Úřad pro ochranu osobních údajů


International


Vyhledávání

 

Základní odkazy

 

Cesta: Titulní stránka > Hlavní menu > Archiv > Ochrana osobních údajů v českých médiích (do r. 2015) > Předseda Úřadu RNDr. Igor Němec vystoupil v rámci pořadu studio stop na rozhlasové stanici ČRo 6

 

Předseda Úřadu RNDr. Igor Němec vystoupil v rámci pořadu studio stop na rozhlasové stanici ČRo 6

ČRo 6, Studio STOP , 23. 5. 2007

 
 
 

23. 5. 2007

ČRo 6, Studio STOP

zdroj: http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/_audio/00549578.mp3

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Dobrý večer na okruhu Českého rozhlasu 6, na programu je Studio STOP, které slýcháte každý všední den od dvaadvaceti hodin a deseti minut. Při jeho poslechu vás dnes vítá Terezie Jirásková. V dnešním vydání Studia STOP budeme hovořit o problematice týrání dětí, jež nabylo významu poté, co se v médiích objevily informace o brutálním týrání osmiletého chlapce, kterého našla policie minulý čtvrtek v domě v Kuřimi svázaného a nahého v komoře bez oken. Pátrání po tom, proč je chlapec na snímcích v takovém stavu, se rozpoutalo poté, co soused, který si nainstaloval zařízení na sledování pohybu vlastních dětí na kameře, uviděl obraz sousedního domu a svázaného chlapce. V domácnosti, kde byl nalezen týraný Ondra, žila kromě desetiletého Ondrova bratra Jakuba i třináctiletá dívka Anna. Anna nemá rodný list, žádné zdravotní pojištění, do školy nechodila. To jsou tedy informace zminula. Soud tuto dívku svěřil v březnu do péče Kláry Mauerové. Státní dozor nad rodinou přiděli paní Olze Dofkové, vedoucí odboru náhradní rodinné péče brněnského magistrátu. Ta uvedla, že soud je tehdy požádal, aby byly jejími opatrovníky. Uvedla také, že za svou třicetiletou praxi ještě nezažila, že by tak staré dítě nemělo totožnost. Sociální pracovnice tehdy nepožadovaly žádné zvláštní posudky, soud tedy dítě paní Mauerové svěřil do péče. Při kontrole toho, jak žijí děti v domácnosti, neshledala sociální pracovnice nic znepokojujícího. S paní Dofkovou jsem hovořila po telefonu, ta mi sdělila, že má zákaz jakéhokoliv poskytování informací k tomuto případu. O kauze se velice intenzivně začalo publikovat ve všech typech médií. V tuto chvíli je vyhlášeno embargo na poskytování jakýchkoliv rozhovorů ze strany již zmíněné paní Olgy Dofkové, vypovídat nechce a nemůže ani paní Dita Pokorná, vedoucí Klokánku, projektu Fondu ohrožených dětí, kam byly děti po zjištění, jak žijí, umístěny. 12. 5. Anna Mauerová z Klokánku zmizela. Podle posledních zpráv však třináctiletá Anna vlastně neexistovala. V písemném prohlášení včera adresovaném ČTK to sdělil přítel rodiny Jakub Patočka, který uvedl, že se za Annu vydávala kolegyně Kateřiny Mauerové Barbora Škrlová. Pro tu byla údajně totožnost Anny vymyšlena právě Kateřinou Mauerovou. Policie včera potvrdila, že po pohřešované Barboře Škrlové zahájila pátrání. Ještě doplňuji, že brněnský městský soud poslal hned 1. 5. třicetiletou Kláru Mauerovou do vazby, ženě za týrání svěřené osoby hrozí až osm let vězení. V dnešním vydání Studia STOP se budeme zabývat tím, zda je v českém systému učiněno dost pro to, aby bylo týraných dětí co nejméně, a kolik jich dnes vlastně je, o kterých veřejnost neví. Budeme se soustřeďovat i na to, zda v případu byla porušena práva na ochranu osobních údajů. Co může naše společnost komplexnějšího proti týrání dělat, z čeho se na tomto zcela ojedinělém případu můžeme všichni poučit. Pozvání do dnešního vydání Studia STOP přijala právnička Fondu ohrožených dětí paní Marie Vodičková, dále předseda Úřadu pro ochranu údajů pan Igor Němec a paní Hana Štěpánková, tisková mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů. Dobrý večer.

Marie VODIČKOVÁ, právnička, předsedkyně Fondu ohrožených dětí


Dobrý večer.

Igor NĚMEC, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů


Dobrý večer.

Hana ŠTĚPÁNKOVÁ, tisková mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů


Dobrý večer.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Děkuji, že jste přijali pozvání do dnešního vydání Studia STOP, nebylo to vůbec jednoduché přemluvit hosty, aby přišli hovořit právě k tomuto tématu. Pojďme se vrátit zpátky, vy jste jistě všichni se již nad otázkou, kterou položím, zamýšleli, paní Vodičková na ni již několikrát odpovídala, nicméně pro posluchače Českého rozhlasu 6, jak vlastně ty první informace o tom případu, jak na vás zapůsobily? Bylo to něco překvapivého pro vás?

Marie VODIČKOVÁ, právnička, předsedkyně Fondu ohrožených dětí


Tak určitě to bylo velmi překvapivé, protože první informace jsme získali snad v úterý, s tím, že tady existuje nějaké dítě, třináctiletá dívka bez identity, a jestli jsme ochotni a schopni takové dítě přijmout. Tak jsme řekli, že samozřejmě, ale říkali jsme, to snad ani není možné, aby tak velké dítě nemělo rodný list, bylo řečeno, že ano, a ještě navíc, že má dva sourozence, z nichž jeden byl nalezen někde, bylo řečeno, v kobce, svázaný, nahý, což mně taky připadalo naprosto tak absurdní. Bohužel tyto případy se asi dějí, ale na veřejnost většinou nevyjdou prostě najevo. Tady to byla taky veliká vlastně náhoda, že ten soused měl takové zařízení, kterým to mohl zjistit, jinak by na takový případ snad nikdo nepřišel, takže možná těch dětí v podobné situaci budou třeba desítky.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Evidenci v tuto chvíli nikdo asi nemá?

Marie VODIČKOVÁ, právnička, předsedkyně Fondu ohrožených dětí


Bohužel tedy týrání svěřené osoby nebo vůbec takové zacházení s dětmi se děje potají, nikdo se s tím nechlubí, ty děti jsou velmi často drženy v izolaci a bojí se nebo ani nejsou schopné o tom hovořit.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Ptám se nyní hostů z Úřadu pro ochranu osobních údajů, teď je to otázka taková osobnější, jak na vás ten případ zapůsobil v první chvíli? Možná třeba můžete rozdělit i ten váš pohled lidský a pak i profesní. Nejdřív poprosím paní Hanu Štěpánkovou, tiskovou mluvčí úřadu.

