Úřad pro ochranu osobních údajů


International


Vyhledávání

 

Základní odkazy


Cesta: Titulní stránka

 

Pořizování nahrávek telefonických hovorů

 

 
 

Podle § 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb. správce osobních údajů může zpracovávat osobní údaje bez souhlasu subjektu údajů, jestliže je zpracování nezbytné pro plnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů, nebo pro jednání o uzavření nebo změně smlouvy uskutečněné na návrh subjektu údajů. Skutečnost, že volající může být ve smluvním vztahu s účastníkem řízení, však dle názoru správního orgánu ještě neznamená, že lze tento hovor nahrát bez jeho souhlasu. V daném případě nebylo zjištěno, že by účastník řízení uzavíral telefonicky smlouvy s volajícími, ani že by docházelo ke změnám či jiným obdobným úkonům v souvislosti s uzavřenými smlouvami a účastník řízení to ani netvrdí. Účastníkem řízení přitom byly zjevně zpracovávány v souvislosti s pořizováním záznamů telefonních hovorů i údaje, které pro plnění smlouvy nebyly nezbytné, tj. dokládaly přesný a kompletní obsah hovoru a informace o hovoru, a které případně mohly obsahovat i údaje třetích osob (např. rodinných příslušníků volajících).

Ve vztahu k členům účastníka řízení a třetím subjektům správní orgán dále uvádí, že nelze aplikovat ani výjimku obsaženou v § 5 odst. 2 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb., který stanoví, že správce osobních údajů může zpracovávat osobní údaje bez souhlasu subjektu údajů, pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce, příjemce nebo jiné dotčené osoby, avšak za podmínky, že takové zpracování osobních údajů není v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu jeho soukromého a osobního života. Zájem účastníka řízení na zvýšení kvality služeb a zajištění kontroly zaměstnanců účastníka řízení (resp. řešení reklamací a stížností klientů) nelze hodnotit jako převažující nad ochranou práv a právem chráněných zájmů klientů, a to i vzhledem k tomu, že činnost účastníka řízení souvisí se zajišťováním bytových potřeb klientů. S ohledem na vyřizovanou agendu může záznam hovoru obsahovat značné množství informací soukromého a osobního charakteru, týkajících se nejen samotného volajícího, ale i jeho rodinných příslušníků a třetích osob.

Účastník řízení by tedy musel provádět zpracování na základě souhlasu svých členů a třetích osob; podle § 4 písm. n) zákona č. 101/2000 Sb. se rozumí souhlasem subjektu údajů svobodný a vědomý projev vůle subjektu údajů, jehož obsahem je svolení subjektu údajů se zpracováním osobních údajů. Podle § 5 odst. 4 zákona č. 101/2000 Sb. musí být subjekt údajů při udělení souhlasu informován o tom, pro jaký účel zpracování a k jakým osobním údajům je souhlas dáván, jakému správci a na jaké období. Souhlas subjektu údajů se zpracováním osobních údajů musí být správce schopen prokázat po celou dobu zpracování. Ze spisového materiálu vyplývají dva případy, jakým způsobem mohlo být voláno členy účastníka řízení a třetími subjekty na pevnou telefonní linku účastníka řízení, a to v prvním případě volání na telefonní číslo „Spojovatelky“, na kterém zaznělo automatické sdělení o nahrávání telefonního hovoru (tj. „Dobrý den, dovolali jste se do X. Upozorňujeme Vás, že v rámci zkvalitnění našich služeb je hovor nahráván.“). V druhém případě volající volal přímo na telefonní číslo (linku provolby) určitého zaměstnance účastníka řízení dle zveřejněného telefonního seznamu. V tom případě byl hovor spojen a automaticky se aktivovalo jeho nahrávání, aniž o tom byl volající jakkoli informován.

K tomu správní orgán uvádí, že podstatné náležitosti informovaného souhlasu ve smyslu § 4 písm. n) a § 5 odst. 4 zákona č. 101/2000 Sb. nenaplňuje postup subjektů údajů (tj. co se týká členů účastníka řízení a třetích subjektů), tak jak byl popsán účastníkem řízení (spočívající pouze v tom, že volající neukončí telefonní hovor po zaznění automatického sdělení), natož obecný předpoklad, že telefonické hovory mohou být nahrávány. Nelze tedy v žádném případě presumovat souhlas ve smyslu § 5 odst. 2 ve spojení s § 4 písm. n) a § 5 odst. 4 zákona č. 101/2000 Sb. pouze na základě neprojevení nesouhlasu se zpracováním osobních údajů, přičemž takový postup je třeba kvalifikovat jako obcházení zákona.

Správní orgán tak k této otázce uzavírá, že účastníkovi řízení pro zpracování osobních údajů vymezené ve výroku tohoto rozhodnutí scházel právní titul, a tedy došlo k porušení povinnosti stanovené v § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb.

sp. zn. UOOU-00402/14

 
Zodpovídá: PhDr. David Pavlát
Vytvořeno / změněno: 30.4.2015 / 30.4.2015

 
 
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


Copyright © 2013 Úřad pro ochranu osobních údajů. Všechna práva vyhrazena.
web & design , redakční systém