Úřad pro ochranu osobních údajů

V textu je odkazováno na znění zákona (resp. jiného právního předpisu), které již není účinné. Tato skutečnost však nemá vliv na zde obsažený právní názor.

Rodná čísla jsou v České republice určena k využívání zejména v oblasti veřejné správy a jako obecně užívaný identifikátor požívají vyšší ochrany i na základě Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 95/46/ES, o ochraně jednotlivců v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Nakládání s rodnými čísly upravuje speciální právní předpis, tj. zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), který v § 13 odst. 7 a v § 13c odst. 1 taxativně vymezuje případy, kdy je možno rodné číslo využívat. Vzhledem k tomu, že rodné číslo je i přes svůj zvláštní status osobním údajem ve smyslu § 4 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů (dále jen „ zákon o ochraně osobních údajů“), představuje zákon o evidenci obyvatel lex specialis k tomuto zákonu. Ten, kdo zpracovává rodná čísla je tedy správcem osobních údajů podle § 4 písm. j) zákona o ochraně osobních údajů a vztahují se na něj veškeré povinnosti tímto zákonem správcům osobních údajů uložené, pokud zákon o evidenci obyvatel nestanoví jinak.

Ustanovení § 13c odst. 1 písm. a) zákona o evidenci obyvatel opravňuje k využívání rodných čísel zde uvedené orgány státní správy a pro aplikaci postupu podle § 13c odst. 1 písm. b) tohoto zákona, tedy využití rodného čísla, stanoví-li tak zvláštní zákon, je nezbytné, aby takový zvláštní právní předpis výslovně stanovil povinnost identifikovat účastníky určitého právního vztahu rodnými čísly. Jestliže takový právní předpis umožňuje alternativní využití data narození nebo rodného čísla, je tato volba na subjektu údajů (nositeli rodného čísla), nikoli na správci osobních údajů. Posledním právním titulem, na jehož základě lze rodná čísla využívat, je souhlas nositelů rodného čísla ve smyslu § 13c odst. 1 písm. c) zákona o evidenci obyvatel. Souhlasem s využitím rodného čísla podle tohoto ustanovení je, s ohledem na absenci zvláštní úpravy, nutno rozumět souhlas se zpracováním osobních údajů podle § 4 písm. n) zákona o ochraně osobních údajů, tj. svobodný a vědomý projev vůle nositele rodného čísla, jehož obsahem je jeho svolení se zpracováním rodného čísla ke konkrétnímu účelu.

Aby bylo možno právní úkon subjektu údajů považovat za souhlas podle zákona o ochraně osobních údajů, musí mu v souladu s § 11 odst. 1 a 2 zákona o ochraně osobních údajů předcházet zřetelná informace o tom, za jakým účelem správce rodné číslo zpracovávat, a také informace, že sdělení rodného čísla je zcela dobrovolné, tedy že subjekt údajů není povinen tento údaj sdělit. Souhlas se zpracováním osobních údajů ve vztahu k rodným číslům žalovaných měl účastník řízení v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů získat ještě před započetím využívání tohoto osobního údaje. Zákon o ochraně osobních údajů sice nestanoví, jako formou má být souhlas se zpracováním osobních údajů poskytnut, ale požaduje, aby se jednalo o svobodný a vědomý projev vůle, a aby jeho poskytnutí předcházelo samotnému zpracování, přičemž správce osobních údajů musí být po celou dobu zpracování schopen tento souhlas prokázat.

Podmínění kladného vyřízení žádosti subjektu údajů poskytnutím rodného čísla v případě, kdy se nejedná o právním předpisem stanovenou povinnost subjektu údajů, je postupem v rozporu s právní úpravou.

Vzhledem k uvedenému nelze rodné číslo zpracovávat podle § 5 odst. 2 písm. e) zákona o ochraně osobních údajů, tedy bez souhlasu subjektu údajů s odůvodněním, že je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce. Obdobně nelze rodná čísla využívat jako součást adresních údajů poštovních zásilek, což bylo před účinností zákona č. 95/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, upraveno vyhláškou č. 286/2004 Sb., kterou se stanoví poštovní podmínky základních služeb a základní požadavky kvality při jejich zajišťování držitelem poštovní licence (vyhláška o základních službách držitele poštovní licence), jako alternativní možnost místo uvedení data narození. Za účelem odlišení adresátů lze v odůvodněných případech uvést rok či datum narození, případně označení „starší“ nebo „mladší“.

Oprávnění k využívání rodných čísel pro identifikaci osob nelze vyvozovat ani ze skutečnosti, že např. katastr nemovitostí nebo obchodní rejstřík, jež jsou veřejnou evidencí dostupnou i ve formě dálkového přístupu, rodná čísla obsahují a tak jej zpřístupňují široké veřejnosti. Zpracování rodných čísel v souvislosti s vedením těchto evidencí je v souladu s § 13c odst. 1 písm. a) zákona č. 133/2000 Sb. Avšak ani zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), nebo zákon č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník, ani jiný právní předpis neobsahuje oprávnění uživatelů těchto registrů volně disponovat se zde uvedenými rodnými čísly. Skutečnost, že některé správní orgány, případně soudy, vyžadují identifikaci účastníků řízení rodnými čísly, nemůže být právním titulem pro jejich využití tam, kde pro to není výslovný zákonný podklad.

(10/05/SŘ-OSČ, 34/05/SŘ-OSČ, 48/05/SŘ-OSČ, 40/05/SŘ-OSČ)