Hana ŠTĚPÁNKOVÁ, tisková mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů


Tak samozřejmě takové zprávy jsou šokující, především co z hlediska toho profesního tam bylo, kdy se začínaly objevovat další a další informace, detailnější informace, a co už vůbec bylo opravdu znechucující, jakým způsobem se média začala na tom případu vlastně pást, a já jsem si uvědomila v tu chvíli, jak se zhoršila tady situace, protože před řadou let jsem dělala tehdy pro Centrum nezávislé žurnalistiky, které spolupracovalo s anglickou obdobnou, nebo tedy s britskou obdobnou novinářskou institucí, a dělal se průzkum toho, jaký je obraz dětí v médiích, tehdy jsem využívala i archivu, s paní doktorkou Vodičkovou jsem tehdy mluvilaa s celou řadou dalších věcí, ta situace u nás byla podstatně v tu chvíli lepší, před těmi lety, já teď vám neřeknu přesně, kolik je to řada let, nežli třebas v té Velké Británii, prostě ty křiklavé případy, ale v podstatě jako bysme dospěli do něčeho podobného, že tedy i veřejnost a novináři se na něčem podobném začnou pást. A to je alarmující podle mě.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Ano, a je to pro vás alarmující, i pokud byste udělala jakousi dělící čáru v té vaší profesní části, v které fungujete, a v osobní. Osobně vám ta medializace v takové firmě, v jaké ji zaznamenáváme každý den, připadá přehnaná?

Hana ŠTĚPÁNKOVÁ, tisková mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů


Připadá mně nepatřičná, potažmo těch dětí, protože ty děti jsou neuvěřitelným způsobem stigmatizovány a dá se říci, že na celý život vlastně stigmatizovány, nebo může to být na celý život.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Ano, úvodní otázka pro pana předsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů Igora Němce. Jak vy jste vnímal první dojem?

Igor NĚMEC, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů


No, tak já jako otec čtyř dětí samozřejmě musím říci, že to je velmi smutná záležitost, že si člověk vlastně uvědomí, že žije úplně v jiném světě, který ho obklopuje, a že pravděpodobně se může stát, že třeba u sousedů se něco takového děje, tak je to strašné a je to skutečně smutné, a to zase na druhou stranu nutno říci, že dnes existují organizace, které se snaží v tomto pomoct, tak i díky jim, protože ty děti jsou skutečně odkázány vlastně jenom na ně. Co se týče ovšem zpracování celého toho případu, to je druhá otázka, která ,jako předseda Úřadu na ochranu osobních údajů musím říci, je pro nás také alarmující, protože osobní údaje, právo na soukromí, to je základní lidské právo a každý, zejména děti, které nemají vlastně úplně právní povědomí a schopnost se ještě v tomto světě orientovat, a jestli někdo zneužije právní akty, tím mám na mysli třeba i rozhovor, který byl pravděpodobně pořízen policií nebo kým, a jestli toto všechno čte a baví celý národ a vlastně soukromí tohoto dítěte se stává majetkem národa, tak bezpochyby to v pořádku není. K tomu také úřaduje ... existuje úřad, aby takovýmto věcem zabraňoval, sankcionoval takovéto záležitosti, a my se tím musíme zabývat. Krom toho samozřejmě i lidé možná nevědí, že existují paragrafy v trestním zákonu, jako paragraf sto sedmdesát osm, kdy někdo, když zveřejní osobní údaje, citlivé údaje, zejména veřejně činná osoba i některé svěřené osoby, tak tam jsou poměrně také vysoké sankce, až pět let vězení, takže není to náhodou, protože jak tady říkala kolegyně, to dítě je do budoucna samozřejmě tak už zasaženo, že v případě, že se rozhodne třeba za čtyřicet let kandidovat na prezidenta, tak samozřejmě tyto seriály, které proběhly na všech možných internetových stránkách, proběhnou znova, a to je to, co je nebezpečím vlastně vůbec ochrany soukromí, ochrany dat v jednadvacátém století, a musí se tomu zákonnými prostředky bránit.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Já, když jsem mluvila s vámi, paní doktorko Vodičková po telefonu, tak se mi zdálo, že vám ta medializace, ta forma, jakou je prováděna, není tak úplně nepříjemná, nebo jsem tomu nerozuměla úplně dobře?

Marie VODIČKOVÁ, právnička, předsedkyně Fondu ohrožených dětí


Ne, já si myslím, že těmito případy je vhodné, aby se tedy média zabývala, aby veřejnost byla informovaná o tom, vůbec co je možné tedy, a jako jsou třeba signály, které mohou svědčit o tom, že nějaké dítě je týráno. Osobně samozřejmě nesouhlasím s tím, aby to dítě, aby se ukázal obličej, aby se řeklo příjmení, aby se řeklo, kde to dítě bydlí, ale samozřejmě, že jako věk třeba, aspoň nějaké, jo, může se říct, že se to stalo na okrese nějakém, třeba já nevím, okresu Brno, okres Brno, protože zase můžeme stokrát říkat, že je tady týráno čtyřicet tisíc dětí minimálně, ale to je taková jako ... takové jenom číslo, pod kterým si nikdo nic nepředstaví a které skutečně nevyburcuje lidi, aby si takových věcí všímali. Myslím, že to, jak se to pořád opakuje ty záběry, to už je také příliš, to stačilo ukázat, já nevím, první dva dny třeba, to už každý zná, takže to taky, si myslím, že je naprosto zbytečné, ale na jednu stranu vlastně zase nebýt té kamery, tak se to vůbec neodhalilo. Samozřejmě se to udělá tak, aby to dítě nebylo identifikovatelné, ale samozřejmě jestliže už se řeklo jméno těch rodičů, no, tak pak je to ... a kde bydlí, a takže tady už k tomu pak jako vlastně došlo, že to dítě jejich identifikovatelné je. My jsme se tady snažili, aby alespoň toho Ondru a Jakuba nikdo nepoznal, protože oni měli, oba byli velmi zarostlí, měli takové zvlněné vlasy dlouhé a skutečně po tom ostříhání vypadali úplně jinak, takže alespoň běžně okolí by je nepoznalo, nicméně sami rodiče nechali pak toho Ondru vyfotit vlastně, tak už ta naše snaha vyzněla naprázdno.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Ano, a v dnešních Lidových novinách je opět fotografie, která pokud by se z ní odňala ta černá páska, tak ta je opravdu jenom jako takový šperk, kdyby se dala pryč, tak tu osobu jednoznačně člověk rozpozná, taktéž na těch snímcích. Domníváte se, a to je zase spíše otázka pro vás odborníky z Úřadu pro ochranu osobních údajů, jestli ty záběry odvysílané toho konkrétního týrání toho chlapce s tou páskou byly dostatečně ošetřené, aby byla skryta identita toho chlapečka?

Igor NĚMEC, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů


No, já si myslím, že ne, protože ten človíček byl jednoznačně identifikován, čili vlastně pomalu každý dneska v národě ví, o koho jak šlo a kde ho najde. To je jedna záležitost. A druhá je, která ještě vlastně snad horší, to nejenom, že ten člověk byl identifikován, že byl týrán a že ty snímky proběhly všemi médii, ale tady se dějí postupně i další věci, jakože někdo s ním natočí, pravděpodobně na základě nějakého právního aktu, buď je to policie, nebo sociální pracovnice, rozhovor, kde on říká své pocity, a přímý přepis vyjde v novinách, a to je podobná situace jako s odposlechy, které slyšíme v médiích. Tady někdo teda nahrával rozhovor na základě nějakého právního úkonu, jinými slovy zpracovával osobní údaje ve smyslu zákona sto jedna a tyto údaje zveřejnil, čili to ...

