Úřad pro ochranu osobních údajů

23. června 2016

Rozsah informací, které mohou být uvedeny ve zveřejněné smlouvě, resp. ve verzi určené ke zveřejnění, je obecně vymezen § 3 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), a to tak, že v registru se nezveřejňují informace, které nelze poskytnout podle předpisů upravujících přístup k informacím. Jedná se tedy zejména o zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, který je dle názoru Úřadu možné označit za obecný předpis upravující zpřístupňování a zveřejňování informací veřejnou sférou.

Zákon č. 106/1999 Sb. v případě poskytování či zveřejňování osobních údajů v zásadě rozlišuje dvě skupiny osob – příjemce veřejných prostředků a ostatní. U příjemců veřejných prostředků, kterýžto pojem průběžně upřesňuje judikatura správních soudů, je rozsah základních údajů, které o nich mohou či musí být poskytnuty, taxativně vymezen v § 8b odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. Pro zpřístupnění či zveřejnění údajů ostatních osob je pak s odkazem na § 8a zmíněného předpisu nutno hledat právní titul v § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. Mezi nejčastější tituly, které obecně při poskytování informací přicházejí v úvahu, je pak shodně s důvodovou zprávou k zákonu č. 340/2015 Sb. možno označit tituly dle § 5 odst. 2 písm. d) v případě oprávněně zveřejněných údajů a dle § 5 odst. 2 písm. f) v případě údajů týkajících se funkcionářů či zaměstnanců povinného subjektu, pokud dané údaje vypovídají jejich o veřejné či úřední činnosti nebo o pracovním či funkčním zařazení.

Ze shora uvedeného podle názoru Úřadu vyplývá, že pokud bude v registru smluv zveřejněna smlouva s příjemcem veřejných prostředků ve smyslu § 8b zákona č. 106/1999 Sb., pak rozsah údajů o konkrétním příjemci veřejných prostředků, který může být i tímto způsobem zveřejněn, je vymezen právě zmíněným § 8b odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. a nelze jej překročit. Pokud ve smlouvě, která má být v registru zveřejněna, budou obsaženy osobní údaje i dalších fyzických osob, nikoliv příjemců veřejných prostředků, je nezbytné posoudit, zda lze pro jejich zveřejnění uplatnit některý z dalších právních titulů dle § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb.

Právní titul dle § 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb. správci umožňuje v odpovídajícím rozsahu shromažďovat a zpracovávat osobní údaje svého smluvního partnera, fyzické osoby, pokud je takové zpracování nezbytné k jednání o uzavření či změně smlouvy nebo k jejímu plnění. Daný titul je možné aplikovat při vztahu správce s dotčenou osobou, druhou smluvní stranou, kdy správce z pochopitelných důvodů i bez explicitního souhlasu může zpracovávat její osobní údaje v rozsahu nezbytném pro uzavření, změnu či plnění smlouvy. V případě, kdy rozsah identifikačních údajů fyzické osoby použitelných i ve smlouvě upravuje obecný předpis občanského práva, konkrétně § 3019 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, pak je správce na základě § 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb. oprávněn údaje v tomto rozsahu využívat. Právní titul upravený v § 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb. však nedopadá na zpracování údajů za účelem plnění povinnosti subjektů veřejné sféry informovat o svém hospodaření tak, jak jim to ukládá zákon č. 340/2015 Sb.

Jinak řečeno, ač v dané smlouvě bude fyzická osoba, příjemce veřejných prostředků, identifikována v širším rozsahu, zveřejnit jakýmkoliv způsobem, na individuální žádost, z vlastního rozhodnutí povinného subjektu či v registru smluv, lze pouze údaje vymezené v § 8b zákona č. 106/1999 Sb.

Výše uvedený § 3 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb. upravuje zveřejňování informací v celém registru smluv, tzn. nejen ve smlouvách, ale i v metadatech, která je s odkazem na § 4 odst. 4 zákona jistě nutno také považovat za součást registru. Z toho podle názoru Úřadu jednoznačně vyplývá, že ve zveřejněných metadatech mohou být obsaženy osobní údaje nejvýše ve stejném rozsahu, jako jsou obsaženy ve zveřejňovaných verzích smluv. Ostatně opačný výklad, kdyby některé osobní údaje ve smlouvě zveřejněné v registru smluv z důvodu ochrany soukromí dotčených osob, která je zaručena shora zmíněnými právními předpisy, obsaženy nebyly, nicméně ve veřejně dostupných metadatech k této smlouvě již ano, by byl zjevně protismyslný, vedl by k neoprávněnému zásahu do práv dotčených osob a bylo by možné jej označit za obcházení zákona.

Metodický návod Ministerstva vnitra k aplikaci zákona o registru smluv, v němž je na s. 38-41 pojednáno o rozsahu osobních údajů, které mohou být v registru smluv uvedeny (pasáž byla s Úřadem pro ochranu osobních údajů konzultována a odpovídá zásadám ochrany osobních údajů), a Metodický návod k aplikaci zákona o registru smluv (soukromoprávní část), v němž je citováno výše uvedené stanovisko Úřadu, jsou k dispozici zde.