Nařízením Evropského parlamentu a
Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním
systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy
(nařízení o VIS) je stanovena povinnost provádět periodickou kontrolu Vízového
informačního systému každé čtyři roky. Z tohoto důvodu byla kontrola VIS zařazena
do plánu kontrol, a to u Policie ČR, která je z hlediska ČR správcem s hlavní
působností v rámci VIS.
Účelem VIS je zlepšovat provádění
společné vízové politiky, konzulární spolupráci a konzultace mezi ústředními
vízovými úřady tím, že usnadní řízení o žádostech o vízum, zamezí současnému
podávání více žádostí o víza do různých členských států (tzv. „visa shopping“),
usnadní boj proti podvodům, usnadní kontroly na hraničních přechodech na
vnějších hranicích a na území států Evropské unie a pomůže s určením totožnosti
každé osoby, která nesplňuje nebo přestala splňovat podmínky pro vstup, přítomnost
nebo pobyt na území členských států Evropské unie. Dále pak stanovuje podmínky
a postupy pro výměnu údajů v žádostech o udělení krátkodobých víz do 90 dnů
pobytu, tzv. schengenských víz.
Kontrola se zaměřila zejména na
plnění povinností vyplývajících z nařízení (EU) č. 767/2008 (nařízení
o VIS), a také z obecného nařízení. Úřad zkontroloval postupy
vztahující se k přístupu do VIS pro vkládání, změny, vymazávání a
prohlížení údajů (ustanovení čl. 6 nařízení o VIS), zásady pro využití VIS (čl.
7 odst. 1 nařízení o VIS) a plnění povinností vztahujících se
k bezpečnosti údajů (čl. 32 nařízení o VIS). Kontrola se zaměřila též
na plnění povinností v oblasti odborné přípravy pracovníků, kteří mají
osobní údaje ve VIS zpracovávat (čl. 28 odst. 5 nařízení o VIS), na vedení
záznamů o činnostech zpracování (čl. 30 odst. 1 obecného nařízení) a též na
realizaci práva na přístup, opravu a vymazání osobních údajů (čl. 38 nařízení o
VIS).
Kontrolou nebylo zjištěno porušení
právních předpisů.
V roce 1999 byly právní předpisy
tvořící základ Schengenské spolupráce začleněny tzv. Schengenským protokolem
Amsterdamské smlouvy do institucionálního rámce Evropské unie, čímž byla
schengenská spolupráce přesunuta na úroveň Evropské unie. Předpisy přijímané po
tomto datu představují unijní právní instrumenty platné pro všechny členské
státy Unie.
Schengenský systém sice nepochybně
přispěl k zjednodušení mezistátního pohybu občanů členských států a užší
spolupráci jednotlivých zemí, k zajištění efektivního fungování celého
systému však bylo potřeba přijmout odpovídající pravidla, a to také
v oblasti ochrany osobních údajů.
Úřad pro ochranu osobních údajů plní
v oblasti schengenské spolupráce úkol dozorového orgánu, který vykonává
dohled nad dodržováním příslušných předpisů, a tak přispívá k ochraně
základních práv osob, jejichž osobní údaje jsou předmětem zpracování
v rámci schengenského prostoru.