Hana ŠTĚPÁNKOVÁ, tisková mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů


To bylo jinak, já myslím, že to nebylo nahrávané, to bylo normálně protokol tam byl zveřejněný, který měla ...

Igor NĚMEC, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů


Ono je to jedno, prostě výpověď toho dítěte, to jsou samozřejmě citlivé údaje, protože proč národ čte pocity tohoto dítěte, které samozřejmě je navíc ještě bezbranné od dospělého člověka, jak už jsem říkal na začátku, takže nezná vůbec souvislosti, co se s tím vším může dít, tak to je podle mého názoru porušení zákona, a v tomto smyslu jsem vydal příkaz jednomu inspektorovi, aby se tímto vážně zabýval.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Paní doktorka Štěpánková?

Hana ŠTĚPÁNKOVÁ, tisková mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů


Já se domnívám, že tady je potřeba si nejenom bez ohledu na to, že tu může dojít, to se prokáže tedy šetřením nebo kontrolou, zda docházelo a k jakému porušení zákona, ale základní otázku, kterou si je třeba tady klást, k čemu vlastně slouží, že ta výpověď toho dítěte zveřejněná, k čemu jinému než k uspokojení neobyčejně něčeho, co je tedy patologické a zřejmě je to velmi patologické v celé společnosti, to je relevantní pro psychologa, to je relevantní pro vyšetřujícího policistu, ale rozhodně to není relevantní pro veřejnost. Veřejnost v tomto smyslu nemůže udělat absolutně nic. Jenom se dozvědět.

Marie VODIČKOVÁ, právnička, předsedkyně Fondu ohrožených dětí


Já jenom k tomu bych řekla, že možná ten motiv byl trochu jiný, protože ta rodina o těch dětech šířila jaksi informace, které byly pro ně dehonestující, například já jsem si přečetla s úžasem, že Ondra měl být hluchoněmý, že byl nezvladatelný, že vlastně jiná možnost výchovy ani nebyla, pak o tom Jakubovi se napsalo, že je mentálně retardovaný, což zřejmě tyto informace asi média měla od ... ze strany rodiny, my jsme nic takového neřekli samozřejmě, já nevím, kde jinde by si to vysloveně vymysleli. Potom se tam v podstatě objevily takové úvahy, že to je téměř přiměřený trest nebo že matka jednala v nějaké stresu a že to trvalo jenom snad tu dobu krátkou, a to dítě se nemůže ale bránit a určitě není správné zveřejnit celý protokol tedy a dát tam osobní data a takhle, ale možná to někdo udělal s cílem, aby teda taky to dítě mohlo říct, jak to bylo a co cítilo, jo, protože u nás se obecně dětem nevěří, děti nemají právo se nějak, jak on se mohl bránit tomu nařčení, že v podstatě je to nezvladatelné dítě, hluchoněmé ještě nebo jaký, nakonec ta rodina i díky tomu získala možnost ho vyučovat doma, že má sluchovou vadu, on žádnou sluchovou vadu nemá. Já to rozhodně, není správný, aby nějaké takovéhle údaje ze spisů unikly, dokonce s osobními daty, ale možná, že motiv byl takový, že už se někdo třeba se na to, kdo to měl k dispozici, nemohl dívat, co se o tom dítěti tady šíří, já tedy nevím. Takhle já jsem si to vysvětlovala, ne, že by se na tom chtěl někdo pást tedy.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Pan předseda Němec?

Igor NĚMEC, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů


Tak moje babička vždycky říkávala, že jeden hřích plodí další. Tohle to je přesné. Prostě my se do toho dostáváme hloubš a hloubš a samozřejmě i ta problematika se stává děsivější. Ono to ... přeci nemůžeme vzít za normální, jestli už média v prvopočátku zveřejní, že třeba dítě bylo retardované, to je další skandální informace, ať je to pravda, či ne, protože to už vlastně se stejně národ nedozví a pak se to dá teda samozřejmě dementovat, že není, že to ukázaly výslechy, ale skutečně intimní výpověď tohoto dítěte, to je tak citlivý údaj, že to ukazuje na flagrantní porušování těchto zákonů, o kterých jsem hovořil, ale vlastně i to, co říkala paní kolegyně na to podvědomí v té společnosti, a řada lidí, kteří se tím zabývají, že vůbec netuší, že to soukromí je prostě majetek tohoto dítěte a vlastně je to jedna z mála věcí, kterou by mu nikdo nikdy neměl brát.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Prosím, můžete učinit ještě komplexnější výčet, pokud jste něco nezmínili, jaký další citlivý údaj z vaší odbornosti byl porušen právě v této kauze?

Igor NĚMEC, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů


Porušeno, co bylo zveřejněno, tady bylo vlastně zveřejněno všechno, tady byly zveřejněny osobní údaje, citlivé údaje, čili jednoznačně porušeno právo na soukromí, které garantuje listina lidských práv a svobod, těch práv tam zase moc není, těch základních lidských práv, ale jsou to ty práva nebo ty skutečnosti, které vlastně definují naší civilizaci, čili z tohoto hlediska je to vážná věc.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Ano, pokud se nic nezměnilo od včerejška, tak vy zatím nemáte žádné podání proti porušení práv na ochranu osobních údajů, pokud jsem tomu dobře rozuměla, žádné nepřišlo. Domníváte se, že to je proto, že ta rodina zatím je v takovém tlaku, tak zaskočena, že vůbec ještě nestačila pomýšlet, nebo aktéři, všichni lidé, kterých se to týká, že zatím nestačili nalézt vůbec schopnost, aby přemýšleli o tom, že byly porušeny právě takové citlivé údaje, že mají právo nějak se proti tomu bránit?

Igor NĚMEC, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů


Tady v této chvíli si to netroufám posuzovat, protože já za sebe sám musím říci, že kolem toho mám hrozně zmatků a do detailů určitě ten případ neznám a nevím všechny souvislosti, které se dějí, čili já to posuzuji jenom z toho hlediska, co se stalo. Je to samozřejmě pro nás pro všechny poučné, teda i pro nás, protože samozřejmě první, kdyby se to stalo dospělé fyzické osobě, tak ta bude asi první, která se obrátí na náš úřad, což se často děje, nicméně toto je dítě, které má být prostě chráněno jinými, a ten také měl v tuto chvíli začít konat, čili to jsou i ty další souvislosti, jestli už vlastně není někdo zodpovědný, že vlastně nechrání to dítě už i tímto způsobem, ale to jsou otázky, které vyřešíme právě tím, že my máme k dispozici inspektory, kteří můžou do terénu a pak nakonec zjišťovat skutečnosti, o kterých my teďko můžeme jenom tušit, ale vlastně nic nevíme.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Jakým způsobem v tuto chvíli váš úřad v této kauze postupuje, jaká opatření jsou v procesu, jak případ sledujete?

