Úřad pro ochranu osobních údajů


International


Vyhledávání

 

Základní odkazy

 

Cesta: Titulní stránka > Hlavní menu > Pro mládež > Články, zajímavosti a příklady konkrétních situací > Internet > Lhát se nemá, ale pravda se někdy nevyplácí...

 

Lhát se nemá, ale pravda se někdy nevyplácí...

 
 
 

Schválně, co běžně děláte doma poté, kdy přijdete ze školy a nemáte už žádný kroužek nebo sportovní oddíl? Odvážím se tvrdit, že většina z vás odpoví jednoduše – pustím si Internet a povídám si s kamarády na chatu. Komunikace přes Internet je podle mnoha různých průzkumů pro mladé lidi jednou z nejoblíbenějších náplní volného času nejen v České republice, ale ve všech zemích vyspělého světa. V médiích se v této souvislosti objevují pojmy jako virtuální identita, virtuální vztahy apod. Mnoho z vás se teď určitě ptá, co je špatného na tom získávat kamarády na Internetu nebo si s pomocí počítače vytvářet své druhé já. V zásadě nic, jenom si člověk musí dát pozor, co všechno na sebe při takovém způsobu trávení volného času prozradí. A u dětí a mladých lidí platí toto pravidlo dvojnásob.

Základní otázka, kterou si pokládá každý, kdo přichází poprvé na Internet s cílem nacházet tam nové kamarády nebo si jen nezávazně popovídat je asi u každého stejná – „Co všechno mám o sobě prozradit?“ Mám být upřímný a prozradit úplně všechno, nechat si něco pro sebe, anebo mám od samotného začátku lhát? Dobrá rada, již mnohokrát ověřená, zní jednoduše: Ve veřejných diskusních fórech, kde si nejste jisti tím, kdo všechno „poslouchá“, o sobě prozraďte jen to, co nezbytně musíte. Varianta, kdy hned na začátku prozradíte nejen své jméno, ale také věk, adresu, nebo třeba co dělají vaši rodiče je ta nejhorší možná. V tu chvíli se nejen zbavujete jednou provždy velké části svého soukromí, ale vystavujete se bohužel reálnému riziku následného obtěžování cizími lidmi nejen na Internetu, ale také ve skutečnosti. V „lepším“ případě může mít takové obtěžování podobu pouze verbální (na Internetu se pro podobné aktivity vžil termín „cyber stalking“), v horším případě můžete být pronásledováni i v reálném životě. Pro Internet je narozdíl od reálného života charakteristické, že možnost získat své ztracené soukromí zpět je prakticky nemožné. Jakmile nějakou informaci na Internetu zveřejníte, začíná žít svým vlastním životem a tato jednou otevřená Pandořina skřínka už nejde zavřít. Proto si vždy velmi důkladně rozmyslete, co na sebe prozradíte! Navíc si musíte neustále uvědomovat, že i když o sobě kamarád či kamarádka z chatu tvrdí, že je mu stejně jako vám, bydlí na malém městě a je sirotek, existuje velká pravděpodobnost, že ve skutečnosti sedí u počítače někdo úplně jiný. I proto je třeba vážit slova.

Co tedy na sebe při pohybu na Internetu prozradit, aniž by se člověk vystavoval nějakému zvýšenému riziku? V obecné rovině lze říct, že prozradit o sobě můžete bez obav pouze údaje, které jsou natolik obecné, že o vás nic zásadního neprozradí. Uvést své jméno (nikoliv příjmení!) tak asi nepředstavuje velké riziko (všichni ostatní předpokládají, že lžete stejně jako oni...), ale v kombinaci např. s věkem by to pro vás už mohlo představovat velké riziko. I když je to smutné, existují lidé, kteří na Internet chodí s jediným cílem – najít mladé a důvěřivé lidi, získat jejich důvěru a pak jim o to víc ublížit (pro takové chování na Internetu se používá např. termín „grooming“). Proto je velká opatrnost jistě na místě. Možná si teď říkáte, že je hrozně těžké neustále si dávat pozor abyste se nepodřekli a neřekli víc, než chcete. Pro takové situace ale Internet poskytuje velmi elegantní řešení, které je možné právě a jen na Internetu. Můžete si vytvořit svou „virtuální“ identitu, tj. budete o sobě fakticky lhát. V praktickém životě se to sice dělat nemá, to vám určitě mnohokrát říkali rodiče, ale Internet je přeci jen trochu specifický. A pokud toto předstírání, že jste někdo jiný, nikomu neublíží a vám pomůže, proč to nezkusit? Můžete si vymyslet jiné jméno, věk, rozhodnout se, jestli budete kluk nebo holka či zda bydlíte v Praze nebo na malém městě. V okamžiku, kdy takto stvoříte své nové já, si můžete povídat v zásadě bezpečně, neboť vaše soukromí je chráněno právě tímto falešným já.

