Úřad pro ochranu osobních údajů


International


Vyhledávání

 

Základní odkazy

 

Cesta: Titulní stránka > Hlavní menu > Archiv > Ochrana osobních údajů v českých médiích (do r. 2015) > Osobní údaje lze zveřejňovat jen se souhlasem dotyčné osoby

 

Osobní údaje lze zveřejňovat jen se souhlasem dotyčné osoby

Profit, 27. 8. 2001, Aktuálně, str. 3
Rozhovor s náměstkem předsedy ÚOOÚ Františkem Novákem, otázky kladl Dušan Šrámek

 
 
 

Podnikatelé by se pochopitelně chtěli dozvědět o svých obchodních partnerech co nejvíce informací. U fyzických osob tomu však brání skutečnost, že mnohá z těchto dat jsou chráněna zákonem. Podle Františka Nováka, náměstka předsedy Úřadu na ochranu osobních údajů, není jednoznačná situace ani u tak renomované instituce, jako je katastr nemovitostí.

Jaké pochybnosti má váš úřad ohledně údajů v centralizovaném katastru nemovitostí?

Jednali jsme s Českým katastrálním úřadem a dohodli se, že budou prostřednictvím internetu zpřístupněna pouze ta data, která může občan normálně obdržet u přepážky katastrálního úřadu. To znamená, že budou zablokovány funkce hromadných přehledů, což je sestava přehledu vlastnictví v rozsahu větším než jedno katastrální území. Bude-li mne zajímat, jak velký máte majetek, tak si to mohu zjistit na jednom katastrálním úřadu, ale ne v celé republice najednou. Nechtěli jsme také, aby byl přístupný rejstřík vlastníků a jiných oprávněných osob v každém katastrálním území. Tak by se stal katastr nemovitostí jednoduchým manuálem pro získávání rodných čísel. Dohodli jsme se dále na blokaci informací o průběhu řízení, neboť se zde měla objevovat i jména účastníků řízení, kteří nejsou v katastru zapsáni. Čtvrtou věc, které jsme chtěli zabránit, je samo zveřejňování rodného čísla. Je pouze potřeba odlišit, že Josef Novák bydlící na té a té adrese, není totožný s jiným Josefem Novákem, bytem tamtéž. To se dá ale odlišit datem narození, a nemusí tam být celé rodné číslo i s lomítkem. Tento přístup se nám ale ještě nepodařilo prosadit, nicméně díky našim požadavkům je nyní vyhledávání rodného čísla přinejmenším zkomplikováno.

Jak se stavíte k různým databázím, například seznamu dlužníků či registru movitých zástav?

Všechny zákonné normy, ze kterých vyplývá nakládání s osobními údaji, by měly vycházet ze zákona o ochraně osobních údajů, protože jinak vzniká nekompatibilita právního řádu. Osobní údaje o dlužnících, ale i dalších skupinách občanů, by měly být shromažďovány a zpracovávány pouze s jejich svolením. U zákonů, které vznikají po nabytí účinnosti zák. 101/2000 sb., je situace jasná, jsme připomínkovým místem, a naše připomínky bývají akceptovány. Horší je to u dříve přijatých zákonů. Zde by měl zákonodárce postupovat cestou novelizací.

Co budete dělat například s databází ARES ministerstva financí a dalšími veřejnoprávními registry?

Právě v tom vidím základní problém, protože řada těchto registrů nemá zákonnou oporu. Připravuje se věcný záměr zákona o registrech veřejné správy. Ovšem některé registry vytvářené ať již soukromoprávními či veřejnoprávními subjekty vznikají via facti a nemají zákonnou oporu vůbec žádnou. Tyto registry mají díky výpočetní technice tendenci propojovat různé databáze a kombinovat údaje v nich shromážděné, ačkoli jsou to databáze vytvářené k různým účelům. I to je v rozporu se zákonem, protože databáze může být vytvářena pouze k účelu, který je deklaratorně stanoven. Do konce roku by všechny registry měly být dány do souladu se zákonem. Naší snahou je, aby správci registrů nahradili rodné číslo jinými identifikátory.

Jakým způsobem by se měla najít hranice mezi oprávněním osoby dozvědět se co nejvíce o svém obchodním partnerovi, a právem na ochranu těchto údajů?

Podnikání, stejně tak jako každý jiný mezilidský kontakt, by mělo být založeno především na důvěře. Jestliže mi můj obchodní partner odmítne poskytnout určité údaje, mělo by mne to varovat. Zákon navíc dovoluje vyjádřit souhlas se zveřejňováním určitých údajů přímo ve smlouvě mezi partnery. Každý ve vlastním zájmu by si měl každou smlouvu pozorně a celou pročíst, protože podpis pod ní je kvalifikovaným souhlasem se všemi právními a dalšími kroky ve smlouvě obsaženými. Horší ale je, pokud někdo využívá k souhlasu se zveřejněním osobních údajů něčí tísně. Tam by mohl být považován souhlas za vynucený, a tudíž neplatný. Pokud bych měl problém shrnout, považoval bych za podstatné především dvě věci. Za prvé registry by měly vypovídat o dané věci, a ne o osobě. A za druhé, každá osoba by měla být o zveřejnění údajů informována předem.

 
 

Kontext

Umístění: Složky dokumentů > Mapa stránek > Hlavní menu > Archiv > Ochrana osobních údajů v českých médiích (do r. 2015) > Osobní údaje lze zveřejňovat jen se souhlasem dotyčné osoby

Zobrazit aktuální dokumenty | archiv dokumentů | dokumenty včetně archivu

 
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


Copyright © 2013 Úřad pro ochranu osobních údajů. Všechna práva vyhrazena.
web & design , redakční systém