Igor NĚMEC, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů


Případ sledujeme tak, že já jsem vydal příkaz jednomu z inspektorů, kterých máme sedm, který prostě má z pravomoci zákonem dané, který může zjišťovat skutečnosti, a on tedy zahájil šetření, s tím, že na konci tohoto šetření bude protokol, ke kterému standardně lze podat námitky, v tom protokolu také samozřejmě ale může být sankce, kontrolovaná osoba se může obrátit s námitkami na předsedu jako na druhou instanci, já mám rozkladovou komisi, která to posoudí, a pak výsledek bude, moje rozhodnutí bude konečné, s tím, že samozřejmě ještě existuje třetí alternativa, kde se může obrátit pak na soud.

Hana ŠTĚPÁNKOVÁ, tisková mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů


Ještě je tady možnost možná, že pan inspektor se bude rozhodovat, je to v prvotním stadiu, takže on se bude samozřejmě, v danou chvíli bude vyhodnocovat všechno, vlastně dělá šetření, na jehož základě se rozhodne, jestli tedy udělá kontrolu konkrétní, jejíž proceduru pan předseda tady detailně popsal, ještě je tam, domnívám se, jedna možnost, že vlastně na základě toho, co zjistí, tak bude-li mít silné podezření na spáchání trestného činu, čili vlastně může činit, podávat taky trestní oznámení. I to je možnost, i to tady ...

Igor NĚMEC, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů


I když se domníváme, že policie už by v této souvislosti měla teda konat, tak doufáme, že koná teda.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Myslíte si, že třeba to, co říkáte, může být i návodem pro členy rodiny, aby se začali zamýšlet nad, pokud tedy jsou ve stavu, že jsou schopni nad takovými věcmi uvažovat, aby se zamýšleli právě nad tím, jaké údaje citlivé byly porušeny, a případně, že by z toho mohli vyvozovat nějaké důsledky?

Igor NĚMEC, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů


No, samozřejmě kdyby v něčem ten případ snad mohl být pozitivní, tak snad bude v tom, že si lidé právě na tomto silném příběhu uvědomí, co všechno se kolem takovéto věci, které brutální týrání dítěte může ještě nabalit, a čeho se v budoucnu vyvarovat.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Ano, paní doktorko Vodičková, vy jste řekla, že vlastně v médiích proběhly informace o tom, že Ondra je hluchoněmý, je tedy pravda, že má poruchu sluchu?

Marie VODIČKOVÁ, právnička, předsedkyně Fondu ohrožených dětí


Rozhodně nemá takovou poruchu sluchu, aby byla patrná při běžném kontaktu. Slyší normálně, komunikuje normálně, nějaké speciální jaksi vyšetření ušní se mu, pokud vím, zatím nedělalo.

Igor NĚMEC, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů


No, vidíte, ale teda, že vám takhle skáču do řeči, takovýhle rozhovor v éteru by vlastně už nikdy neměl proběhnout, protože jedno ze zásadních citlivých údajů je zdravotnická dokumentace, zdraví člověka, čili nikdo v národě nemá právo vědět, jestli kluk slyší dost nebo ...

Marie VODIČKOVÁ, právnička, předsedkyně Fondu ohrožených dětí


Já myslím ale, že je pro něj lepší, když řeknu, že slyší, než že je hluchoněmý, jak se o něm řeklo teda. To se na mě nezlobte, pane předsedo, jakto, že ne, vždyť to nemohlo dementovat, to dítě tady prostě někdo pomlouval úplně neuvěřitelným způsobem a my jsme tady proto, abychom tedy alespoň tedy ten jeho obraz, když už je tak dehonestován, tedy dál jaksi nezhoršovali, přece to není nic hroznýho, když řeknu, že to dítě slyší a komunikuje normálně.

Igor NĚMEC, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů


Ne, je právo, že můžete říct samozřejmě určitě cokoliv v tomto smyslu a dementovat to, že je hluchoněmý, je v pořádku, jenomže vy jste řekla, já tady se nechci pitvat v tom, pro mě zarážející větu, že tak trochu ano, trochu ne, a to už je ...

Marie VODIČKOVÁ, právnička, předsedkyně Fondu ohrožených dětí


Já jsem jenom řekla, že to není na něm patrné, že nevím o výsledku ušního vyšetření. Možná nějaký odborník by na něm ... jo, takže aby to bylo přesné, ale nikdo na něm nic takového nepozoroval.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Pokud já tomu dobře rozumím, tak paní doktorka Vodičková vlastně pouze vysvětluje situaci, která teda byla zapříčiněna chováním médií, protože v médiích se objevily zprávy o tom, že chlapec je sluchově postižený. Podle toho i podle vašich reakcí je vidět, že to je velice složité, a napadá mě otázka, kdo si myslíte tedy, že má takovou tu prvotní velkou vinu, jsou to opravdu média, že se živí na této kauze takovým způsobem, že opravdu vypustily tolik informací, které jsou nyní velmi kontroverzní? Paní Hana Štěpánková?

Hana ŠTĚPÁNKOVÁ, tisková mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů


Jestli můžu k tomu říct, mně se zdá, že základně, čím by bylo možné to dítě chránit a hájit, bylo už v samém začátku, prostě skutečně podat tu žalobu třebas na toho, kdo šíří o tom dítěti tuhle informaci. Média sama se nemohla o tom zřejmě dozvědět, zřejmě nemluvila média v první instanci s tím dítětem. Tam je dle mého třeba najít tu první osobu, která tuto informaci vypustila, a na tu bylo potřeba jaksi zaměřit se a tím bylo možné i to dítě chránit, ale ne začít přidávat další a další, tu demontovat, tu přidat jinou, další informaci, na to se objeví další reakce, tím to dítě rozhodně chráněné není.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Můžete, prosím, paní doktorko Vodičková, nyní říci, v jakém stavu je tedy v současné chvíli Ondra, co se s ním děje?

Marie VODIČKOVÁ, právnička, předsedkyně Fondu ohrožených dětí


No, já, paní redaktorko, snad radši nic říkat nebudu, když tady poslouchám pana předsedu, já nechci být jaksi nařčena, že tady porušuji osobní data, ale obecně můžu říct, že Ondra se projevuje poté, kdy včera byl propuštěn teda z té nemocnice, jako k naší spokojenosti dobře. Navázal kontakt s bratrem, zatím je všecko v pořádku.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


A jak to vypadá s tím jeho bratrem, s Jakubem?

Marie VODIČKOVÁ, právnička, předsedkyně Fondu ohrožených dětí


Tak také v pořádku.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Dobře, takže se od vás v tuto chvíli již nic nedozvíme, nicméně pokud bych se ještě ...

Igor NĚMEC, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů


My nechceme vypadat jako suchý úředníci, kteří samozřejmě nemají pochopení pro reálnost světa, to všichni žijeme v tom světě a snažíme se nacházet zdravý rozum. Snad jenom jedno z kritérií, které při takové debatě v rozhlase nebo kdekoliv je, tak je to, co nechceš, aby konali jiní, tak neříkej taky, nebo nekonej, staré křesťanské pravidlo, to znamená, že třeba já bych taky sám nebyl rád, kdyby někdo v rozhlase rozpitvával můj sluch třeba, že jo, jako ale to, jestli se mám dobře, ta klidně ať každý řekne.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Řekněte, prosím, v kterých bodech podle vás selhal systém při tomto případu? Paní doktorka Marie Vodičková.

