Úřad pro ochranu osobních údajů


International


Vyhledávání

 

Základní odkazy


Cesta: Titulní stránka > Základní odkazy > Názory a rozhodnutí Úřadu

 

Číňané se bojí rozpoznávání tváří v metru - archiv dokumentů

Deník N, 3. ledna 2020

 
 
 
Obyvatelé se obávají o svá osobní data, zneklidňuje je jejich možné zneužití a stěžují si, že s odběrem nesouhlasili. Tolik první velký průzkum veřejného mínění o technologii rozpoznávání obličejů v Číně.

Čtečky míří i do pekingského metra, nejrušnější podzemky na světě. V porovnání s pekingským metrem je to pražské – se svými třemi linkami, 58 stanicemi a sotva 70 kilometry tratí – učiněný trpaslík. Hlavní město ČLR má 23 linek, 394 stanic a celkem 678 kilometrů tratí. Dalších 370 kilometrů je navíc podle čínských úřadů ve výstavbě.

Ale hlavně: v Pekingu má typický černý pasažér malou šanci. Vstup chrání turnikety, které se otevřou pouze držiteli platné jízdenky.
Už v roce 2008, kdy Peking hostil své první olympijské hry, byla v metru zavedena dočasná zpřísněná opatření včetně detektorů kovu, rentgenů a osobních prohlídek pasažérů. V únoru 2009 byl bezpečnostní program schválen jako stálý.

Jenže rentgeny a detektory kovů dnešní Číně nestačí. Tamní veřejná bezpečnost prošla zejména v posledních deseti letech překotným vývojem, který jinde nemá obdoby. Žádná jiná země nemá tak sofistikovaný, a zároveň tak invazivní systém digitální kontroly obyvatel jako Čínská lidová republika. Nikde jinde úřady neodebírají lidem tolik biometrických dat s takovým rizikem zneužití.
Správa metra na podzim oznámila, že zavede technologii rozpoznávání obličejů. Pekingské metro každý den přepraví 12,3 milionu cestujících v 10 560 vlacích a stávající bezpečnostní kontroly jsou při takovém náporu čím dál obtížnější, vysvětlil podle China Daily ředitel kontrolního střediska Čan Ming-chuej.

Čtečky obličejů kontroly usnadní a vylepší jejich účinnost, prohlásil Čan, protože pasažéry posoudí a roztřídí do skupin, načež vyrozumí strážné a doporučí jim opatření.

ČÍŇANÉ CHTĚJÍ SVÁ DATA CHRÁNIT

Technologie rozpoznávání obličejů, podobně jako mobilní platba téměř všeho přes integrovanou sociální síť WeChat, si Čínou skutečně razí tak vítěznou cestu, až by se mohlo zdát, že Číňanům na osobních datech nezáleží. Podle průzkumu, který v říjnu a listopadu provedlo
Výzkumné centrum pro ochranu osobních dat Nandu v Pekingu, to tak ale není.

Byl to první velký průzkum veřejného mínění ohledně skenování obličejů v Číně. A ukázal, že 74 % z celkových 6154 respondentů chce mít možnost výběru mezi čtečkou obličejů a tradiční identifikací přes doklad totožnosti. A přestože až 70 % účastníků souhlasilo, že rozpoznávání obličejů může usnadnit život a zajistit větší bezpečí, zároveň se obávají, že biometrická data uniknou do nepovolaných rukou a chtějí nad nimi mít větší kontrolu. Pro přístup k datům se vyslovilo 84 % tázaných.

Zhruba 60 % sdělilo, že systém při identifikaci minimálně jednou selhal; třetina si stěžovala, že nedostala možnost podepsat souhlas s odběrem dat, a to včetně míst jako obytné budovy a školy. 57 % účastníků se obává, že čtečky poslouží ke sledování jejich pohybu.

A celé čtyři pětiny respondentů uvedly, že největší obavu mají z laxního přístupu těch, kteří data odebírají a spravují. Po nedávné aféře, kdy unikla data 2,6 milionu lidí z databáze společnosti Sensenet (kontraktora čínské policie), snad ani není divu.

Dokladem živé diskuse v Číně je také esej Skrytá úskalí technologie rozpoznávání obličejů, na niž upozornil server SupChina. Autorkou je Lao Tung-jen, profesorka práva na prestižní pekingské univerzitě Čching-chua. Profesorka Lao je významným hlasem tamní akademické obce a před riziky spjatými s masovým odběrem biometrických dat varuje už delší dobu; otevřeně také vystoupila na obranu svého kolegy Sü Čang-žuna, dalšího liberálního akademika, kterého odstavili kvůli kritice loňských ústavních změn.

Lao Tung-jen v eseji předkládá čtyř argumenty proti užívání čteček obličejů v pekingském metru, zároveň vyvrací i čtyři možné protiargumenty. Stejně jako účastníci průzkumu se obává, že příslušná místa nejsou schopná, případně ochotná chránit citlivé osobní informace.

Upozorňuje také, že rozhodnutí jsou přijímaná bez konzultace s veřejností, navíc v netransparentním prostředí. Nedostatek transparence se týká i odběru dat a jejich využití, případně i možného zneužití k diskriminaci. Kromě toho chybějí důkazy, že rozpoznávání obličejů pomůže systému metra k větší efektivitě.

„Někteří lidé by mohli namítnout, že to zbytečně komplikuji a neumím ocenit vládu a poděkovat jí, jako našemu otcovskému vzoru, za její ochranu a laskavost. Na to mám jedinou odpověď: Odpusťte, ale tento typ laskavosti nemohu přijmout,“ píše profesorka Lao. „Musíme si uvědomit, že v naší společnosti jsou jakákoli osobní data v rukách firem nebo jiných institucí a rovněž v rukách vlády… Lidé, kteří kontrolují naše data, nejsou bozi. Mají své sobecké touhy a slabá místa. Proto je otázkou, jak s našimi osobními daty naloží a jak budou (jejich prostřednictvím) manipulovat našimi životy.“

A pokračuje: „Pokud toto strpíme a netroufneme si vyjádřit nesouhlas, napomáháme tím záměrům druhé strany a sobě ubližujeme. Musíte se legitimovat, když vstupujete do kampusu univerzity nebo ho opouštíte, když cokoli posíláte poštou, musíte si nechat oskenovat obličej při ubytování v hotelu… Pokud se společnost ještě nepropadla do stavu perzekucí a paranoie, přišel čas říct dost. Hysterická posedlost bezpečností ji dovedla ne k bezpečí, ale k podrobení a panice.“

Celý článek naleznete zde.
 

Kontext

Umístění: Složky dokumentů > Mapa stránek > Hlavní menu > Zahraničí > Informace ze světa > Číňané se bojí rozpoznávání tváří v metru

Zobrazit aktuální dokumenty | archiv dokumentů | dokumenty včetně archivu

 
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


Copyright © 2013 Úřad pro ochranu osobních údajů. Všechna práva vyhrazena.
web & design , redakční systém