Internet má ale ještě jednu velkou výhodu. Pokud vás začne někdo obtěžovat nebo vám bude ubližovat v reálném životě, často to hodně bolí a je moc těžké s tím něco udělat. V případě, že se vám to samé stane na Internetu, máte hned několik možností, co s tím udělat. V první řadě byste se s tím určitě měli svěřit svým rodičům. Za to, že vám podobné vzkazy chodí, přeci nemůžete, a proto není důvod se stydět. Ideální je stav, kdy se rodiče s dětmi dohodnou na pevných pravidlech pro používání Internetu a na vzájemné důvěře, kdy rodiče důvěřují svým dětem, že na Internetu nedělají nic špatného, a děti ví, že se mohou svým rodičům bez obav svěřit se všemi problémy, které je na Internetu potkali. Nikdy byste tak např. neměli reagovat na výzvy k setkání s člověkem, kterého jste potkali na Internetu a ve skutečnosti jste ho nikdy neviděli, aniž byste na to předtím upozornili rodiče a požádali je o doprovod. Právě za takové výzvy k setkání se často schovávají lidé, kteří vám ve skutečnosti chtějí ublížit... Ale co dělat, když vás onen neznámý, kterého jste ještě před chvílí pokládali za svého kamaráda, vytrvale verbálně obtěžuje a zasílá vám nepříjemné vzkazy či obrázky? Pak se nabízí řešení, které opět můžete použít jen na Internetu. Vypnout počítač a nechat všechny problémy v síti...

[Jan Folda]
Březen 2007

zdroje:

PÍRKO, Martin. Blog jako psychoterapie? [online]. 25.10.2005 [cit. 2007-03-08]. Dostupný z WWW:
http://www.lupa.cz/clanky/blog-jako-psychoterapie/
.

PÍRKO, Martin. Jak být atraktivní na Internetu? [online]. 12.7.2006 [cit. 2007-03-09]. Dostupný z WWW:
http://www.lupa.cz/clanky/jak-byt-atraktivni-na-internetu/
.

PÍRKO, Martin. Záludnost internetových vztahů [online]. 1.8.2006 [cit. 2007-03-09]. Dostupný z WWW:
http://www.lupa.cz/clanky/internetove-romance/
.

PÍRKO, Martin. Závislost na Internetu - bluf, či realita? [online]. 22.6.2005 [cit. 2007-03-09]. Dostupný z WWW:
http://www.lupa.cz/clanky/zavislost-na-internetu-bluf-ci-realita/
.

PÍRKO, Martin. Typologie "potížistů" na Internetu (1.) [online]. 26.7.2005 [cit. 2007-03-09]. Dostupný z WWW:
http://www.lupa.cz/clanky/typologie-8222potizistu8220-na-internetu-1/
.

PÍRKO, Martin. Typologie "potížistů" na Internetu (2.) [online]. 2.8.2005 [cit. 2007-03-09]. Dostupný z WWW:
http://www.lupa.cz/clanky/typologie-8222potizistu8220-na-internetu-2/
.

PÍRKO, Martin. Typologie "potížistů" na Internetu (3.) [online]. 10.8.2005 [cit. 2007-03-09]. Dostupný z WWW:
http://www.lupa.cz/clanky/typologie-8222potizistu8220-na-internetu-3/
.

PÍRKO, Martin. Typologie "potížistů" na Internetu (4.) [online]. 6.9.2005 [cit. 2007-03-09]. Dostupný z WWW:
http://www.lupa.cz/clanky/typologie-8222potizistu8220-na-internetu-4/
.

RYLICH, Jan. Děti i rodiče podceňují rizika na Internetu [online]. 2.1.2007 [cit. 2007-03-09]. Dostupný z WWW:
http://www.lupa.cz/clanky/deti-i-rodice-podcenuji-rizika-na-internetu/
.

 

Kontext

Umístění: Složky dokumentů > Mapa stránek > Hlavní menu > Pro mládež > Články, zajímavosti a příklady konkrétních situací > Internet > Lhát se nemá, ale pravda se někdy nevyplácí...

Zobrazit aktuální dokumenty | archiv dokumentů | dokumenty včetně archivu

 
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


Copyright © 2013 Úřad pro ochranu osobních údajů. Všechna práva vyhrazena.
web & design , redakční systém