Úřad pro ochranu osobních údajů


International


Vyhledávání

 

Základní odkazy


Cesta: Titulní stránka

 

Databáze profilů DNA

 

 
 

Velmi lákavou se jeví myšlenka, že prostřednictvím databáze profilů DNA všech obyvatel České republiky (nebo ještě lépe všech lidí na Zemi) by bylo možno při vyšetřování kteréhokoli trestného činu pomocí srovnání profilů DNA snadno nalézt pachatele. A pokud se nejeví reálnou existence databáze profilů DNA všech občanů České republiky, tak lze alespoň uvažovat o existenci databáze profilů DNA všech zločinců, míněno osob odsouzených za úmyslný trestný čin, protože určitá míra recidivy těchto osob po odpykání trestu je velmi častým, statisticky podloženým jevem. Je třeba si ovšem uvědomit, že se vychází ze dvou předpokladů: jedná se o trestný čin, při kterém je hledání pachatele prostřednictvím DNA možné (tam ovšem nepatří trestné činy, jako jsou např. daňové úniky a jiná hospodářská kriminalita, neplacení alimentů i nejčastější trestný čin – pomluva).

V roce 2008 byla provedena kontrola Národní databáze DNA (dále ND DNA) s tím, že bylo uloženo Policii ČR postupovat podle ustanovení § 42e odst. 3 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky: Citlivé osobní údaje mohou být zpracovávány pouze tehdy, je-li to s ohledem na povahu trestného činu nezbytné pro plnění úkolů policie v souvislosti s trestním řízením; proto jako výsledek kontroly bylo nařízeno zlikvidovat všechny profily DNA u těch pachatelů trestných činů, kteří nesplňují výše uvedená kritéria. Policie toto nápravné opatření nesplnila, naopak proti pokutě podala žalobu ke správnímu soudu.

Na základě mnoha stížností a vzhledem k novému zákonu č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, byla zahájena nová kontrola v polovině roku 2011, která byla ukončena v září 2012.

Základním východiskem pro kontrolu byl § 79 zákona č. 273/2008 Sb., podle kterého může Policie ČR zpracovávat osobní údaje včetně citlivých údajů bez souhlasu osoby, jíž se tyto údaje týkají, pouze pokud je to nezbytné pro plnění jejích úkolů. Z dvaceti náhodně vybraných profilů DNA, které byly uloženy v ND DNA, se u dvanácti z nich ukázalo, že neodpovídají kritériím nezbytnosti, přičemž:

– ve třech případech se jednalo o osoby zproštěné obžaloby,

– v jednom případě se jednalo o svědka,

– v jednom případě se jednalo o osobu, která v době odběru DNA již nebyla v postavení

obviněného, neboť to bylo zrušeno jako nedůvodné,

– ve třech případech se jednalo o trestné činy hospodářské (neodvedení daně, platby na

sociálním pojištění),

– ve čtyřech případech se jednalo o bagatelní trestné činy (maření výkonu úředního

rozhodnutí, podmíněný trest na jeden rok).

 

Při výkladu pojmu nezbytnosti je třeba vycházet mj. z Doporučení R (92) 1 Výboru ministrů členských států o využívání analýzy deoxyribonukleové kyseliny v rámci systému trestní justice, kde se uvádí: Výsledky analýzy DNA a informace z nich odvozené však mohou být uchovány, jestliže byl dotčený jednotlivec odsouzen pro závažné trestné činy ohrožující život, zdraví nebo bezpečnost osob. Pojem „nezbytnost“ musí tudíž obstát, jak co se týče kritéria dostatečné závažnosti trestného činu (tj. závažné trestné činy ohrožující život, zdraví nebo bezpečnost osob – a lze tedy logicky dovodit, že pod toto kritérium jistě nespadají méně závažné trestné činy, ale naopak spíše trestné činy ve formě zločinů dle ustanovení § 14 odst. 3 trestního zákoníku), tak co se týče kritéria důvodnosti (rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva – nelegální je zpracovávání osobních údajů osob v minulosti podezřelých a obviněných z páchání trestné činnosti, kterým se však vina nikdy neprokázala) i co se týče kritéria faktické použitelnosti (některé trestné činy použitelnost vylučují z podstaty svého charakteru, např. zanedbání povinné výživy nelze dokázat na základě použití citlivých údajů podezřelého či pachatele).

Zákon č. 101/2000 Sb. obsahuje v § 3 odst. 6 písm. d) výjimku z povinností správce, která bude aplikována při předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů. Výjimka se ovšem týká pouze povinností stanovených v § 5 odst. 1 a § 11 a 12 zákona č. 101/2000 Sb. a nevztahuje se na povinnosti stanovené v § 5 odst. 2 a v § 9 zákona č. 101/2000 Sb.

Podle definice obsažené v § 4 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb. je citlivým údajem mj. jakýkoli biometrický nebo genetický údaj, který umožňuje přímou identifikaci nebo

autentizaci subjektu údajů, což profil DNA bezesporu je.

Podle § 9 zákona č. 101/2000 Sb. lze zpracovávat citlivé údaje, kterým je i profil DNA, pouze se souhlasem subjektu údajů, nebo pokud se jedná o zpracování podle zvláštních zákonů při předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů a pátrání po osobách.

Rozsáhlé odebírání bukálního stěru obviněným v případě, kdy není potřebný k prokázání jeho viny či neviny ani k jinému vyšetřování daného trestného činu tzv. pro budoucí identifikaci, tj. pro vyšetřování zatím neexistujících trestných činů, tudíž neodpovídá nezbytnosti takového zpracování ve smyslu ustanovení § 79 zákona č. 273/2008 Sb. ani ústavním principům zákonnosti a přiměřenosti.

Proto bylo v kontrolním protokolu konstatováno porušení § 9 zákona č. 101/2000 Sb. a požadována likvidace profilů DNA v ND DNA, což potvrdil i odvolací orgán, tj. předseda Úřadu.

 
Zodpovídá: PhDr. David Pavlát
Vytvořeno / změněno: 10.12.2013 / 10.12.2013

 
 
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


Copyright © 2013 Úřad pro ochranu osobních údajů. Všechna práva vyhrazena.
web & design , redakční systém