Na základě žádosti žadatele dle zákona
č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, poskytl Úřad pro
ochranu osobních údajů dne 12. února 2018 následující informace:
Kontrolní protokol kontroly databáze nalus.usoud.cz, které proběhly na přelomu let 2011 a 2012. Žadateli bylo sděleno:
S ohledem
na další legislativní vývoj po vyhotovení zmíněného kontrolního protokolu je
dále nutné zmínit, že při posuzování problematiky je
třeba vycházet z ustanovení § 59 odst. 3 zákona č. 182/1999 Sb., o
Ústavním soudu. V souvislosti s novelizací § 59 odst. 3
o Ústavním soudu, která nabyla účinnosti
dne 1. ledna 2013, přikročil Ústavní soud ke změně přístupu v anonymizaci
svých rozhodnutí, viz
https://www.usoud.cz/vyrocni-zpravy/rok-2013.
Zatímco dřívější právní úprava byla založena na přísném utajení jmen všech účastníků, vedlejších
účastníků, svědků a dalších osob zúčastněných na řízení, nová právní úprava
tento striktní přístup změnila a v souladu s čl. 17 Listiny základních práv a
svobod vychází z teze, že všechny údaje obsažené v soudním rozhodnutí jsou
veřejné, ledaže zákon nestanoví zvláštní výhradu, a to z důvodů vymezených v
čl. 17 odst. 4 Listiny. Je ovšem třeba doplnit, že z osobních údajů se
zveřejňuje pouze jméno a příjmení.
Ve veřejné databázi
NALUS proto Ústavní soud provádí při zveřejňování rozhodnutí anonymizaci pouze
tehdy, vyžaduje-li ochranu osobních údajů zvláštní zákon (takovými výjimkami
jsou např. nezletilé děti, oběti trestných činů či pravomocně odsouzené osoby),
v ostatních případech se uplatní toliko kritéria stanovená v novém znění § 59
odst. 3 zákona o Ústavním soudu. V těchto případech rozhoduje o anonymizaci
zveřejňovaného rozhodnutí předseda Ústavního soudu, přičemž v rozhodnutí
zvažuje vztah přiměřenosti mezi právem veřejnosti na informace a dalšími
zákonem chráněnými právy osob (ochrana důstojnosti, osobní cti a dobré pověsti,
ochrana práva na soukromí) a veřejnými zájmy (ochrana státu, mravnosti). Právní
úprava přitom vychází z toho, že toto vážení činí předseda Ústavního soudu ex officio, nebo na základě návrhu
podaného kdykoliv za řízení nebo i po něm osobou, která se nezveřejnění údajů
domáhá. Podrobnosti těchto procesních postupů Ústavního soudu upravuje § 66
Kancelářského a spisového řádu Ústavního soudu.