Úřad pro ochranu osobních údajů


International


Vyhledávání

 

Základní odkazy


Cesta: Titulní stránka > Hlavní menu > Archiv > K problémům z praxe > č. 6/2002 - Poskytování osobních údajů o zaměstnancích

 

č. 6/2002 - Poskytování osobních údajů o zaměstnancích

 
 
 

Zveřejněno ve Věstníku č. 18/2002

Úřad pro ochranu osobních údajů k problémům z praxe - č. 6/2002

Mezi informacemi, které občané požadují od orgánů veřejné správy, se často objevuje i požadavek na sdělení konkrétní částky, která byla vyplacena vedoucím pracovníkům, zejména na odměnách. Tento dotaz bývá vznášen s odvoláním na zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Zde je však třeba citovat § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., podle něhož se tento zákon nevztahuje na poskytování osobních údajů a informací podle zvláštního právního předpisu, a jako příklad je uveden zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně osobních údajů). Výkon funkce v zaměstnání je ale těsně spojen jak se jménem a příjmením pracovníka, tak s řadou jeho dalších osobních údajů. Je tedy třeba vymezit, na které z těchto údajů týkajících pracovněprávního vztahu se vztahují omezení uložená zákonem o ochraně osobních údajů, a tím i vymezit vztah tohoto zákona k zákonu o svobodném přístupu k informacím.

Zákon o ochraně osobních údajů je jedním z řady právních předpisů, jejichž smyslem je ochránit soukromý a rodinný život občana. Tato skutečnost je stanovena v § 10 tohoto zákona, kde je uvedeno, že při zpracování osobních údajů dbá správce nebo zpracovatel, v tomto konkrétním případě zaměstnavatel, na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života subjektu údajů, v tomto případě zaměstnance.

Znamená to, že zaměstnavatel má pro plnění svých úkolů právo, a pokud jde o sdělení informací podle zvláštního zákona (např. č. 106/1999 Sb.), používat a případně i jiným osobám sdělovat ty osobní údaje zaměstnance, které se týkají výlučně jeho pracovních aktivit a zjevně nevypovídají o jeho soukromém životě, za podmínky, že zaměstnavatel dodrží všechny povinnosti, uložené mu tímto zvláštním zákonem (např. zákoník práce). Zaměstnavatel tak může, pokud je to potřebné k plnění jeho úkolů a zvláštní zákon nestanoví jinak, bez souhlasu zaměstnance sdělit jeho jméno a příjmení, akademický titul, funkční zařazení, kontaktní údaje zaměstnance na jeho pracoviště (číslo telefonu, faxu, adresu elektronické pošty).

Jinak je tomu však, pokud jde o přesnou výši platu, mzdy a odměny. Finanční částka, kterou zaměstnanec při výplatě obdrží, je osobním údajem, jehož zveřejnění je třeba plně podřídit režimu zákona o ochraně osobních údajů. Vzhledem k tomu, že se na zveřejnění tohoto údaje nevztahuje žádná z výjimek podle § 5 odst. 2 písm. a – f) tohoto zákona, může zaměstnavatel zveřejnit výši platu, mzdy nebo odměny pouze se souhlasem zaměstnance. Může však bez souhlasu jednotlivých zaměstnanců zveřejnit např. informaci o celkové výši odměn vyplacených v organizaci nebo jejím úseku. Pokud z této informace není určitelné, jaké konkrétní částky byly vyplaceny jednotlivým pracovníkům, není tento údaj údajem osobním a zákon o ochraně osobních údajů se tak na něj samozřejmě nevztahuje.

Zaměstnavatel jako správce osobních údajů zaměstnance je tedy povinen chránit údaje týkající se jeho soukromí, nemůže však nesprávným výkladem zákona o ochraně osobních údajů zakrývat svoji neochotu poskytnout údaje, na které má veřejnost právo.

 

Kontext

Umístění: Složky dokumentů > Mapa stránek > Hlavní menu > Archiv > K problémům z praxe > č. 6/2002 - Poskytování osobních údajů o zaměstnancích

Zobrazit aktuální dokumenty | archiv dokumentů | dokumenty včetně archivu

 
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


Copyright © 2013 Úřad pro ochranu osobních údajů. Všechna práva vyhrazena.
web & design , redakční systém