Úřad pro ochranu osobních údajů


International


Vyhledávání

 

Základní odkazy


Cesta: Titulní stránka > Hlavní menu > Poradna

 

Obchodní společnost

 
 
 
Kontrola dodržování povinností při šíření obchodních sdělení byla zahájena na základě 18 podnětů, které Úřad obdržel. Sdělení byla odesílána prostřednictvím e-mailových zpráv a obsahovala nabídky finančních půjček a rovněž vybízela k návštěvě internetových stránek určených k přímé podpoře nabízených služeb. Kontrolovaná osoba v rámci kontroly sdělila, že rozesílky předmětných obchodních sdělení objednala u jedné marketingové společnosti, a to na základě smlouvy o pořádání marketingové kampaně. Dále sdělila, že tuto společnost kontaktovala s žádostí o popis získání souhlasů se zasíláním obchodních sdělení, nicméně do doby sepsání protokolu o kontrole neobdržela kontrolovaná osoba od uvedené společnosti žádnou odpověď. Danou marketingovou společnost kontaktoval v rámci kontroly též Úřad, který od ní obdržel vyjádření, ve kterém uvedla, že s kontrolovanou osobou obchodně spolupracuje, nicméně že nezajišťuje technicky a ani neprovozuje žádné e-mailové rozesílky. K předmětným rozesílkám sdělila, že marketingová kampaň byla realizována prostřednictvím zahraniční společnosti, kterou kontaktovala a požádala ji, aby další rozesílky na zmíněné e-mailové adresy nerealizovala (zadala je do režimu odhlášení) a aby se k jednotlivým adresám vyjádřila, a to přímo respondentům. V průběhu kontroly však žádný právní titul (ani zákaznický vztah, ani souhlas) pro rozesílání obchodních sdělení předmětným adresátům nebyl doložen, a to ani kontrolovanou osobou, ani marketingovou společností, ani samotným rozesílatelem (tedy zahraniční společností).

K výše uvedenému Úřad konstatuje, že obchodní sdělení musí podle § 7 odst. 4 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, obsahovat informaci o odesílateli, jehož jménem se komunikace uskutečňuje, resp. v jehož prospěch je obchodní sdělení šířeno. Předpokládá se tedy, že šiřitel může šířit obchodní sdělení nejen sám, ale i prostřednictvím jiného subjektu. Za šíření obchodních sdělení je pak odpovědný jak samotný odesílatel obchodních sdělení, tak také subjekt, v jehož prospěch jsou obchodní sdělení zasílána. Kontrolovaná osoba se tak objednáním této služby u jiné společnosti nezbavuje odpovědnosti, naopak musí být i přesto schopna doložit souhlasy adresátů obchodních sdělení nebo musí být schopna zajistit tyto souhlasy prostřednictvím společnosti, u které si rozesílku obchodních sdělení objednala. Daná společnost zjevně nedostála své povinnosti, ke které se zavázala podpisem smlouvy. Z toho však lze vyvodit soukromoprávní odpovědnost společnosti vůči kontrolované osobě, která má možnost se následně domáhat náhrady škody, která jí tímto postupem vznikla, formou regresu.

Kontrolovaná osoba se tak tím, že si objednala službu rozesílky svých obchodních sdělení, dopustila porušení § 7 odst. 2 zákona č. 480/2004 Sb., jelikož neprokázala, že by adresáti obchodních sdělení udělili se zasíláním těchto sdělení souhlas. Dále byl v případě všech obchodních sdělení porušen § 7 odst. 4 písm. b) zákona č. 480/2004 Sb., jelikož obchodní sdělení neobsahovala informaci o odesílateli, jehož jménem se komunikace uskutečňuje. Respektive tato informace byla nedostatečná, jelikož obsahovala pouze neúplný název kontrolované osoby. K otázce identifikovatelnosti je však nutno přistupovat optikou objektivních kritérií, neboť určitá slovní spojení, názvy apod. mohou být známy pouze lokálně či omezenému okruhu osob. Současně musí být vedle správného označení uvedena i kontaktní adresa, kam lze zasílat žádosti o ukončení rozesílky obchodních sdělení. Po adresátech obchodních sdělení tak nelze spravedlivě požadovat, aby složitě pátrali po totožnosti a kontaktu na toho, kdo jim obchodní sdělení zaslal.

Kontrolovaná osoba podala proti kontrolním zjištěním námitky. Předsedkyně Úřadu všechny námitky podané kontrolovanou osobou zamítla.

Za toto jednání Úřad uložil kontrolované osobě pokutu ve výši 30 000,- Kč, přičemž bylo jako ke skutečnosti zvyšující závažnost tohoto jednání přihlédnuto k tomu, že v případě 2 e-mailových adres byla obchodní sdělení zaslána vícekrát a dále k tomu, že obviněná spáchala více přestupků. Jako polehčující pak správní orgán vyhodnotil skutečnost, že obviněná nebyla faktickým odesílatelem předmětných obchodních sdělení, a i ona tak mohla utrpět škodu na své dobré pověsti a jméně.

Doporučení: K předmětné problematice, která se týká objednávání rozesílek obchodních sdělení u třetích subjektů, odkazuje Úřad na vlastní zprávu zde
 

Zobrazit aktuální dokumenty | archiv dokumentů | dokumenty včetně archivu

 
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


Copyright © 2013 Úřad pro ochranu osobních údajů. Všechna práva vyhrazena.
web & design , redakční systém