Úřad pro ochranu osobních údajů


International


Vyhledávání

 

Základní odkazy

 

Cesta: Titulní stránka > Hlavní menu > Pro mládež > Články, zajímavosti a příklady konkrétních situací > DNA > Otevřete ústa, prosím...

 

Otevřete ústa, prosím...

 
 
 

V televizních seriálech a filmech se ta scéna objevuje poměrně často. Je spáchán zločin, pachatel zmizel a zdá se, že po sobě nezanechal žádné stopy. Vyšetřovatelé ale nepodléhají zoufalství a jejich vytrvalost je odměněna. Na místě činu naleznou nedopalek cigarety, kapku krve, či jiný důkaz, který tam zanechal pachatel. S trochou štěstí z nich lze získat vzorek pachatelovi DNA, ten je potom vložen do policejní databáze a v mnoha případech ... BINGO ! ... pachatel je identifikován a následně rychle zatčen, protože již v minulosti spáchal trestný čin a jeho DNA je uložena v policejní databázi. Pak už nás čekají jen závěrečné titulky a divák od televizní obrazovky odchází s pocitem, že databáze DNA je mimořádně užitečná věc, kterou by bylo škoda nevyužít. Vždyť každou možnost, jak zabránit zločinu či odhalit jeho pachatele, je třeba využít. Nebo ne..?

Zajisté nechceme zpochybňovat, že databáze DNA jsou při vyšetřování trestných činů velmi užitečným nástrojem, který policii v mnoha případech umožní dopadnout pachatele, který by jinak zůstal na svobodě. Přemýšleli jste ale někdy nad tím, jak se taková databáze DNA plní? Kde se berou všechny ty profily DNA, s nimiž je potom vzorek získaný na místě činu porovnáván? Řada lidí nad těmito otázkami mávne rukou a řekne, že je jim to jedno. Pokud si ale uvědomíme, že neexistuje možnost, jak identifikovat člověka přesněji a zjistit o něm větší množství informací z jediného důkazu, než je rozbor DNA, měli bychom s tím mávnutím ruky trochu počkat. S pomocí vzorku DNA lze totiž nejen identifikovat pachatele, ale také zjistit jeho fyziologické charakteristiky, dědičné choroby, či příbuznost. Co kdyby někdo neoprávněný vaši DNA získal a začal zjišťovat, jakými nemocemi trpíte nebo zda nemáte nemanželské děti? To už by asi řadě lidí vadilo... Nelze ani zapomenout na skutečnost, že pokud je váš profil DNA vložen do databáze, stáváte se vlastně automaticky podezřelým, protože vaše DNA bude porovnávána se všemi vzorky, získanými na místě činu. Někteří autoři v této souvislosti dokonce hovoří o tom, že společnost 21. století bude společností podezřelých a dlouho udržované právo na presumpci neviny tak bude narušeno či dokonce zcela prolomeno. Na druhou stranu je pochopitelné, že policie, resp. vlády jednotlivých států, se pokoušejí vytvářet co nejširší databáze DNA, aby šance policie na dopadení pachatele byla co nejvyšší.

Profil DNA lze získat prakticky z každého biologického materiálu. Výjimku představují situace, kdy byla DNA porušena či zničena vnějšími vlivy (např. radioaktivitou) či znehodnocena příliš vysokým stářím zdrojového materiálu (tj. materiál byl odebrán příliš dlouho po smrti nositele příslušné DNA). Nejčastěji je DNA získávána tzv. bukálním stěrem, kdy je sterilním tamponem získán stěr z vaší ústní dutiny. Zdrojem DNA však může být i vzorek krve, vytržený vlas či sperma. Občas ale takto snadný přístup k DNA neexistuje a je nutné použít komplikovanější metody. Vzpomeňte si na neuvěřitelné výkony filmových hrdinů... Vzorek DNA může být získán i z použité žvýkačky, cigaretového nedopalku, použitého zubního kartáčku, chloupků zachycených v depilačním vosku nebo olíznuté poštovní známky... Tam všude totiž zanechala daná osoba své biologické stopy a tedy i svou DNA. Získaný vzorek DNA se pro potřeby identifikace osob dále zpracovává a výsledkem je tzv. DNA profil, který je následně porovnáván s údaji v databázi, případně je sám do databáze uložen. Biologický vzorek, ze kterého byla DNA extrahována, je po zpracování zničen. Jakýkoliv únik informací by v této fázi představoval mimořádně závažný problém, proto musí být nastaveny odpovídající kontrolní mechanismy, aby k žádnému úniku informací nedocházelo. Policie (nebo jiná instituce, která odběr provádí) nemá v databázi uložen kompletní vzorec získané DNA, ale pouze zmíněný DNA profil.

