Kontrola byla zahájena na základě tří podnětů, které směřovaly na postup kontrolované osoby při zprostředkování kontaktu mezi věřitelem a dlužníkem. Stěžovatelé zejména namítali, že v kancelářích kontrolované osoby jsou volně k dispozici dokumenty obsahující osobní údaje (smlouvy, kopie občanských průkazů, dopisy od Policie České republiky apod.). S ohledem na obsah podnětů byla kontrola zaměřena především na posouzení zabezpečení osobních údajů zpracovávaných kontrolovanou osobou. Kontrolou bylo zjištěno, že kontrolovaná osoba podniká v oblasti vymáhání pohledávek a k její hlavní činnosti patří zprostředkování kontaktu mezi věřitelem a dlužníkem. Pohledávky kontrolovaná osoba vymáhá buď na základě příkazních smluv uzavřených se zákazníky (věřiteli) anebo na základě smluv o postoupení pohledávek. V prvém případě tak vystupuje v roli zpracovatele osobních údajů, v případě druhém je správcem. Kontakt s dlužníky realizuje kontrolovaná osoba zejména prostřednictvím call centra umístěného v jejím sídle a terénních pracovníků. Osobní údaje získává jak od věřitelů, tak vlastní činností a z komunikace s dlužníky.
Kontrolující dospěli k závěru, že při vymáhání pohledávek postupuje kontrolovaná osoba v souladu s § 5 odst. 2 písm. b) (plnění smlouvy) a e) (ochrana práv a právem chráněných zájmů) zákona č. 101/2000 Sb. a dále, že přijala technická a organizační opatření, která byla vyhodnocena jako dostatečná k zajištění bezpečnosti zpracovávaných osobních údajů. Povinnosti směřující k zabezpečení osobních údajů dle § 13 zákona č. 101/2000 Sb. tak kontrolovaná osoba neporušila, tj. nebyla neprokázána výše uvedená tvrzení stěžovatelů.
