Úřad pro ochranu osobních údajů


International


Vyhledávání

 

GDPR telefonní linka

Základní odkazy


Cesta: Titulní stránka

 

Genetické zdraví podmínkou

 
 
 

Při pohledu na titulek tohoto článku se jistě řada z vás zarazí. Proč by někoho zajímalo, zda jste geneticky zcela zdraví? Odpověď je jednodušší, než by se mohlo zdát. Genetická výbava člověka podmiňuje nejen jeho somatické znaky, ale obsahuje také předpoklady pro vypuknutí množství více či méně závažných onemocnění. Jistě i ve svém okolí najdete někoho, kdo onemocněl nemocí, kterou trpěl některý z jeho rodičů či dalších příbuzných. Nejčastěji jsou v této souvislosti připomínána zhoubná nádorová onemocnění, ale geneticky podmíněno může být i mnoho nemocí, jejichž projevy jsou zdánlivě náhodné a bez souvislosti s genetickou výbavou. Časté vysvětlení v takové situaci zní, že „proti osudu člověk nic nezmůže“. Mnoho nemocí skutečně propukne v důsledku nezdravého životního stylu, v poslední době stále vzrůstá i vliv poškozeného životního prostředí. Existuje však i možnost, že jste při narození dostali do vínku chybnou část genetické výbavy, která se ve vaší rodině předává z pokolení na pokolení a v důsledku výše zmíněných negativních okolností se projeví až u vás. Smůla, řekne cynik. Jakou to má ale souvislost s ochranou soukromí?

V minulém článku jsme si vysvětlili, nakolik citlivou je z hlediska soukromí lidská DNA. Nejen že z ní lze při vyvinutí dostatečné snahy získat kompletní informaci o somatických charakteristikách daného jedince, ale profil DNA je využíván i jako důkaz při policejním vyšetřování, který má v soudním řízení obrovskou váhu. Jakmile se vaše DNA jednou dostane do policejní databáze (v některých zemích světa se tak může stát až neuvěřitelně snadno), stáváte se při každém prověřování získaných důkazů policií podezřelým. Není proto divu, že proti tomuto vývoji dnes protestuje stále větší množství lidí. Testování lidské DNA však může být využito i v mnoha dalších oblastech než jenom v rámci policejních databází, a právě tohoto vývoje se začínají někteří lidé děsit.

Již v úvodu tohoto článku bylo připomenuto, že genetická výbava člověka mj. určuje i pravděpodobnost, zda daný jedinec onemocní nějakou nemocí. Některé z těchto nemocí podmiňuje chyba jediného genu, jiné jsou podmíněny nešťastnou souhrou mnoha genů. V některých případech je téměř jisté, že se daná nemoc objeví, jindy se musí přidat ještě další okolnosti. Cynicky (dnes se často používá eufemismus „ekonomicky“) uvažujícího člověka může napadnout velmi nebezpečná souvislost. Pokud totiž daný člověk onemocní (či může onemocnět) nemocí, jejíž léčení stojí vysoké částky, je např. z hlediska zdravotních pojišťoven do budoucna naprosto nerentabilním klientem. Nemusíme však zůstat pouze u zdravotních pojišťoven. Představte si situaci, kdy by se váš budoucí zaměstnavatel dozvěděl, že máte genetické dispozice k vypuknutí těžké cukrovky nebo se u vás s vysokou pravděpodobností objeví duševní choroba... Jak velká by asi byla jeho ochota vás přijmout? Proč tedy nezavést genetické testování i před nástupem do zaměstnání? Postupně by mohli být vypracovány tabulky, uvádějící u každého zaměstnání i odpovídající kvalitu genetické výbavy. Jsou lidé, kteří by právě pro takové situace navrhli jako řešení genetické testování každého nového klienta. Myšlenka je to sice šílená, přesto se již takovéto úvahy, byť zatím zcela teoretické, objevily. A vzpomeňme si, kolik „teoretických“ úvah se rychle stalo běžnou praxí. Nakonec bychom se mohli dostat až do situace, že bychom začali „kvalitní“ lidi pěstovat a ty s nekvalitní genetickou výbavou by byli vytlačeni na okraj společnosti. Dokážete si představit hrubší zásah do svého soukromí, který by navíc byl obhajován „bohulibými“ úmysly? Takovéto myšlenky tady ostatně již byly... Na konci 19. století se objevil pojem sociální darwinismus, který převáděl zásady přirozeného výběru do sociální roviny a pokoušel se vysvětlovat rozdíly mezi jednotlivými rasami. A odtud již nebylo daleko k extrémním projevům rasové nenávisti a pokusům „nekvalitní“ jedince eliminovat... I proto se v západní Evropě objevilo již několik iniciativ, které se snaží proti genetickému testování lidí bojovat. Příkladem je organizace GeneWatch UK, která iniciovala akci, ve které se zaměstnavatelé vyzývají k tomu, aby dobrovolně odmítli možnosti genetického testování svých současných i budoucích zaměstnanců. Podobné aktivity jsou však rozvíjeny i na vládní úrovni v některých státech USA. Doufejme, že tyto aktivity nezůstanou osamoceny, a postupně bude zákaz genetického testování lidí prosazen i do právních předpisů.

[Jan Folda]
Únor 2007

 

Zobrazit aktuální dokumenty | archiv dokumentů | dokumenty včetně archivu

 
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


Copyright © 2013 Úřad pro ochranu osobních údajů. Všechna práva vyhrazena.
web & design , redakční systém