Úřad pro ochranu osobních údajů


International


Vyhledávání

 

Základní odkazy


Cesta: Titulní stránka > Hlavní menu > Archiv > Ochrana osobních údajů v českých médiích (do r. 2015) > Co všechno musíme či nemusíme vyplňovat na přihláškách ke studiu

 

Co všechno musíme či nemusíme vyplňovat na přihláškách ke studiu

Řízení školy 2/2004, str. 25 - 27
Kamila Bendová

 
 
 

Mnozí z nás pamatují mnohastránkové kádrové dotazníky. V současné době je tendence opačná: v různých zákonech je zakázaná přímá či nepřímá diskriminace určitých skupin obyvatel. Tudíž nelze zjišťovat osobní údaje, které by tuto diskriminaci mohly způsobit. A protože někde zůstávají ještě staré dotazníky nebo aspoň staré představy, co všechno je nutné o studentech vědět, začala jsem se zabývat dotazníky na středních školách, tedy tím, které osobní údaje jsou od studentů vyžadovány. Zaujaly mě specielně osobní údaje žáků (nebo uchazečů), kteří se na školu teprve hlásí a většina z nich se na školu ani nedostane. Je pravda, že se podstatně změnily od minulých dob. Přesto...

Zákon o ochraně osobních údajů stanovil základní princip, které osobní údaje je možno shromažďovat: je zapotřebí určit účel, pro který se údaje shromažďují, a dále správce může shromažďovat osobní údaje odpovídající pouze stanovenému účelu a v rozsahu nezbytném pro naplnění stanoveného účelu /viz zákon o ochraně osobních údajů, § 5 odst. 1 písm. d)/ Tudíž je třeba o každém osobním údaji rozhodnout, zda je či není pro daný účel nezbytný, popř. při které kombinaci ostatních údajů je nezbytný.

Toto je řeč zákona. Kromě toho je ještě smysl zákona, a to je zabránit tomu, aby nebylo zneužito znalostí osobních údajů k zasahování do života a soukromí osob nebo jejich rodin. Tudíž se každý osobní údaj, který je nadbytečný, posuzuje také podle toho, zda jeho znalost může či nemůže neblaze ovlivnit daná rozhodnutí a způsobit újmu subjektu údajů či jeho blízkých. Např. číslo občanského průkazu bývá často zbytečné a je rozumné upustit od jeho shromažďování, ale z hlediska smyslu zákona o ochraně osobních údajů není nebezpečné: jeho znalost nemůže nijak ovlivnit náš vztah k dané osobě. Na rozdíl např. od znalosti, že dluží desetitisíce korun na své nemanželské dítě.

V našem případě je účelem shromažďování osobních údajů žáků, kteří se přihlásili ke studiu na daném gymnáziu, posouzení, kteří žáci budou či nebudou přijati. Podívejme se na současný dotazník těma nejpřísnějšíma očima zákona o ochraně osobních údajů.


Co k danému účelu potřebujeme znát? Základní identifikační údaje žáků, kam poslat výsledek přijímacího řízení a informace, které nám pomohou v rozhodování.


Identifikační údaje

Příjmení a jméno žáka, datum a místo narození (pro rozlišení od případného jiného žáka).

Stále se všude používá rodné číslo. Vztah k rodnému číslu jako jednoznačnému identifikátoru subjektu údajů se však podle novely zákona o evidenci obyvatel (č. 133/2000 Sb.) změnil.

Podle § 13 odst. 7: Rodné číslo je oprávněna užívat nebo rozhodovat o jeho využívání v mezích stanovených zákonem výlučně fyzická osoba, které bylo rodné číslo přiděleno, nebo její zákonný zástupce; jinak lze rodné číslo využívat jen v případech stanovených v § 13c tohoto zákona.".

§ 13c říká: Rodná čísla lze využívat jen

a) jde-li o činnost ministerstev, jiných správních úřadů, orgánů pověřených výkonem státní správy, soudů, vyplývající z jejich zákonem stanovené působnosti, nebo notářů pro potřebu vedení Centrální evidence závětí,

b) stanoví-li tak zvláštní zákon, nebo

c) se souhlasem nositele rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce.

A § 2 Hlavy I. Ústavy České republiky říká: Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.

Tudíž, protože žádný zákon nemluví o tom, že je třeba při přijímacím řízení na střední školy vyžadovat rodná čísla, může škola požadovat, aby jí žáci svá rodná čísla oznámili dobrovolně. V případě, že si to žák (nebo jeho zákonný zástupce) nepřeje, není možno rodné číslo vyžadovat a tedy nelze ani na něm stavět jakékoli identifikační programy.

K identifikaci stačí jméno, příjmení, datum a místo narození. Případy, kdy by došlo na jedné střední škole k tomu, že dva žáci budou mít tyto čtyři údaje identické, bývají velmi řídké a lze je ad hoc řešit dalším údajem, např. adresou.

