Úřad pro ochranu osobních údajů

V textu je odkazováno na znění zákona (resp. jiného právního předpisu), které již není účinné. Tato skutečnost však nemá vliv na zde obsažený právní názor.

V souvislosti se zpracováním osobních údajů evidovaných osob je obecní policie povinna řídit se obecnou právní úpravou stanovenou zákonem č. 101/2000 Sb., v tomto případě především § 5 odst. 1 písm. d), podle kterého lze shromažďovat osobní údaje odpovídající pouze stanovenému účelu a v rozsahu nezbytném pro naplnění stanoveného účelu, a dalšími zvláštními právními předpisy, které upravují zpracování osobních údajů obecní policií, tj. zejména zákonem č. 553/1991 Sb., o obecní policii, který v § 12 odst. 1 stanoví, že prokázáním totožnosti se pro účely tohoto zákona rozumí zjištění jména, příjmení, data narození a bydliště osoby a dále v § 24a odst. 1 stanoví, že obecní policie zpracovává osobní údaje, které potřebuje k plnění úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona. Zpracování citlivého osobního údaje „národnost“ není nezbytně nutným údajem a ani zákonem povoleným zpracovávaným údajem, neboť rozsah potřebných osobních údajů je dán zákonem č. 553/1991 Sb. taxativně.

Podle § 9 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb. lze zpracovávat citlivé osobní údaje jen tehdy jestliže subjekt údajů dal ke zpracování výslovný souhlas, nebo je-li splněna některá z podmínek stanovených v § 9 písm. b) až ch) zákona č. 101/2000 Sb. Subjekt údajů musí být při udělení souhlasu informován o tom, pro jaký účel zpracování a k jakým osobním údajům je souhlas dáván, jakému správci a na jaké období. Existenci souhlasu subjektu údajů se zpracováním osobních údajů musí být správce schopen prokázat po celou dobu zpracování. Správce je dále povinen předem subjekt údajů poučit o jeho právech podle § 12 a 21 zákona č. 101/2000 Sb. Tvrzení obecní policie o tom, že získávala citlivý osobní údaj přímo od subjektu údajů, který si v důsledku informace strážníka musel uvědomovat, pro jaký účel a jaký osobní údaj subjekt údajů strážníku poskytuje, tudíž nesplňuje všechny podmínky stanovené v § 9 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb. Informace k jakému účelu, jakému správci a na jaké období, včetně poučení o jeho právech, subjekty údajů od strážníka nezískávaly a striktně vyžadovaný výslovný souhlas ke zpracování citlivého osobního údaje účastník řízení v rámci kontroly a správního řízení nedoložil. Dále lze konstatovat, že není splněna žádná z podmínek § 9 písm. b) až j), kdy lze citlivý údaj zpracovávat bez souhlasu subjektů údajů.

Z materiálů shromážděných v rámci správního řízení vyplývá, že účastník řízení ukládal citlivý údaj z vlastní iniciativy, přičemž nezískával prostřednictvím strážníků od subjektů údajů pro zpracování citlivého osobního údaje souhlas. Dle názoru správního orgánu by však ani souhlas subjektu údajů nemohl účel ani rozsah zpracování rozšířit a učinit tak ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb. údaje nadbytečné účelu údaji nezbytnými. Účastník řízení neprokázal, že poučil osoby oprávněné k přístupu do příslušného počítačového programu o povinnosti neshromažďovat citlivý údaj „národnost“. Takové shromažďování osobních údajů, je-li získáván citlivý osobní údaj cíleně od subjektů údajů a následně ukládán do standardizovaně vedené evidence, nelze považovat za nahodilé shromažďování osobních údajů, na které se zákon č. 101/2000 Sb. nevztahuje. ( čj. 4/05/SŘ-OSČ )