Jsem veden v bankovním registru klientských informací (BRKI). Jak mohu postupovat?
Bankovní registr je veden podle ustanovení
§ 38a zákona o bankách. Banky a pobočky zahraničních bank se mohou vzájemně informovat o bankovním spojení, identifikačních údajích o majitelích účtů a o záležitostech, které vypovídají o bonitě a důvěryhodnosti jejich klientů, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není bankou. V bankovním registru klientských informací jsou uchovávány osobní údaje klienta po dobu, po kterou závazek klienta banky nebo pobočky zahraniční banky trvá, a dále po dobu
4 let po vypořádání, anebo zániku závazku klienta s bankou nebo s pobočkou zahraniční banky. Protože jde o zpracování osobních údajů na základě zákonného oprávnění, je prováděno
bez souhlasu subjektu údajů a případné odvolání souhlasu je proto neúčinné.
Pokud máte pochybnosti o důvodnosti vedení Vaší osoby v bankovním registru či se domníváte, že dochází k uchovávání nebo jinému zpracování osobních údajů v rozporu s tím, co je stanoveno zákonem o bankách, obraťte se na provozovatele BRKI - společnost CBCB – Czech Banking Credit Bureau, a.s., IČ: 261 99 696, se sídlem Praha 4 - Nusle, Štětkova 1638/18, PSČ 140 00, a současně na příslušnou banku, která údaje o Vás do bankovního registru předala.
Jsem veden v nebankovním registru klientských informací. Jak mohu postupovat?
Nebankovní registry upravuje ustanovení
§ 20z zákona o ochraně spotřebitele. Dle tohoto ustanovení mohou být do nebankovních registrů předávány osobní údaje
bez souhlasu subjektu údajů za účelem ochrany práv a právem chráněných zájmů prodávajících a spotřebitelů, spočívající v posuzování schopnosti a ochoty spotřebitelů plnit své závazky. Účastnit takových registrů se mohou prodávající, kterým vůči spotřebitelům vznikají pohledávky z úvěrů nebo jiné pohledávky na dlouhodobé nebo opětovné plnění. Údaje o závazku spotřebitele mohou být v registru zpracovávány po dobu,
po kterou závazek spotřebitele
trvá, a dále
po dobu 3 let po jeho splacení. Pokud závazek spotřebitele zanikl jinak než splacením nebo pokud jde o závazek promlčený nebo závazek, od jehož placení byl dlužník osvobozen podle jiného právního předpisu, lze informaci o takovém závazku v registru zpracovávat nejdéle
po dobu 3 let od zániku takového závazku. V případě, že
nedošlo k uzavření smlouvy, mohou být údaje zpracovávány v registru nejdéle
po dobu 3 měsíců. Nebankovním registrem klientských informací je např. SOLUS.
I v tomto případě je tak případné odvolání souhlasu se zpracováním osobních údajů neúčinné.
V případě pochybností o důvodnosti vedení v registru je nutné kontaktovat přímo provozovatele registru, ve kterém jste vedeni a současně se obrátit i na subjekt, který Vaše osobní údaje do nebankovního registru předal, pokud jej znáte a současně se obrátit i na subjekt, který Vaše osobní údaje do nebankovního registru předal, pokud jej víte.
Jak mohu zjistit, že jsou moje osobní údaje v některém z těchto registrů zpracovávány?
Pokud hodláte zjistit, zda jsou Vaše osobní údaje zpracovávány v některém z těchto registrů klientských informací, můžete využít ustanovení článku 15 GDPR, které upravuje právo subjektu údajů na přístup k osobním údajům. Požádejte písemně příslušný registr o potvrzení, zda jsou či nejsou Vaše osobní údaje v registru zpracovávány. Pokud tomu tak je, máte právo také na poskytnutí dalších informací v intencích uvedeného článku.
Musí věřitel zlikvidovat mé osobní údaje či dokumenty v souvislosti s pohledávkou, pokud byl záznam z registru vymazán?
