Úřad pro ochranu osobních údajů

K předmětu řízení lze konstatovat, že údaje o fyzické osobě v rozsahu číslo mobilního telefonu, předmět prodeje a kupní cena jsou nepochybně osobní údaje ve smyslu § 4 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., neboť se vztahují k jednoznačně určenému, resp. určitelnému subjektu údajů. Ve vztahu k problematice čísla mobilního telefonu jako osobního údaje ve smyslu § 4 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., a to i bez znalosti jména a příjmení konkrétní fyzické osoby, považuje správní orgán za relevantní především argumentaci obsaženou v rozsudku Nejvyššího správního soudu, který uvedl, že plná identita fyzické osoby v současných podmínkách technologicky vyspělé společnosti, tj. za vysokého stupně rozvoje elektronických a jiných médií, která jsou většině populace snadno dostupná, ve své podstatě neznamená nic jiného, než možnost tuto osobu určitým způsobem kontaktovat, aniž by bylo nutno znát místo jejího aktuálního pobytu. Proto se výklad pojmu „osobní údaj“ nemůže omezit striktně jen na znalost např. rodného čísla, adresy či pracoviště subjektu údajů. Z tohoto pohledu je za osobní údaj třeba považovat i číslo mobilního telefonu určité osoby, jakkoli může být takové číslo používáno příslušnou osobou jen dočasně, a zároveň nijak nespecifikuje jeho fyzickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu (viz shora). Prostřednictvím tohoto čísla je však možno daný subjekt v určitém časovém úseku přímo kontaktovat, a tento subjekt je tak dosažitelný a jistým způsobem určitelný, a to případně i bez znalosti jeho jména a dalších údajů, které již vazbu na jeho fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu mají (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. února 2009, č. j. 9 As 34/2008 -68).

Účastník řízení tím, že umožňuje uživatelům webových stránek podávat inzeráty za účelem prodeje, koupě nebo výměny věcí v jejich osobním vlastnictví, a tyto včetně osobních údajů zveřejňuje, stanovil účel, prostředky a způsob zpracování osobních údajů, a stal se správcem těchto osobních údajů ve smyslu § 4 písm. j) zákona č. 101/2000 Sb., a odpovídá tedy za dodržování povinností stanovených pro jejich zpracování zákonem č. 101/2000 Sb.

Pro každé zpracování osobních údajů potřebuje správce právní titul, kterým může být souhlas subjektů údajů nebo splnění některé z výjimek stanovených v § 5 odst. 2 písm. a) až g) zákona č. 101/2000 Sb. Podle § 5 odst. 4 zákona č. 101/2000 Sb. souhlas subjektu údajů se zpracováním osobních údajů musí být správce schopen prokázat po celou dobu zpracování, přičemž podle § 20 odst. 1 téhož zákona je správce povinen provést likvidaci osobních údajů, jakmile pomine účel, pro který byly osobní údaje zpracovány, nebo na základě žádosti subjektu údajů podle § 21, tj. v daném případě, domnívá-li se subjekt údajů, že správce provádí zpracování jeho osobních údajů, které je v rozporu s ochranou soukromého a osobního života subjektu údajů.

Ze skutečnosti, že byl účastník řízení inzerentem opakovaně vyzýván k odstranění jím vloženého inzerátu (telefonního čísla), popř. k jeho přesunutí do neveřejné sekce, je zřejmé, že inzerentem byl výslovně vyjádřen jeho nesouhlas se zveřejněním jeho osobních údajů na předmětných webových stránkách. Dále je nade vši pochybnost zřejmé, že účastník řízení jako provozovatel předmětného internetového inzertního portálu byl inzerentem prokazatelně seznámen prostřednictvím jím zaslaných výzev s tím, že inzerent nesouhlasí s dalším zpracováním svých osobních údajů (zejména čísla svého mobilního telefonu), tj. jejich dalším zveřejňováním na předmětných webových stránkách. Daný inzerát byl inzerentem dostatečně identifikován (tj. překopírováním jeho textu včetně data vložení, jeho předmětu a čísla mobilního telefonu inzerenta) a stejně tak i inzerent samotný (prostřednictvím uvedení čísla mobilního čísla a specifikace daného inzerátu), přesto účastník řízení na výzvy inzerenta nijak nereagoval, jak vyplývá ze spisového materiálu. Vzhledem k tomu, že účastník řízení nedisponoval souhlasem inzerenta s dalším zpracováním jeho osobních údajů, byl povinen je odstranit neprodleně poté, co se o projeveném nesouhlasu inzerenta dozvěděl.

sp. zn. UOOU-02162/13