Úřad pro ochranu osobních údajů

Veřejnost údajů neznamená možnost jejich dalšího bezmezného zpracování. Pro zpracování zveřejněných osobních údajů platí shodná pravidla jako pro jiná zpracování, správce tedy musí mít právní důvod, dodržet základní zásady zpracování (mezi jinými korektnost, transparentnost a přesnost) a plnit další povinnosti stanovené obecným nařízením (např. informační povinnost v souladu s čl. 14 obecného nařízení).  Správce musí být především schopen vysvětlit důvod zpracování podle čl. 6 GDPR, ve většině případů to znamená, že musí být schopen obhájit svůj oprávněný zájem podle čl. 6 odst. 1 písm. f) a doložit, že tento zájem má přednost před ochranou osobních údajů, resp. zveřejňováním správce nezasahuje nepřiměřeným způsobem do soukromí dotčených osob. 

Proti zpracování prováděnému správcem na základě výše uvedeného právního titulu, tj. proti zveřejňování údajů, resp. proti způsobu zveřejňování, má subjekt údajů právo uplatnit námitku podle článku 21 obecného nařízení. Správce je pak povinen zpracování ukončit, neprokáže-li závažné oprávněné důvody pro další zpracování.

V případě, že nesouhlasíte se zveřejňováním Vašich osobních údajů v některém ze soukromých rejstříků, obraťte se nejprve na jeho provozovatele a uplatněte vůči němu námitku proti zpracování Vašich osobních údajů. Pokud správce námitce v přiměřené lhůtě (zpravidla 30 dnů) nevyhoví nebo na tuto námitku nereaguje, obraťte se na Úřad. Ve stížnostním formuláři doložte uplatněnou námitku a odpověď správce, případně informaci, že správce nereagoval.

Správce je oprávněn od Vás požadovat poskytnutí dodatečných informací, má-li důvodné pochybnosti o totožnosti fyzické osoby uplatňující práva. Nemůže však vyřízení Vašich námitek podmiňovat vyžadováním žádostí s úředně ověřeným podpisem či doložením občanského průkazu. V takovém případě nedůvodně zatěžuje subjekty údajů. Námitka proti zpracování osobních údajů v soukromých rejstřících na internetu tedy nemusí obsahovat ověřený podpis či kopii občanského průkazu.