Úřad pro ochranu osobních údajů

V textu je odkazováno na znění zákona (resp. jiného právního předpisu), které již není účinné. Tato skutečnost však nemá vliv na zde obsažený právní názor.

Účastník řízení je podle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, povinen v souvislosti s výkonem spisové služby zajistit odbornou správu dokumentů vzniklých z činnosti původce, popřípadě z činnosti jeho právních předchůdců, zahrnující jejich řádný příjem, evidenci, rozdělování, oběh, vyřizování, vyhotovování, podepisování, odesílání, ukládání a vyřazování ve skartačním řízení, a to včetně kontroly těchto činností. Přijetím uvedeného exekučního příkazu řádným způsobem tak účastník řízení postupoval v souladu s § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., jelikož se jednalo o řádné zpracování nezbytné pro plnění právní povinnosti správce. Následným zveřejněním uvedeného dokumentu, které účastníkovi řízení neukládá žádný právní předpis, však došlo k jednání, které je mimo účel, kterým je vedení spisové služby.

Jelikož zákon o obcích, exekuční řád, občanský soudní řád a ani žádný jiný právní předpis, neobsahuje povinnost zveřejnit předmětný exekuční příkaz, je nutno dojít k závěru, že se na daný postup bude vztahovat obecná úprava nakládání s osobními údaji, obsažená v zákoně č. 101/2000 Sb. Účastník řízení je tedy jako správce osobních údajů podle § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 101/2000 Sb. povinen nakládat s osobními údaji pouze v souladu s účelem, pro který byly shromážděny; zpracovávat osobní údaje k jinému účelu lze, jen pokud k tomu dal subjekt údajů předem souhlas, případně pokud se na takové zpracování vztahuje některá z výjimek dle § 5 odst. 2 písm. a) až g) zákona č. 101/2000 Sb. Současně je také správce povinen dbát práva na ochranu soukromého a osobního života subjektů údajů. Vzhledem k tomu, že byly osobní údaje osob zveřejněny bez jejich souhlasu prostřednictvím internetových stránek účastníka řízení a účastník řízení nedisponoval ani žádným jiným právním titulem pro tento postup, je nutno dojít k závěru, že stanovený účel zpracování byl zveřejněním exekučního příkazu zjevně překročen.

Podle § 49 odst. 4 exekučního řádu se exekuční příkaz doručí oprávněnému, povinnému a dalším osobám, kterým se podle zvoleného způsobu exekuce doručuje usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu. V uvedeném případě není účastník řízení označen jako další z adresátů tohoto příkazu. Dále je účastník řízení povinen zveřejňovat písemnosti zaslané v rámci exekučního řízení pouze na základě § 336c odst. 3 a § 338p odst. 3 občanského soudního řádu ve vztahu k nemovitostem a podnikům nacházejícím se v jeho obvodu.

K předmětu řízení správní orgán dále uvádí, že je nepochybné, že v daném případě došlo také k pochybení na straně příslušného exekutorského úřadu, který zaslal písemnost s uvedenými osobními údaji účastníkovi řízení, aniž by byl jedním z oprávněných adresátů tohoto příkazu. To ovšem nezbavuje účastníka řízení odpovědnosti za další nakládání s osobními údaji v tomto exekučním příkazu obsaženými, zejména za jejich zveřejnění na úřední desce města přístupné prostřednictvím internetu také široké veřejnosti. Na dané skutečnosti nemění nic ani fakt, že jsou účastníkem řízení běžně zveřejňovány písemnosti, které obdrží od soudního exekutora, přičemž žádným způsobem nezkoumá, zda je k tomu oprávněn nebo povinen. Účastník řízení je naopak povinen došlou písemnost posoudit a vyhodnotit, zda se jedná o některý z případů, kdy se má tato písemnost zveřejnit odpovídajícím způsobem prostřednictvím úřední desky města (tedy zda se jedná o dražební vyhlášku podle § 336c odst. 3, resp. § 338p odst. 3 občanského soudního řádu).

Správní orgán tedy shrnuje, že účastník řízení je povinen došlou písemnost od soudního exekutora, případně jiného orgánu veřejné moci, nejprve posoudit podle jejího obsahu, a poté učinit závěr, zda je povinen v souladu s příslušným procesním předpisem (např. občanský soudní řád, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) doručený dokument na své úřední desce zveřejnit. Pokud dospěje k závěru, že ano, poté je povinen tento dokument zveřejnit, aniž by jakkoliv zasahoval do jeho obsahu, neboť odpovědnost ve vztahu k zákonu č. 101/2000 Sb. je poté na tom, kdo zveřejnění požaduje. Pokud ovšem žádný právní předpis zveřejnit došlý dokument neukládá, nese odpovědnost za zveřejněné osobní údaje přímo účastník řízení, a to bez ohledu na to, zda mu byla písemnost doručena omylem (jako v projednávaném případě), nebo cíleně (např. proto, že byla soudním exekutorem nařízena exekuce srážkami ze mzdy zaměstnance účastníka řízení, což musí být samozřejmě zaměstnavateli oznámeno, viz § 282 odst. 2 občanského soudního řádu).

(čj. SPR-5089/10)