Úřad pro ochranu osobních údajů


International


Vyhledávání

 

GDPR telefonní linka

Základní odkazy


Cesta: Titulní stránka

 

K nakládání se zdravotnickou dokumentací v souvislosti se změnou ošetřujícího lékaře

 

 
 

V textu je odkazováno na znění zákona (resp. jiného právního předpisu), které již není účinné. Tato skutečnost však nemá vliv na zde obsažený právní názor.

V souvislosti se zpracováním osobních údajů obsažených ve zdravotnické dokumentaci je zdravotnické zařízení, tedy i lékař se soukromou praxí, povinno se řídit zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, který v § 67a a § 67b upravuje zpracování osobních údajů v souvislosti s vedením a nakládáním se zdravotnickou dokumentací.Tento zákon ukládá zdravotnickému zařízení povinnost vést zdravotnickou dokumentaci, která obsahuje též osobní údaje pacienta včetně údajů citlivých. Podle § 67b odst. 9 zákona č. 20/1966 Sb. se práva a povinnosti při zpracování osobních údajů související se zajišťováním zdravotní péče řídí zvláštním zákonem, kterým je zákon č. 101/2000 Sb. Osoby oprávněné nahlížet do zdravotnické dokumentace jsou taxativně vyjmenovány v § 67b odst. 10 zákona č. 20/1966 Sb. Z tohoto ustanovení, stejně jako z § 67b odst. 13 zákona č. 20/1966 Sb., které upravuje nakládání se zdravotnickou dokumentací v případě změny ošetřujícího lékaře, tím způsobem, že dosavadnímu ošetřujícímu lékaři stanoví povinnost předat nově zvolenému všechny informace potřebné pro zajištění návaznosti poskytování zdravotní péče, však nelze dovodit žádný právní titul, kterým by tento právní předpis lékaře opravňoval ke způsobu předání zdravotnických dokumentací pacientů jejich uložením v místě bydliště pacienta. Takový postup je možný pouze se souhlasem dotčených subjektů údajů, tj. pacientů, avšak protože jde o osobní údaje citlivé, musí tento souhlas subjektu údajů obsahovat veškeré náležitosti stanovené v § 9 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., tedy musí se jednat o výslovný souhlas.

Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 101/2000 Sb. je správce osobních údajů, a tedy i lékař, povinen přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít k nahodilému přístupu k osobním údajům ve zdravotnické dokumentaci obsažených, a je při plnění povinnosti správce osobních údajů povinen sám vyhodnotit rizika a stanovit prostředky a způsob ochrany osobních údajů, které zpracovává. Správní orgán však po prostudování shromážděných podkladů považuje za prokázané, že účastník řízení svým jednáním porušil tuto svou povinnost, neboť dostatečně nevyhodnotil rizika a nestanovil nezbytné prostředky pro zpracování osobních údajů obsažených ve zdravotnické dokumentaci, které spočívalo v pokusu o jejich předání jednomu z pacientů v místě bydliště a nepřijal nezbytná opatření, aby nedošlo k nahodilému přístupu k těmto osobním údajům, k jejich ztrátě či zničení.( čj. 45/04/SŘ-OSČ )

Z ustanovení § 67b odst. 13 zákona č. 20/1966 Sb., které upravuje nakládání se zdravotnickou dokumentací v případě změny ošetřujícího lékaře vyplývá, že dosavadnímu ošetřujícímu lékaři se stanoví povinnost předat nově zvolenému lékaři všechny informace potřebné pro zajištění návaznosti poskytování zdravotní péče. Stejně tak je stanovena povinnost ošetřujícímu (registrujícímu) lékaři v § 20 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, který stanoví, že při převzetí do péče vyplní registrující lékař registrační list a současně si vyžádá od předchozího registrujícího lékaře informace potřebné k zajištění návaznosti zdravotní péče. Předchozí registrující lékař je povinen novému registrujícímu lékaři tyto informace předat písemně.

Skutečnost, že účastník řízení si byl vědom, že postup navržený soudem, tedy předat výpis ze zdravotnické dokumentace v zapečetěné obálce prostřednictvím soudu není standardní, svědčí o vědomosti účastníka řízení o tom, jak nakládat se zdravotnickou dokumentací při změně ošetřujícího lékaře či zdravotnického zařízení. Účastníkem řízení zvolený postup předání výpisu ze zdravotnické dokumentace, který se odchýlil od postupu navrženého soudem, by bylo možno realizovat pouze se souhlasem dotčeného subjektu údajů, který musí obsahovat veškeré náležitosti uvedené v § 9 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., tedy musí se jednat o výslovný souhlas.

Účastník řízení zvolil formu a způsob předání výpisu ze zdravotnické dokumentace soudu poštou, kdy v případě vyznačení jména a příjmení na prvním místě v adrese na obálce adresované právnické osobě, se předává, ve smyslu § 5 odst. 7 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 28/2001 Sb., kterou se stanoví poštovní podmínky základních služeb a základní požadavky kvality při jejich zajišťování držitelem poštovní licence (vyhláška o základních službách držitele poštovní licence), neotevřená poštovní zásilka fyzické osobě označené na obálce s tím, že poštovní zásilka je dodána neotevřená prostřednictvím právnické osoby, avšak, jak bylo ve správním řízení prokázáno, účastník řízení nezvolil uvedený postup a zaslal své podání na adresu okresního soudu.

Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 101/2000 Sb. je správce osobních údajů povinen přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít k nahodilému přístupu k osobním údajům ve zdravotnické dokumentaci obsažených a je při plnění povinností správce osobních údajů povinen sám vyhodnotit rizika a stanovit prostředky a způsob ochrany osobních údajů, které zpracovává. Účastník řízení svým jednáním porušil tuto svou povinnost, neboť dostatečně nevyhodnotil rizika a nestanovil nezbytné prostředky pro zpracování osobních údajů obsažených ve zdravotnických dokumentacích, které spočívalo v předání výpisu ze zdravotnické dokumentace jako volná příloha k průvodnímu dopisu, adresovanému okresnímu soudu, tak, aby nedošlo k nahodilému přístupu k těmto údajům třetím osobám, k jejich zneužití, ztrátě či zničení. I když jsou ve smyslu § 5 odst. 1 zákona č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci, soudní vykonavatelé a zaměstnanci odborného aparátu soudu povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem soudnictví, přičemž tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru, správní orgán považuje takové nakládání s citlivými údaji, které zvolil účastník řízení za porušení povinností § 13 odst. 1 zákona č. 101/2000 Sb., neboť účastník řízení nepřijal opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému přístupu k osobním údajům obsažených ve výpisu ze zdravotnické dokumentace, který předával výše uvedeným postupem. ( čj. 5/05/SŘ-OSČ )

 
Zodpovídá: PhDr. David Pavlát
Vytvořeno / změněno: 18.4.2013 / 18.4.2013

 
 
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


Copyright © 2013 Úřad pro ochranu osobních údajů. Všechna práva vyhrazena.
web & design , redakční systém