Princip zpracování DNA pro potřeby identifikace osob spočívá ve využití úseků DNA, v nichž se objevují shodné sekvence (pořadí) nukleotidů. V současnosti se ve světě ustálila metoda využívající stanovení tzv. STR polymorfismů. V lidské DNA se objevují místa, která neslouží ke kódování genů, a jsou tvořena mnohonásobně opakovaným sledem 2 – 10 nukleotidů. Těchto míst je dnes známo více než 10 tisíc a jejich podoba i délka jsou výrazně individuální. Tato proměnlivost je umožněna tím, že mutace v těchto úsecích DNA nemají pro člověka pravděpodobně žádný význam.

Metoda analýzy DNA pomocí stanovení STR polymorfismů tak využívá variabilitu v opakování krátkých sekvencí nukleotidů (STR – Short Tandem Repeat, tandemové repetice) v určitých úsecích DNA, které označujeme jako markery či locusy. Při analýzách DNA jsou v současnosti využívány tandemové repetice (STR polymorfismy) tvořené opakováním 4 – 5 nukleotidů, které zaručují vysokou jistotu bezchybných údajů a zároveň jsou dostatečně odolné vůči nepříznivým vnějším podmínkám. V průběhu analýzy se určuje, jak je vybraná tandemová repetice dlouhá, tj. kolika opakováními nukleotidů je tvořena. K dosažení vysoké rozlišovací schopnosti je polymorfismů testováno více současně a jejich soubor označujeme jako DNA profil. K tomu, abychom mohli někoho identifikovat, v praxi většinou stačí 9 – 12 polymorfismů STR locusů, v policejní praxi se však s cílem dosáhnout vyšší pravděpodobnosti většinou používá vyšší počet (např. v ČR stanovuje policie 16 polymorfismů STR locusů, naopak ve Velké Británii je využívána metoda, která pracuje pouze s 10). Žádný ze stanovovaných STR polymorfizmů nekóduje významný somatický znak nebo vrozenou vlastnost jedince, a není tedy ani využíván při lékařské diagnostice chorob. Jedinou výjimku představuje určení pohlaví osoby, od které byl získán hodnocený materiál. Pravděpodobnost, že dvě různé osoby budou mít totožný DNA profil, je v současné době udávána poměrem cca 1: 500 miliardám. Jedinou známou situací, kdy k tomu dochází, jsou jednovaječná dvojčata. Ta totiž vznikají z jedné buňky a mají tedy i shodný profil DNA.

V předcházejících odstavcích jsme ve stručnosti nastínili možnosti, jak získat, resp. využít profil DNA pro určení identity konkrétní osoby. Nutno připomenout, že se nemusí jednat pouze o identifikaci pachatele nějakého trestného činu, ale prakticky stejným způsobem je např. určováno otcovství. DNA profil každého jedince je po celý jeho život stejný a důkaz získaný pomocí porovnávání profilů DNA je v současné právní praxi považován prakticky za nevyvratitelný. Co kdyby ale zpracování původních biologických stop neproběhlo zcela korektně? Co kdyby byl biologický materiál uchováván v nevhodných podmínkách a došlo ke kontaktu s jinou DNA? Co kdyby...

Základní otázka, kterou si musíme položit, pokud chceme hodnotit spolehlivost identifikace na základě profilů DNA, je tak zřejmá – „Lze s výsledky analýzy DNA manipulovat?“ Při hledání odpovědi na tuto otázku se předcházející jistota o neomylnosti metody záhy začíná rozpadat v prach... Možností, jak manipulovat s výsledky analýzy DNA, je totiž hned několik... Při odběru biologických stop a zajištění vzorku DNA je nutné s určitostí potvrdit, že s místem činu nebylo pachatelem manipulováno. Mohlo dojít k umístění falešné stopy (nedopalek cigarety, vlas, krev, sperma), která má odvést pozornost vyšetřovatelů od skutečného pachatele. Stejně tak hrozí riziko, že se pachatel pokusil o zničení, resp. zahlazení stop.

Naneštěstí ani po příjezdu policie na místo činu nemůžeme s jistotou tvrdit, že jsou biologické stopy v bezpečí a dojde k jejich korektnímu zajištění pro potřeby následné analýzy. Opět hrozí nebezpečí zničení stop, případně jejich přehlédnutí, objevuje se i riziko druhotného přenosu biologického materiálu. Představte si situaci, kdy vás policie zatkne s odůvodněním, že se vaše biologické stopy našly na místě činu. Přestože tvrdíte, že jste na místě činu nikdy nebyli, analýza DNA hovoří proti vám. Pokud nedošlo k záměrné manipulaci stop pachatelem, existují v zásadě tři možná vysvětlení – lžete, protože chcete uniknout trestu; vaše DNA se na místo dostala až druhotně (např. přenos vlasů na oblečení); existuje však také možnost, že byla stopa, dosvědčující vaši vinu, na místo činu podstrčena osobou, pohybující se na místě činu v souvislosti s vyšetřováním. Poslední varianta je sice obtížně představitelná, ale jen proto nelze tvrdit, že neexistuje.