Marie VODIČKOVÁ, právnička, předsedkyně Fondu ohrožených dětí


No, tak já myslím, že už první chyba byla ta, že údajně, tedy pokud je to pravda, když vezmeme v úvahu, že ta Anička existuje třináctiletá nějaká, což já osobně se k tomu víc přikláním, že ano než ne, tak ty dvě sestry šly na úřad nebo na kancelář ombudsmana se zeptat, co mají dělat. Tam je samozřejmě oznamovací povinnost, každá právnická osoba podle zákona v sociálně-právní ochraně dětí je povinna oznámit orgánům sociálně-právní ochrany dítě, na které se sociálně-právní ochrana vztahuje, dokonce je tam sankce padesáti tisíc korun, kdo to neučiní, bez zbytečného odkladu, takže tady to neučinil nikdo. A není možné říct, že to nenáleží teda tato věc do jaksi pravomoci ombudsmana, protože tady žádný stát podle jeho názoru nepochybil. Prostě ta oznamovací povinnost tady platí pro všechny právnické osoby, pro všechny státní orgány. Kdyby se to dozvěděla včas asi ta paní Dofková nebo jiný orgán sociálně-právní ochrany, tak by jistě měla víc času provést nějaké šetření. Další chyba podle mě veliká byla ta, že v době, kdy se přišlo na to, že tam to dítě je tedy takto vězněno, kdy policie muselanásilím vlastně nějak odvléci obě, matku i tetu toho Ondry, kdy se teda jaksi bránily tomu, aby to dítě bylo vysvobozeno, tak evidentně tam bylo vidět i z toho záznamu, že tam křičí nějaký jiný dítě, a ten křik byl naprosto takový nelidský a odpovídal na to, že buď je to dítě opravdu nějak mimo normu, nebo v těžkém šoku, nebo podobně. Tak já se divím, že nebyla do nemocnice odvezena i tato dívka, údajně podle toho záznamu to měla být asi dvanáctiletá dívky. To mně připadá naprosto nepochopitelné nechat jí v moci lidí, kteří vlastně týrali takto vlastní dítě, tak snad každého může napadnout, že ani k té jaksi nevlastní dívce se nemuseli chovat úplně jaksi dobře. Tak to mě pořád šokuje, jak je toto možné, a vlastně ona k nám byla přivezena, tedy ale už ne žádná Anička třináctiletá, pravděpodobně ta figurantka tedy, která mohla být taky nějak v područí třeba té ... nevím, proč zahrála tu celkem dobrou roli, ale až ve čtvrtek, tam byly tři dny, kdy toto dítě evidentně zůstalo v moci tedy těch lidí, kteří byli podezřelí jednak z toho, že teda týrali nebo alespoň se na tom podíleli nebo to věděli o tom chlapci. To je pro mě nevysvětlitelné, takže si myslím, že ta ochrana dětí před týráním a nějakým jaksi špatným zacházením u nás opravdu má dost velké trhliny.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Ano, já jenom pro posluchače, kteří nejsou úplně informováni, tak podle těch posledních zpráv ta údajná Anna z fotografií, která probíhá médii skoro dnes a denně, je prý Barbora Škrlová, která pracovala s Kateřinou Mauerovou v domě dětí Paprsek a byla její podřízenou, potom z Paprsku dala výpověď a dlouhou dobu nebo delší dobu nebyla k nalezení, telefony za ní brala právě Kateřina Mauerová, která vždycky tomu dotyčnému, který telefonoval, odpovídala, že Barboře pomáhá z důvodu její nemoci, jak jsme zmínili v úvodu, ta rodina Kláry Mauerové se přátelila s rodinu Jakuba Patočky, dokonce policie v noci z minulého čtvrtka na pátek hledala tu onu údajnou Annu Mauerovou právě v bytě Jakuba Patočky. Tam nalezena nebyla, oni se policisté tenkrát nedostali ani do toho bytu, pro vysvětlení ještě, Jakub Patočka je znám svými ekologickými a společenskými aktivity a mimo jiné byl šéfredaktorem Literárních novin a pan Patočka pro ČTK písemně potvrdil, že se za Annu vydávala právě ona Barbora Škrlová, která jako údajná Anna byla svěřena zatím nepravomocným rozhodnutím Městského soudu v Brně v březnu letošního roku právě do péče Kláry Mauerové. Je to velice složité, nepřehledné, myslím i pro jednotlivé aktéry i pro novináře. Ta dotyčná Anna pravděpodobně tedy byla sehrávána jinou dívkou, to je poslední informace, jestli se to prokáže, to je teprve otázka budoucnosti.

Marie VODIČKOVÁ, právnička, předsedkyně Fondu ohrožených dětí


Zdá se pravděpodobné, že osoba teda, která k nám byla přivezena panem Patočkou a teda tou tetou Kateřinou, s tím, že je to Anna třináctiletá, tak asi nebyla, ale ještě další věc, myslím, že já osobně vůbec nevyčítám médiím, že o tento případ mají zájem, myslím si, že veřejnost, která ve většině případů je určitě empatická, vcítivá, tak jako si dělá starosti o ty děti, tak jako musím říct, že my všichni jsme byli z toho velmi nešťastní, že by od nás ta třináctiletá dívka utekla, něco se jí mohlo stát, tak já jsem si alespoň trochu oddychla a určitě i moji kolegové, že to teda byla dospělá osoba, která od nás tedy zmizela určitě po dohodě tedy s dalšími osobami. No, ale určitě musím říct, že je potřeba, aby ty děti a oběti vůbec nebyly identifikovatelné, ale to, že jaksi se o ten případ a jak se to vyvíjí, média zajímají, veřejnost určitě zajímá, já sama denně pořád koukám, jestli už byl někdo nalezen, nebo nebyl, nebo jak se to vyvíjí.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Ještě než vás poprosím, abyste řekla, jakým konkrétním způsobem postupujete vy ve Fondu ohrožených dětí, tak ještě jsou zde hosté u Úřadu pro ochranu osobních údajů, jak vy reagujete na to, o čem před chvilkou byla řeč, na tu spletitost těch informací o Anně, která vlastně nebyla Annou, co vy z toho případně vyvozujete ze strany svého úřadu?