Žádat adresu od všech žáků není nezbytné: v nedaleké době se může stát adresa do jisté míry informací o sociálním postavení rodiny žáka. Už teď existují tzv. dobré adresy (v Praze např. Hanspaulka, Střešovice) a špatné adresy. Stačí jakákoli kontaktní adresa, tj. adresa zákonného zástupce žáka, na kterou je možno zaslat datum přijímací zkoušky a výsledek přijímacího řízení.1

Výuka na státních středních školách je až na výjimky v češtině. Studovat mohou občané České republiky a cizinci, kteří mají povolení k pobytu na území ČR. To všechno se týká až studia. Je tudíž opět otázkou, zda je nutné zjišťovat státní občanství při přijímacím řízení. Dá se namítnout, že stát nebude platit přijímací řízení žákům, kteří nemají právo studovat na českých středních školách. Přijímací řízení je v češtině: kolik takových žáků bude? A nemůže zjišťování českého občanství být diskriminující pro děti uprchlíků, které žádné problémy s jazykem nemají?

Změněná pracovní schopnost (ZPS): Je otázka, zda by tato informace měla být vůbec žádána. Podle Vyhlášky ministerstva školství č. 10/1997 Sb. se žák nebo uchazeč se změněnou pracovní schopností ..přijímá přednostně před ostatními žáky, pokud rovnocenně vyhoví kritériím stanoveným pro přijetí ke studiu. Je ovšem také možné, že škola začne (což se také objevilo v jedné střední škole) uvažovat o tom, jak se zvýší výdaje v případě přijetí studenta se změněnou pracovní schopností popř. vůbec uvažovat o obtížích, které ji mohou potkat při přijetí žáka s postižením. Stejně tak může žák stát o zacházení jako se zcela zdravým a nežádat žádné úlevy. Je tudíž možno ponechat na vůli žáka nebo jeho zákonného zástupce, zda chce či nechce informovat o své změněné pracovní schopnosti (samozřejmě s vědomím, že nemůže být uznána jistá výše jmenovaná výjimka v případě, že škola nebude o této skutečnosti vědět). Tudíž dotaz po změněné pracovní schopnosti nebude, pouze v okénku Schopnosti, vědomosti, zájmy, talent žáka a další může být zmíněna změněná pracovní schopnost, nebo spíše druh postižení. Protože změněná pracovní schopnost je velmi široký pojem: od skoliózy až po slepotu a pouze při podrobnějším popise je možno zařídit případné pomůcky pro přijímací řízení těžce postižených žáků. Samotné zatržení kolonky ZPS toto neumožní.

K tomu, aby žák mohl studovat na střední škole, musí mít ukončený určitý stupeň základní školy v České republice nebo v cizině a jistý doklad o tomto faktu je třeba předložit. V době, kdy se konají přijímací zkoušky, ovšem často takový doklad neexistuje (přijímací zkoušky se konají před ukončením školního roku) a je tudíž otázka, o jaký doklad by se mělo jednat. Tedy zda nestačí tento doklad dodat až v případě přijetí na střední školu, což je v době, kdy se žák stane studentem dané střední školy. Je tedy vůbec nutné uvádět, kterou základní školu žák navštěvoval? Opět se může tato informace stát nebezpečnou v případě, že se za kriterium přijetí považuje pouze přijímací zkouška. Informace o tom, z jaké organizace, k níž je uchazeč v pracovním poměru, žák přichází, je už zcela zbytečná.

Nezbytnost dotazu Název zdravotní pojišťovny žáka, který se hlásí na střední školu, a o němž se má pouze rozhodnout, zda bude či nebude přijat, lze těžko vyargumentovat.


Údaje rozhodné pro přijetí

Poslední údaje jsou údaje, podle kterých bude rozhodnuto o přijetí. Každá střední škola má právo si určit jiné podmínky přijetí. Některá škola bude brát žáky pouze z jazykových základních škol nebo církevních nebo ze škol s „dobrou pověstí“ – tyto školy ať vyžadují informaci, na které škole žáci studovali. Některé školy budou žádat potvrzení o zdravotní způsobilosti ke studiu a výkonu povolání. Některé školy budou chtít známky za poslední dva ročníky. Některé školy pouze z výběrových předmětů. Některé školy budou počítat pouze průměry za poslední dva ročníky základního studia. Některé školy budou chtít všechny dosud vyžadované informace s tím, že o jednotlivých žácích budou rozhodovat komplexně. Ty ať vyplňují místo bydliště, školu, kterou žák navštěvoval, a jiné, včetně Schopnosti, vědomosti, zájmy, talent žáka. Některé střední školy berou některé žáky bez přijímacích zkoušek na základě vítězství v olympiádách nebo na základě známek ze základní školy. Takové školy samozřejmě musí vyžadovat od žáků příslušná potvrzení.

Většina škol však za hlavní kriterium považuje úspěšné složení přijímací zkoušky. Potom ovšem nepotřebuje znát ani adresu ani základní školu, do které žák docházel. Tyto informace nejsou buď k ničemu nebo by pouze mohly neblaze ovlivnit (třeba dát přednost studentům z „lepších“ škol) relativně objektivní výsledky přijímacího řízení.