Předcházející situace hovořily o možnosti manipulace s místem činu a tam nalezenými důkazy. Kromě místa činu lze ale manipulovat i přímo s profilem DNA. Jednou z možností, jak toho docílit, je změna – trvalá či dočasná – DNA profilu. Ti z vás, kteří čtou článek pozorně, se teď určitě zarazili. Vždyť v předchozích odstavcích bylo řečeno, že DNA profil každého jedince je po celý jeho život neměnný. Toto tvrzení samozřejmě platí, je tu však jedno velké ALE. Při vyvinutí dostatečně velkého úsilí lze totiž svůj profil DNA změnit. Podle použité techniky je tato změna dočasná či trvalá. Dočasné změny profilu DNA lze dosáhnout pomocí speciální žvýkačky, po jejímž použití je při ústním stěru dočasně zaznamenán odlišný profil DNA. Trvalé změny je možné dosáhnout prostřednictvím transplantace kostní dřeně.

Určitě si již říkáte, že těch rizik je poněkud příliš na to, abychom analýzu DNA označily za bezproblémovou a neomylnou. A to ještě ani nejsme v laboratoři, kde se vlastní analýza provádí... Pokud totiž zajistíme odpovídajícím způsobem přenos biologického materiálu až do laboratoře, vynořují se další rizika. Jedním z nejvážnějších rizik v laboratoři je nevyhovující označení vzorků a následně nedostatečná dokumentace manipulace se vzorkem. Další hrozbou při zpracování vzorků DNA v laboratoři je jejich kontaminace. Toto riziko je větší, než se může zdát. Údaje z USA hovoří o tom, že chybovost vlivem kontaminace vzorků je 2%. Kromě kontaminace vzorku hrozí i jeho chybné zpracování, může dojít ke stanovení chybných závěrů znaleckého posudku, nelze zapomenout ani na možnost selekce stop, která následně znemožní identifikaci pachatele.

Z předchozích odstavců je zřejmé, že při zpracování biologického materiálu s cílem získat profil DNA je třeba dodržet řadu přísných kontrolních mechanismů, které musí zahrnovat i vícenásobnou kontrolu prováděných kroků. Teprve pak bude možné tvrdit, že je analýza DNA jednou z nejvíce spolehlivých kriminalistických metod a že při identifikaci osob pomocí DNA profilu je možnost chyby prakticky vyloučena. I proto je třeba vytváření databází DNA profilů podrobit nezávislé kontrole, která zajistí, že případné chyby a nedostatky budou odstraněny a databáze bude plnit funkci, pro kterou byla zřízena – pomáhat policii ve stíhání zločinců, aniž by zároveň jakkoliv zasahovala do práv jiných občanů.

[Jan Folda]
Únor 2007

zdroje:

http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2003102127

http://dna.com.cz/index2.php?lang=cze

http://www.dnaftb.org/dnaftb

http://www.dnatest.cz/cz/10_casto_kladene_dotazy_o_genetickych_testech/cz_faq.asp

http://www.forensic.gov.uk/forensic_t/inside/news/docs/postpn258.pdf

http://www.genewatch.org/sub.shtml?als[cid]=396421

http://www.img.cas.cz/paces/Genomika_2000.htm

http://en.wikipedia.org/wiki/Short_tandem_repeat

http://en.wikipedia.org/wiki/DNA_testing

BRDIČKA, Radim, MRUG, Michal. Chraňme svá muzea před hledači fosilní DNA. Vesmír [online]. 1994, roč. 73, č. 4 [cit. 2007-01-26]. Dostupný z WWW: http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=3211

HRADIL, Roman, MAKOVEC, Petr. Molekulárně genetická expertizní vyšetření v laboratořích Policie České republiky. Kriminalistika : čtvrtletník pro kriminalistickou teorii a praxi [online]. 2002, roč. XXXV, č. 2 [cit. 2007-01-26]. Dostupný z WWW: http://www.mvcr.cz/casopisy/kriminalistika/2002/02_02/makovec.html

LOUDOVÁ, M., SIEGLOVÁ, L. Sporné otcovství - jasnou odpověď ukrývá nekódující DNA. Nová éra řešení. Sanquis [online]. 1999, č. 1 [cit. 2007-01-26], s. 10-13. Dostupný z WWW: http://www.otcovstvi.com/literatura7.htm

MACHOVÁ-POLÁKOVÁ, Kateřina. Genetická analýza předpoví i vaši smrt. Technet.idnes.cz [online]. 2005 [cit. 2007-01-26]. Dostupný z WWW: http://technet.idnes.cz/geneticka-analyza-predpovi-i-vasi-smrt-dyz-/tec_technika.asp?c=A051011_114611_bezpecnost_kuz

VANTUCH, Pavel. Nové možnosti odběru DNA. Právní rádce [online]. 2006 [cit. 2007-01-26]. Dostupný z WWW: http://pravniradce.ihned.cz/c4-10078260-18785870-F00000_d-nove-moznosti-odberu-dna

 

Zobrazit aktuální dokumenty | archiv dokumentů | dokumenty včetně archivu

 
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


Copyright © 2013 Úřad pro ochranu osobních údajů. Všechna práva vyhrazena.
web & design , redakční systém