Igor NĚMEC, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů


Tak my těžko můžeme posuzovat tu celou událost, jak byla tady komplexně předvedena, protože opravdu nevíme detaily a co je skutečnost a co je fikce, protože tu fikci kolem se snaží vytvářet asi kdekdo, nicméně taky samozřejmě je spousta otázky, který lidsky si neumím vysvětlit, že se neudělá, jak říkala paní doktorka Vodičková, prohlídka té domácnosti v případě, že se najde týrané dítě, a pak se dělá za týden u někoho úplně jiného prohlídka bytu, tak když už k takovému prostředku se mělo přistupovat hned a tak dále, ale to skutečně mi nepřísluší posuzovat. Jedna věc je zajímavá, my samozřejmě jako úřad se setkáváme s problémy řady lidí, kteří si stěžují, že někde byly sbírány jejich osobní údaje, jako je třeba rodné číslo a podobně, třeba v bance, kde to samozřejmě žádné oprávnění nemá, nicméně rodné číslo je sociální a zdravotní pojištění a tady zase na druhou stranu bysme jako plédovali a trochu mi taky není jasné, proč ty děti nejsou identifikovatelní, ne, že je média identifikují tímto zoufalým, nesprávným způsobem, ale zase na druhou stranu myslím si, že v Klokánku by je nějak měli identifikovat prostřednictvím těch ... právě toho rodného čísla a vědět, jak je starý, nebo ne, protože to zase zakládá trošku podezření, že tady existuje, ale zase o tom pramálo vím, ale nějaká organizace, kde najednou jakoby to rodné číslo a ta identifikace těch dětí vůbec nebyla potřeba, takže to je další rozpor, kde bychom zase jako úřad plédovali za to, když existuje nějaká organizace typu Klokánek, tak aby skutečně věděla, jestli tam má čtyřiceti tříleté dítě, ženu, nebo třináctileté dítě.

Marie VODIČKOVÁ, právnička, předsedkyně Fondu ohrožených dětí


Pardon, pane předsedo, to samozřejmě my u všech dětí víme, ale toto byl případ, kdy nám sama sociálně-právní ochrana a z ministerstva nám bylo sdělováno, že to je dítě bez identity, jestli jsme vůbec ochotni ho přijmout, tak jsme ho přijali, ale ona neměla rodné číslo, ona neměla rodný list, nic prostě. Měli jsme pouze nepravomocné rozhodnutím, kterým soud určil jméno a narození, to bylo nepravomocné, ovšem takže z toho důvodu nemohla mít ještě rodný list ani nic přiděleného, protože to rozhodnutí nebylo pravomocné v době, kdy my jsme jí přijímali, ale vzhledem k tomu, že ona se projevovala jako sociálně velice bázlivá, bylo nám řečeno, že má sociální fobii, že je navázaná silně na tetu Kateřinu, držela si medvídka před obličejem, klobouček do čela, prostě aniž bychom jí způsobili nějaký velký stres, tak jsme nemohli vůbec jaksi opravdu zjistit, jestli je to dítě, nebo, zvlášť když jsme byli přesvědčováni všemi okolo, že to teda je to dítě právě.

Igor NĚMEC, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů


No, ale to je právě jedna z věcí, která mě překvapuje, protože jestli označím takovou zásadní věc někoho, že je dítě bez identity, to znamená, že má jakoukoliv jinou identitu, tak mu okamžitě přeci musím nějakou vytvořit, aby bylo rozpoznatelné, přeci není možné poslat, mně připadá, aby nějaký státní orgán řekl, toto je dítě bez identity a ona s vám za chvíli změní jako.

Marie VODIČKOVÁ, právnička, předsedkyně Fondu ohrožených dětí


Ne, ne, ne, pardon to jako soud musí přidělit tu identitu nějakou, soud musí přidělit jméno, musí rozhodnout, jestli ... kdy asi se to dítě narodilo, ale to rozhodnutí nebylo pravomocné, tudíž z něj nic nevyplývalo.

Igor NĚMEC, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů


To je poučení teda do budoucna, jestli takto příslušný státní orgán funguje, tak si myslím, že to úplně není v pořádku, protože i já i vy, když se budete stěhovat a budete se hlásit někam jinam, tak vám zneplatní občanský průkaz, čili jakoby nemáte identitu, ale dostanete nějakou identifikaci, která je náhradní, která vám vlastně jakoby tu, v omezené míře tu identitu dává. Přeci není možné, aby najednou člověk, byť na vteřinu, byl, tak jak to říkáme tady, bez identity.

Marie VODIČKOVÁ, právnička, předsedkyně Fondu ohrožených dětí


Já myslím, že měl být třeba otisk prstů, měla být vyfocena normálně.

Igor NĚMEC, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů


Přesně tak, prostě nějaká dočasná forma identity musí v každou chvíli snad v jednadvacátém století v této společnosti existovat.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Paní doktorka Štěpánková z Úřadu pro ochranu osobních údajů, tisková mluvčí?

Hana ŠTĚPÁNKOVÁ, tisková mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů


Mně se zdá velmi zvláštní ale, že když přijde dítě v tak těžkém stresovém stavu, že se pro něj nehledá lékařská pomoc v tu chvíli, a myslím si, že ...

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Nechte, prosím, dokončit.

Hana ŠTĚPÁNKOVÁ, tisková mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů


... protože jestliže se skrývá, je skutečně vlastně stresované, tak mně se zdá, že kdyby sebelaskavější člověk se kolem pohyboval, sebedokonalejší vychovatel, pedagog, tak to není ta pravá osoba, která v tu chvíli je dokonce schopna poskytnout pomoc té bytosti. Myslím si, že by tam měl být velmi specializovaný tedy lékař, eventuálně tedy dětský psychiatr, eventuálně psycholog.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Prosím právnička Fondu ohrožených dětí, paní Marie Vodičková, jak to tedy bylo všechno?

Marie VODIČKOVÁ, právnička, předsedkyně Fondu ohrožených dětí


Já jsem sama říkala, že měla být ihned, jakmile se tam, zvlášť když to bylo dítě bez identity, našlo, měla být daná do nemocnice spolu s tím Ondrou, neměl tam být ten třídenní prostoj, ale když nám byla přivezena večer v šest hodin s tetou Kateřinou a s panem Patočkou, s tím, že my jsme tetu Kateřinu tam nechali asi do osmi, než ona usnula, ona s ní byla celou dobu, nám bylo řečeno, že ona je sociálně tak na tom, že musí být pořád jaksi s tou paní Kateřinou Mauerovou. Když usnula, bylo všecko v pořádku. Ráno potom, pravda, odmítala jíst, odmítala pít, my jsme tamzavolali dětskou psychiatričku, ale náhle, když ona zjistila, že je skutečně indikovaná jaksi hospitalizace na dětské klinice psychiatrické, tak nastal veliký obrat v jejím chování, kdy ona řekla, začala o sobě mluvit tak jako Anička už bude hodná nebo já už budu hodný, budu jíst, budu pít, a skutečně to splnila ta osoba teda, najedla se, napila se, takže ta sama psychiatrička řekla, že za této situace, kdy ona se z toho stavu naprosto odmítání jakýchkoliv biologických potřeb a podobně dostala do tohoto stavu, tak nám řekla, že jí nebudeme převážet. Jako my nemůže ty děti sami někam hospitalizovat, když nemáme doporučení. Ta dětská psychiatrička řekla, že kdyby se stav zhoršil, bylo to tam domluveno, oni byli ochotni kdykoliv ji přijmout, ale za této situace, kdy ona začala komunikovat, začala mluvit i s tou naší tetou, sice šeptem, oči sklopené, ale prostě hlavně se najedla a napila, to bylo to podstatné, co jsme potřebovali zajistit, tak tam zůstala, no, a večer potom teda zmizela, protože bylo nutné asi, aby zmizela, aby se nedostala do rukou někomu, kdo by mohl zjistit, že to není dítě.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Můžete, prosím, nyní říci, jakým způsobem v nejbližší budoucnosti bude a jak postupuje Fond ohrožených dětí, jaké kroky před sebou máte, na kterých pracujete, nebo čekáte, zda někdo přijde s novými informacemi?