Výmaz z registru neovlivňuje povinnost či možnost věřitele z důvodu jeho oprávněných zájmů nadále disponovat s Vašimi osobními údaji v souvislosti s pohledávkou (a to i již splacenou) i po Vašem výmazu z registru.
Jsem uveden v seznamu dlužníků na internetu. Je to legální a jak se bránit?
Neoprávněné zveřejňování nebo neoprávněné zpřístupňování osobních údajů v souvislosti s neuhrazením pohledávek (i minulých) považuje Úřad pro ochranu osobních údajů za nepřípustné zasahování do soukromí, neboť zpřístupněním údaje, který byl získán na základě soukromoprávního vztahu, bez souhlasu dlužníka, může dojít k poškození dobrého jména dlužníka (je nutné podotknout, že může probíhat spor o platnost pohledávky věřitele, zápis může mít šikanózní povahu nebo může být zapsán omylem, vzhledem k tomu, že provozovatelé těchto registrů neověřují podklady, na základě kterých byla fyzická osoba do seznamu zapsána atd.) v mnoha dalších vztazích, jak soukromoprávních, tak i veřejnoprávních. Zpřístupnit osobní údaje bez souhlasu subjektu údajů (dlužníka) lze v tomto případě pouze oprávněným osobám. V ostatních případech může správce osobní údaje zveřejnit nebo zpřístupnit jen se souhlasem subjektu údajů (dlužníka).
Od shora uvedeného, leckdy svévolného jednání, je nutné odlišit zákonem povolené shromažďování údajů o dlužnících či jejich sdílení s ostatními subjekty a to bez souhlasu subjektu údajů.
- V prvé řadě jde o insolvenční rejstřík, obsahující záznamy o osobách v insolvenci. Insolvenční rejstřík je zřízen zákonem č. 182/2006 Sb., přičemž je stanoveno, že insolvenční rejstřík je veřejně přístupný s výjimkou údajů, o kterých tak stanoví tento zákon. Zveřejnění údajů o dlužnících v rámci insolvenčního rejstříku tak nelze a priori považovat v rozporu s GDPR.
- Osobní údaje dlužníků jsou bez jejich souhlasu taktéž oprávněně zpracovávány v zákonem upravených registrech klientských informací, na základě zákonného podkladu.
- Na základě ustanovení § 38a odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., je v rámci plnění povinnosti bank postupovat při výkonu činnosti obezřetně zřízen bankovní registr klientských informací (BRKI), jehož databáze obsahuje pozitivní i negativní informace vypovídající o bonitě a důvěryhodnosti klientů bank.
- Dále je umožněn vznik databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitelů zřízených za účelem ochrany práv a právem chráněných zájmů prodávajících, spočívajících v posuzování schopnosti a ochoty spotřebitelů plnit své závazky, a to na základě ustanovení § 20z zákona č. 634/1992 Sb.
Může společnost, u které mám dluh, předat údaje o dluhu, vč. osobních údajů dlužníka, jiné společnosti?
Podle ustanovení
§ 1879 občanského zákoníku
může věřitel celou pohledávku nebo její část
postoupit smlouvu jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupení pohledávky je tradiční občanskoprávní institut. V případě, že byla pohledávka postoupena novému věřiteli, tento vstupuje do pozice správce osobních údajů se všemi právy a povinnostmi z toho vyplývajícími. Postoupit pohledávku je realizací oprávněného zájmu správce, není k tomu vyžadován souhlas dlužníka se zpracováním osobních údajů ve smyslu GDPR.
GDPR nebrání ani situaci, kdy věřitel pověří jinou společnost k vymáhání pohledávky a za tím účelem předá osobní údaje v nezbytném rozsahu pověřené společnosti, která v daném případě bude z pohledu GDPR zpracovatelem. Je nutné, aby mezi těmito subjekty byla uzavřena smlouva ve smyslu GDPR.
