní opatření při cestě do USA

Zobrazit aktuální dokumenty | archiv dokumentů | dokumenty včetně archivu

 
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


Copyright © 2013 Úřad pro ochranu osobních údajů. Všechna práva vyhrazena.
web & design , redakční systém