Úřad pro ochranu osobních údajů

V textu je odkazováno na znění zákona (resp. jiného právního předpisu), které již není účinné. Tato skutečnost však nemá vliv na zde obsažený právní názor.

Družstvo je ve smyslu § 4 písm. j) zákona č. 101/2000 Sb. správcem osobních údajů členů družstva, které zpracovává za účelem zajišťování jejich potřeb, tj. činnosti dle § 221 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Při zajišťování činnosti družstva jsou jeho zástupci na základě zvláštních zákonů povinni spravovat majetek družstva s náležitou péčí, což zahrnuje i řádné vymáhání pohledávek. Pro naplnění těchto účelů (tj. správa domu a zajištění služeb spojených s užíváním bytových jednotek, včetně vymáhání souvisejících dlužných částek) může družstvo podle § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb. zpracovávat osobní údaje členů družstva a nájemníků v nezbytně nutném rozsahu i bez jejich souhlasu. V souladu s uvedeným účelem je i pravidelné informování družstevníků o činnosti družstva, neboť členové družstva mají právo tyto údaje, včetně nezbytných osobních údajů, znát mj. proto, aby mohli řádně vykonávat svá práva a povinnosti při rozhodování na členské schůzi.

Volba způsobu, jakým mají být družstevníci informováni (tj. i způsobu zpracování osobních údajů) je vzhledem k absenci právní úpravy této oblasti ponechána na družstvu, které je v souladu s § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb. povinno stanovit adekvátní způsob a prostředky zpracování osobních údajů. Jestliže družstvo zvolilo jako prostředek zpracování osobních údajů za účelem informování svých členů o existenci, výši a způsobu vymáhání dluhu stěžovatelky písemné sdělení a jako způsob tohoto zpracování zpřístupnění tohoto sdělení na vývěskové tabuli ve společných prostorách domu, je nezbytné hodnotit, zda tímto postupem nedošlo k zásahu do práva stěžovatelky na ochranu osobních údajů, které je nedílnou složkou ústavně zakotveného práva na ochranu soukromí, a kterému je poskytována ochrana na základě zákona č. 101/2000 Sb.

V daném případě je nutno hodnotit zejména skutečnost, že informace umístěné ve společných prostorech domu nejsou přístupné pouze členům družstva, kteří jsou oprávněni se s nimi seznámit, ale i třetím osobám, které členy družstva nejsou (např. návštěvám, podnájemníkům, pracovníkům servisních služeb, popř. i osobám vstupujícím do domu nelegálně). Zpřístupnění osobních údajů stěžovatelky těmto třetím osobám však již nelze zahrnout pod výjimku zpracování bez souhlasu subjektu údajů podle § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., ani pod jinou z výjimek uvedených v ustanovení § 5 odst. 2 tohoto zákona. K takovému postupu by družstvo potřebovalo souhlas stěžovatelky ve smyslu § 4 písm. n) a § 5 odst. 4 zákona č. 101/2000 Sb.

K tvrzení, že údaje zveřejněné sdělením pro členy družstva vycházejí z pravomocného rozsudku, přičemž se jedná o informace, které jsou ze zákona družstevníkům přístupné a které jim již byly vesměs známé, je třeba uvést, že uvedené platí výhradně pro členy družstva, nikoli však (jak bylo již uvedeno výše) pro třetí osoby, které se v domě mohou pohybovat a se zpřístupněnými informacemi se také seznámit.

Skutečnost, že stěžovatelka již není nájemnicí v předmětném domě, není z hlediska předmětu správního řízení významná, neboť její právní vztah k družstvu není pro plnění povinnosti podle § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb. družstvem rozhodující.
( čj. SKO-0812/07 )