Domnívám se, že velkou výhodou Českých zemí už od dob Marie Terezie, kdy byla ustavena všeobecná školní docházka, byla možnost všech občanů studovat: je známo, že předpoklady k vyššímu studiu byly vždy jen intelektuální a ne rodové, majetkové nebo rasové. Bylo by dobře, abychom v této demokratické tradici, která byla základem vzdělanosti celého národa, pokračovali.

V současné době jsou Přihlášky ke studiu vydávány jako závazné z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Bylo by dobré, aby – stejně jako v případě potvrzení lékaře – bylo u všech dotazů, které nespadají mezi právě vyjmenované a povinné, napsáno: vyplňuje se pouze v případě, že se jedná o studijní nebo učební obor, pro který je tato informace nezbytná (lze zjistit na příslušné střední škole nebo její webové stránce na internetu). Na přihlášky se píší dvě střední školy. V případě neúspěchu na jedné je ještě další možnost studia na druhé střední škole. Je tudíž třeba zjistit si požadavky obou škol.

Ministerstvo školství se brání, protože chce mít jednotné přihlášky na všechny střední školy. Správcem osobních údajů žáků a uchazečů je ovšem ředitel školy, protože podle zákona o středních školách (§ 19 odst. 4 zákona Č. 29/19884 Sb. o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol a následně § 2 vyhlášky č. 10/1997 Sb.) je to on, kdo určuje podmínky přijetí na střední školu a tudíž i účel, ke kterému jsou osobní údaje shromažďovány. Ředitel školy je tudíž zodpovědný za plnění povinností správce osobních údajů, které vyplývají ze zákona o ochraně osobních údajů.

Další kolonky, které se musí vyplňovat, se týkají IZO škol a organizace, k níž je uchazeč v pracovním poměru. Tyto informace jsou pak používány Ústavem pro informace ve vzdělávání pro vyrábění různých statistik. Opět je třeba říci: tyto údaje nejsou nezbytné pro rozhodnutí o přijetí či nepřijetí žáka do střední školy a tudíž je škola nemá právo zjišťovat. Zákon o ochraně osobních údajů dokonce v § 5 odst. 1 písm. e) říká, že je vyloučeno shromažďovat údaje pod záminkou jiného účelu nebo jiné činnosti, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. A § 5 odst. 1 písm. f) říká: Zpracovávat k jinému účelu lze osobní údaje, jen pokud k tomu dal subjekt údajů souhlas. Tudíž lze pouze požádat žáky, aby dobrovolně vyplnili dané kolonky pro účely statistické.

Posledním problémem je doba, po kterou bývají materiály z přijímacího řízení archivovány na školách. Samozřejmě má každý žák právo se odvolat k příslušné vyšší instanci, nejčastěji do 30ti dnů po obdržení rozhodnutí. Protože rozhodnutí o přijetí či nepřijetí podléhá správnímu řádu, je možno se také podle správního řádu odvolat do tří let po zjištění rozhodných skutečností. Tudíž čtyřletá lhůta je dostatečná k tomu, aby se škola mohla bránit proti případnému narčení z nesprávného postupu při přijímacím řízení. V žádném případě není nutná ministerstvem vyžadovaná lhůta 10 let.


Takže konkrétně: pokud např. jako u jednoho pražského gymnázia kritéria přijetí vypadají takto:

1. výsledky ze základní školy - průměrný prospěch obou pololetí 8. třídy a 1. pololetí 9. třídy (max. počet bodů: 3x5 = 15)

2. bodové zvýhodnění:
umístění v soutěžích, olympiádách apod. do 3. místa
obvodní kolo - 1b., městské - 3 b., celostátní - 5 b.

3. výsledky přijímacích zkoušek:
matematika - max. 60 b.
český jazyk - max. 60 b.
všeobecný test - max. 60 b.

4. v případě rovnosti bodů:
a) má přednost uchazeč se změněnou pracovní schopností
b) rozhoduje o pořadí lepší součet výsledků testů z českého jazyka a matematiky


Pak by měl dotazník obsahovat:

jméno, příjmení, datum a místo narození, kontaktní adresa zákonného zástupce;

průměrný prospěch obou pololetí 8. třídy a 1. pololetí 9. třídy;

doklady o umístění v soutěžích a olympiádách;

případně ZPS.



1 Ve Vyhlášce ministerstva vnitra je psáno, že informace o přijímací zkoušce se zasílá žáku nebo uchazeči (aniž se připouští, že by to mohlo být posláno zákonnému zástupci). Informace o datu přijímací zkoušky je buď vyvěšena na škole nebo by měla být posílána doporučeným dopisem, jehož vyzvednutí je pro dítě do 15 let nemožné (požaduje se legitimování se zákonného zástupce). Tudíž zasílání i této informace zákonnému zástupci je rozumnější.

 
 

Kontext

Umístění: Složky dokumentů > Mapa stránek > Hlavní menu > Archiv > Ochrana osobních údajů v českých médiích (do r. 2015) > Co všechno musíme či nemusíme vyplňovat na přihláškách ke studiu

Zobrazit aktuální dokumenty | archiv dokumentů | dokumenty včetně archivu

 
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


Copyright © 2013 Úřad pro ochranu osobních údajů. Všechna práva vyhrazena.
web & design , redakční systém