Marie VODIČKOVÁ, právnička, předsedkyně Fondu ohrožených dětí


My nemůžeme moc na něčem pracovat, my tam teď máme svěřené dvě děti, ty bratry, tak o ně se snažíme starat tak, aby tam ten pobyt byl pro ně co nejpřijatelnější tedy, jinak oni se opravdu ... jaksi působí jako poměrně veselé děti, spokojené, není na nich na první pohled nic patrno. Ten Ondra, pravda, poté, kdy tahle ta údajná Anička zmizela, tak ten druhý dostal nějakou ... zřejmě se tam projevila ta posttraumatická reakce, proto byl hospitalizovaný, ale teď už nám bylo řečeno, že už se stav stabilizoval, tak doufejme, že to vydrží.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Jaké zprávy, které můžete zveřejnit, máte o tom, že za věcmi, které se v domácnosti Kláry Mauerové děly, stojí komunita Hnutí grálu?

Marie VODIČKOVÁ, právnička, předsedkyně Fondu ohrožených dětí


Já nemám jiné informace, než které jsem si přečetla v médiích, kdy je to všeobecně známo, že oni přiznali, že tu rodinu jako ... že s nima nějak spolupracuje nebo že jsou v kontaktu, ale jak to bylo dál, to nevím, to tam se všeobecně říkalo.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Ještě jedna věc, u které bych se ráda zastavila, Ondra byl vyučován doma Klárou Mauerovou, která dálkově studovala sociální pedagogiku, do školy chlapec nechodil, o jeho výuku se tedy starala matka, která k tomu dokonce měla náležité vzdělání. Chlapec vykazoval při těch kontrolách dosti dobrý prospěch. Zase jestli to sedí, jak se slučuje vlastně týrání dítěte s tím, že to dítě vykazuje u těch zkoušek dobré výsledky? Jaké vy o tom máte povědomí, ze zkušenosti třeba z těch ostatních ... v těch ostatních případech?

Marie VODIČKOVÁ, právnička, předsedkyně Fondu ohrožených dětí


Oba ti bratři jsou velmi inteligentní a samozřejmě mě to až tak nepřekvapuje, že ten Ondra, když matka mu zajistila školu domácí, že musel podat výsledek a prostě tu zkoušku splnit, rodiče někteří, kteří týrají své děti, tak právě když je mají někde třeba předvést, tak se k nim mohou několik týdnů chovat úplně krásně, dítě je celé šťastné a samozřejmě je motivováno, jednak se bojí, jednak chce udělat radost a podobně, jako to mě vůbec nepřekvapuje, že on měl dobré výsledky a že to na něm vůbec nebylo znát, protože děti to na sobě nedávají příliš znát, pokud nemají zjevné modřiny, tak se málokdy pozná, že se jedná o týrané dítě.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


K případu se vlastně jako skoro jedna z mála byla ochotna vyjádřit paní ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Dana Kuchtová a já jsem se jí zeptala, jaké bude ona ze své pozice vyvozovat důsledky z tohoto případu, jak na situaci bude reagovat?

Dana KUCHTOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /SZ/


Je to samozřejmě otřesný případ, a pokud se na to podíváme jako resort školství, tak můžeme říci, že z našeho pohledu je to ... bylo naplněno v podstatě všechno, co mělo být naplněno s ohledem na individuální vzdělávání, a já se domnívám, že spíše tam mohlo dojít k nějakému pochybení ze strany orgánů sociální péče, ale nechci nikoho osočovat, nechci říkat, že měli tu situaci vystihnout nebo postihnout nějaký problém, protože se jedná zřejmě skutečně o extrémní případ. Já za sebe zdůrazňuji, že bych dala přednost tomu, aby v rámci individuálního vzdělávání nebylo jenom přezkoušení jednou za půl roku, tak jak to máme dosud v zákoně, ale přivítala bych nějakou užší spolupráci mezi ředitelem a rodinou, která zajišťuje individuální vzdělávání. V žádném případě ale to neznamená, tak jak už napsaly některé noviny, že je to zvýšení represe vůči té rodině, která poskytuje individuální vzdělávání, či zvýšení počtu zkoušek. Skutečně by mi šlo spíše o to, aby tady byl užší kontakt mezi ředitelem a tou příslušnou rodinou, aby v případě, že nějaký takový problémový případ zase nastane, tak aby například se podařilo pracovníkům, pedagogickým pracovníkům či psychologům, aby dokázali v rámci toho kontaktu s rodinou třeba takový symptom nebo takové indicie odkrýt.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Máte nějaké prostředky v ruce, kterými můžete naplnit toto vaše přání a to prohlášení právě, o kterém vy jste hovořila, že by ty kontroly toho, jak jsou děti vyučovány doma, měly být důkladnější?

Dana KUCHTOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /SZ/


Muselo by se jednat o legislativní opatření, v každém případě by to nešlo za stávajícího stavu, protože tam právě ten instrument není, ale dovolím si znovu zdůraznit, že se nejedná o kontroly, jednalo by se opravdu o spolupráci, o partnerský vztah a v tom smyslu tedy i o možnost nejenom kontroly toho obsahu vzdělávání, ale i o diskusi o zjištění atmosféry v té rodině. To si myslím, že je podstatné, v tom by ta změna zákona byla podle mého názoru velmi potřebná. Budeme o tom na ministerstvu v tomto duchu přemýšlet.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Dobře, a kdy myslíte, že se tomu budete moci věnovat konkrétně?

Dana KUCHTOVÁ, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy /SZ/


My samozřejmě už to tady diskutujeme a nějaké řešení hledáme, je to samozřejmě velmi složité, přesto se pokusím nějaký věcný návrh této změny zákona připravit a diskutovat to v koalici, jako pravděpodobně i s opozicí. My samozřejmě s tím začínáme teď, to je začátek legislativního procesu a ten je vždycky dlouhý.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Uvedla ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Dana Kuchtová. Otázka pro paní doktorku Marii Vodičkovou, právničku Fondu ohrožených dětí, myslíte si, že by důslednější kontroly v rodinách, kde jsou děti vyučovány rodiči, přispěly k zlepšení situace v oblasti týrání dětí?

