Úřad pro ochranu osobních údajů


International


Vyhledávání

 

GDPR telefonní linka

Základní odkazy


Cesta: Titulní stránka

 

Nahlížení do archivních materiálů StB

 

 
 

12. září 2016

V návaznosti na informace zveřejněné v Hospodářských novinách (zde), Lidových novinách (zde), dalších médiích a dotazy veřejnosti, které se týkají nahlížení do archivních materiálů bývalé Státní bezpečnosti (StB), vydává Úřad pro ochranu osobních údajů toto vyjádření.

K návrhu Nejvyššího soudu na vyslovení protiústavnosti § 37 odst. 6 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, se Úřad pro ochranu osobních údajů vyjadřoval na žádost Ústavního soudu již v listopadu loňského roku. Ve svém stanovisku uvádí, že je v dané věci upřednostněna svoboda bádání, která je podpořena silným veřejným zájmem a zaručena zákonnou úpravou přístupu individuálních zájemců k archiváliím. Ve zpřístupnění údajů z doby totalitního režimu individuálním žadatelům proto nelze automaticky spatřovat zásah do soukromí dotčených osob. Z úpravy přístupu k archiváliím nemůže být automaticky dovozeno právo na široké použití osobních údajů, které archivní dokumenty obsahují, pro další nakládání s údaji je zásadní etický přístup badatele.

Úřad připomíná, že badatelé a další subjekty zacházející se zpřístupněnými  archiváliemi jsou povinni postupovat v souladu s § 5 odst. 3 a § 10 zákona o ochraně osobních údajů[1], podle nichž musí respektovat lidskou důstojnost a soukromí dotčených osob (zejména obětí) a nakládat s osobními údaji tak, aby jejich zpracováním nebylo zasaženo do soukromého a osobního života dotčených osob. Porušení těchto ustanovení může být posuzováno jako přestupek nebo správní delikt s následnou vysokou možnou sankcí (§ 44a a § 45a zákona o ochraně osobních údajů).

Jednání a postavení příslušníků a funkcionářů represivních a politických složek bývalého režimu, kteří současné archivní materiály vytvářeli, by nemělo být utajováno vzhledem k tomu, že se jednalo o veřejně činné osoby a zaměstnance, kteří musí strpět zásah do soukromí v daleko větší míře (viz § 5 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně osobních údajů).

V případě, že by Ústavní soud vyhověl předloženému návrhu na vyslovení protiústavnosti a zrušil by shora jmenované ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě, došlo by k faktickému uzavření archivů StB.

O stálé aktuálnosti a nutnosti připomínat totalitní minulost svědčí nový evropský právní předpis, obecné nařízení o ochraně osobních údajů [2], jehož recitál č. 158 uvádí: „Členské státy by rovněž měly mít možnost stanovit, že osobní údaje mohou být dále zpracovávány pro účely archivace, například s cílem poskytnout konkrétní informace související s politickým chováním za bývalých totalitních režimů, s genocidou, zločiny proti lidskosti, zejména holocaustem, nebo válečnými zločiny.“ (podobně též recitál č. 73). Obecné nařízení o ochraně údajů bylo schváleno v červnu 2016, má celoevropskou působnost a v ČR i v ostatních členských státech EU nabude účinnosti v květnu 2018.



[1] Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

[2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.

 
Zodpovídá: PhDr. David Pavlát
Vytvořeno / změněno: 12.9.2016 / 12.9.2016

 
 
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


Copyright © 2013 Úřad pro ochranu osobních údajů. Všechna práva vyhrazena.
web & design , redakční systém