Po vypuknutí pandemie koronaviru mnoho států zavedlo aplikace pro trasování možných nakažených či kontrolu lidí v karanténě. Aplikace však mohou mít na svědomí také únik osobních dat či zvětšující se kontrolu nad občany. Takovým příkladem je Katar, kde bez nainstalované aplikace nesmí lidé ven, přičemž donedávna nebyla správně zabezpečená.
Katar minulý týden vyhlásil, že každý, kdo opustí svůj domov, musí mít v telefonu nainstalovanou aplikaci Ehteraz. Bez ní může dostat pokutu až 200 tisíc rialů (přes milion tři sta tisíc korun) nebo čelit až třem letům vězení.
Aplikace vzbudila vlnu obav, protože má přístup takřka do všech nastavení v telefonu a vyžaduje také permanentní přístup k GPS a Bluetooth. Organizace Amnesty International upozornila na problémy s možným únikem osobních dat.
Problém vláda již vyřešila, předtím by se však hackeři mohli dostat k citlivým osobním údajům, jako je například celé jméno, číslo občanského průkazu, zdravotní stav či lokace více než milionu uživatelů.
Mluvčí katarské vlády ujistil server televize Al-Džazíra, že sesbíraná data budou po dvou měsících smazána a nikdo nepovolaný k nim nemá přístup. Světová zdravotnická organizace (WHO) i další odborníci přitom zdůrazňují, že aplikace nejsou kvůli nepřesnosti technologií tak účinné, jak se předpokládalo.
Tate Ryan-Mosleyová, tvůrkyně databáze, která sdružuje vládou vyvinuté aplikace ke sledování nakažených, podotkla, že existuje výzkum, jenž poukazuje na to, že aplikacím, jejichž používání je nařízené vládou, mají lidé tendenci méně věřit.
„Nyní jsme svědky toho, že technologie vypadají jako všelék,“ prohlásila, „když jim ale lidé nevěří, je větší pravděpodobnost, že se budou snažit jejich používání obejít.“
Chang-čou chce aplikace používat i po pandemii
Vláda desetimilionového čínského města Chang-čou podle serveru The Guardian prohlásila, že i po skončení pandemie koronaviru by mohlo pokračovat používání modifikované mobilní aplikace ke sledování zdraví občanů.
Aplikace se nyní používá napříč Čínou a zobrazuje QR kód s virovým statutem jedince. Šéf zdravotnické komise města Sun Jung-žung v pátek uvedl, že vývojáři provedli několikerá zlepšení a aplikace může být dále používaná ke sběru většího množství zdravotnických dat.
Osobní status v aplikaci bude mít barevný kód a skóre od nuly do sta. A to podle zdravotnických záznamů, testů fyzické kondice, úrovně aktivity nebo životního stylu daného jedince.
Celkové skóre tak o 1,5 bodu může snížit například sklenička vína, zatímco kvalitní sedmihodinový spánek jej může zase o bod vylepšit. Dalšími faktory ovlivňujícími celkové zdraví pak je množství cigaret vykouřených za den či počet ušlých kroků.
Spuštění aplikace vyvolalo mezi Číňany živou diskuzi. Někteří upozorňují na to, že pandemie setřela hranice mezi veřejným zdravím a zdravím jedince. „Nikdo nemá právo vědět, jaký je váš zdravotní stav,“ píše jedna z komentujících na oblíbené komunikační platformě Weibo.
Další mají obavy, že by data z aplikace mohly zneužít pojišťovací společnosti či zaměstnavatelé pro prověření uchazečů. „V případě dat pro sledování nemocných koronavirem lidé dobrovolně spolupracovali, ale tato aplikace je něco úplně jiného, pokud chce vláda ze sledování občanů udělat nový standard,“ uzavírá lidskoprávní advokát Lawrence Li.
Aplikace jsou dvojsečná zbraň
Aplikaci na sledování potenciálních nakažených nasadil jako jeden z prvních koncem března Izrael. Nakažené vysleduje digitální technologie, kterou tajná služba Šin Bet dosud nasazovala na teroristy. Jen první den na 400 lidí obdrželo SMS, že se dostali do blízkosti nakaženého. Země však brzy musela trasování nakažených zrušit kvůli porušování soukromí. Nyní je sledování možné pouze ve „speciálních případech“, kdy selžou ostatní metody, a v případě prudkého nárůstu počtu nemocných.
Podobnou aplikaci využívá i Tchaj-wan. Pomocí mobilního signálu monitoruje lidi, kteří mají být v izolaci. Pokud daný člověk opustí domov nebo telefon vypne, upozorní aplikace místní úřady. Ty porušovatele do 15 minut kontaktují nebo pošlou na jeho adresu kontrolu.
V Hongkongu zase monitorují pohyb lidí v karanténě speciální náramky. V Singapuru se pak izolovaným lidem rozesílají zprávy s odkazem, na který musí příjemce kliknout. Podle IP adresy se ověří, zda je doma.
Aplikaci spustilo i Švýcarsko, kde si telefony, jejichž majitelé si ji nainstalují, při blízkém kontaktu (méně než dva metry) vymění pomocí rozhraní Bluetooth základní identifikační informace. Lidé pak v případě kontaktu s nakaženým dostanou upozornění. Parlament se však následně postavil proti jejímu spuštění, dokud nebude její používání ošetřeno zákonem.
Na konci března se s osmi velkými telekomunikačními společnostmi dohodla také Evropská komise. Operátoři přitom nepotřebují souhlas – umožňuje to doložka Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Podle evropského inspektora ochrany údajů Wojciecha Wiewiorowského tato strategie neporušuje evropské právní předpisy o ochraně soukromí. Vyjádřil nicméně obavy, aby úřady v trasování nepokračovaly i poté, tedy aby opatření nemělo trvalý charakter, ačkoli hrozba pomine.
Chytrou či inteligentní karanténu spustil 1. května stát také v Česku. Pomocí mobilů a platebních karet je možné zmapovat pohyb nemocného. Zapotřebí je však jeho souhlas.