Marie VODIČKOVÁ, právnička, předsedkyně Fondu ohrožených dětí


Já si myslím, že právě to domácí vyučování může tady být tak dobrá situace pro to pro rodiče, kteří ty děti nějakým způsobem týrají nebo se k nim chovají naprosto nepřijatelně. Tam je potřeba asi zjistit, jestli to dítě není sociálně izolováno od ostatních vrstevníků, jestli je to normální rodina, která ... a jestli vůbec ti sousedi vědí, že nějaké dítě jaksi v té rodině je vychováváno, protože třeba tady u těch Mauerových v podstatě sousedé ani netušili, že tam nějaké děti žijí, ale to asi taky se nezjistí tím, že se bude tedy partnersky komunikovat s rodiči, protože ti rodiče jsou obvykle inteligentní a jistě neřeknou nic takového ani nedají najevo nic takového, aby o tom mohl člověk pochybovat, že teda ty děti nemají normální kontakt. To opravdu nevím, jak by se dalo zajistit, jedině snad tím, že by musel orgán sociálně-právní ochrany provést třeba šetření, jestli ta rodina vůbec je vhodná pro to, aby to domácí učení tady mohlo probíhat. Jestli je to rodina, která se chová normálně, děti mají normální kontakt, to znamená, přijdou do styku s jinými lidmi, kteří eventuelně mohou pak upozornit, že není něco v pořádku, a jestliže ty děti jsou držené v izolaci, tak na nic se přijít nedá v podstatě. Mě ještě jenom napadlo, že tenhle případ taky ukazuje na to, že třeba sousedé viděli, jak ta paní Mauerová nosí něco na zádech, jako nějaký stvoření teda, který bylo zakrytý, že jo, říká o něm, že je nemocný a podobně, že tyhle signály už jsme měli ve více případech takhle závažně týraných dětí, že by bylo vhodné to skutečně oznámit sociálně-právní ochraně nebo aspoň nějakému třeba ... nějaké organizaci, která se tím zabývá, aby se fakt zjistilo, co je na tom pravdy.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Ano, vy jste mě předběhla, protože moje další otázka, která mě napadla, měla být v tom duchu, jaké signály by v té společnosti bylo dobré po této zkušenosti, která ještě tedy není završena, jaké signály by měly lidé i neodborníci vlastně sledovat a které signály jsou právě těmi signály, které mohou vypovídat o tom, že v té rodině se děje něco ne úplně normálního?

Marie VODIČKOVÁ, právnička, předsedkyně Fondu ohrožených dětí


Právě tak kromě toho, že je slyšet třeba nějaký křik, nadávky, rány, což právě ty nejvíc týrané děti ani žádné takové výkřiky, jo, ty už jsou tak apatické, že se ani nijak neprojevují, ale to, že jakoby sousedé mají pocit, že tam nějaké dítě je, nebo někdo nosí nějak to dítě a skrývá ho před veřejností a přitom běžně není vidět venku, tak to vždycky by bylo vhodné opravdu oznámit. Tohle je možná případ, který ukáže, že je potřeba si těchto signálů všímat a prostě oznámit na příslušných místech.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Ještě otázka pro vás jako pro právničku, na čem systémově vy byste po této zkušenosti, kde by ten systém potřeboval napravit, nebo by bylo možné udělat nějaké účinnější kroky, které by bránily více týrání dětí, a možná i lépe postihovaly?

Marie VODIČKOVÁ, právnička, předsedkyně Fondu ohrožených dětí


Tak určitě by bylo potřeba posílit orgány sociálně-právní ochrany, tedy víc sociálních pracovnic terénních, aby bylo víc času na to terénní šetření, aby ta sociálka nemusela jaksi předem nahlašovat to. Jestliže jednou vlastně tam zjistila, že tam doma nikdo není, tak jim to oznámí, oni tam zahrají tedy komedii, v podstatě to dítě přesunou a ještě nějaké jiné možné, to všechno je samozřejmě něco, co brání tomu, aby se odhalily tyhle případy, ale zase musím říct, že těch sociálních pracovníků je také málo. Ono v podstatě je potřeba posílit tady vůbec tu složkusociálně-právní ochrany a také zajistit, aby byla řízena vertikálně, aby teda ta praxe byla jednotná a ne tak, jak je teď to roztříštěné na těch obcích, tak to, myslím, také nepřispívá k té kvalitě tedy.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Jsou podle vás zase z pohledu právničky postihy za týrání svěřené osoby, které jsou v případě Kláry Mauerové nyní vyčísleny až na dobu osmi let, je to adekvátní nebo byste v této oblasti také nějak upravovala ten systém, zákon?

Marie VODIČKOVÁ, právnička, předsedkyně Fondu ohrožených dětí


No, tak možná jako takové extrémní případy týrání by mohly být postihovány i přísnější sazbou, ale musím říct, že až donedávna vlastně za týrání bylo tři roky, takže se pak podařilo se právě v souvislosti s případem teda Lucinky utýrané to zvýšit na těch osm let. No, osobně si myslím, že to není příliš a že v řadě ostatních států by to bylo posouzeno několika desítkami let teda.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


A z Úřadu pro ochranu osobních údajů, z vašeho pohledu, co by bylo dobré činit, aby lidé byli víc si vědomi toho, že se jedná o citlivé údaje, s kterými by měli opatrně nakládat, ať to jsou aktéři těch kauz, nebo média, nebo jacíkoliv další účastníci případů?

Igor NĚMEC, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů


Tak určitě soukromí a osobní údaje, to je majetek každého z nás a nelze s ním zacházet tak, aby ... v rozporu s naším souhlasem například nebo tak, aby se to stávalo majetkem někoho jiného. Dnešní doba přináší takové technologie, zejména informační, které dokáží tyto osobní údaje takovým způsobem zpracovávat a analyzovat vaší osobu, to znamená a zneužití je tak obrovské, že samozřejmě je to jinak, než tomu bylo za našich babiček a dědečků, je to cenný majetek, s kterým se skutečně musí zacházet jako s cenným majetkem.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Závěrečné slovo pro paní doktorku Štěpánkovou.

Hana ŠTĚPÁNKOVÁ, tisková mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů


Já bych se velmi přimlouvala za to, aby si lidé všímali nejenom tedy těch dětí, ale aby si všímali i starých lidí, protože to je problém velmi obdobný.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Tak ten třeba otevřeme v nějakém jiném vydání Studia STOP, které právě v tuto chvíli končí. Jsme na jeho samotném závěru, děkuji za návštěvu paní Haně Štěpánkové, tiskové mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů, právničce Fondu ohrožených dětí paní Marii Vodičkové a předsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů panu Igoru Němcovi. Děkuji, na shledanou.

Marie VODIČKOVÁ, právnička, předsedkyně Fondu ohrožených dětí


Děkujeme, na shledanou.

Igor NĚMEC, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů


Na shledanou.

Hana ŠTĚPÁNKOVÁ, tisková mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů


Na shledanou.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka


Z režie se loučí Zuzana Vlčková a Radvít Novák a ze studia Českého rozhlasu 6 přeje klidnou noc a na slyšenou se těší Terezie Jirásková.

 
 

Kontext

Umístění: Složky dokumentů > Mapa stránek > Hlavní menu > Archiv > Ochrana osobních údajů v českých médiích (do r. 2015) > Předseda Úřadu RNDr. Igor Němec vystoupil v rámci pořadu studio stop na rozhlasové stanici ČRo 6

Zobrazit aktuální dokumenty | archiv dokumentů | dokumenty včetně archivu

 
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


Copyright © 2013 Úřad pro ochranu osobních údajů. Všechna práva vyhrazena.
web & design , redakční systém