Úřad pro ochranu osobních údajů


International


Vyhledávání

 

GDPR telefonní linka

Základní odkazy


Cesta: Titulní stránka

 

Reakce na zprávu zveřejněnou ČTK 18. října 2013

 

 
 

22. října 2013

Úřad pro ochranu osobních údajů nezpochybňuje registry dlužníků, ale Úřad nemůže tuto otázku posuzovat, protože jeho kompetence mu ukládá dozor v oblasti zpracování osobních údajů. Není záležitostí Úřadu pro ochranu osobních údajů, zda je či není upraven status registrů dlužníků nebankovních institucí. Úřad navíc nerozhodl o něčem novém, ale zpracování osobních údajů v nebankovních registrech se řídí podle obecné právní úpravy, tedy podle zákona o ochraně osobních údajů od samého počátku své existence činnosti i sdružení SOLUS, ale týká se i provozovatelů dalších nebankovních registrů, jako je například NRKI. Všechny členské společnosti sdružení SOLUS mají ve svých základních obchodních dokumentech uvedenu informaci o zpracování osobních údajů, a to zejména ve všeobecných obchodních podmínkách. Všechny obsahují informaci a poučení o předávání informací do registrů dlužníků pouze se souhlasem. Tedy nejedná se o nic nového.

Pokud se týká podezření z nahánění lidí do úvěrové pasti k lichvářům, tak upozorňujeme na skutečnost, že členy sdružení SOLUS jsou kromě úvěrových společností dále banky, jejichž činnost se řídí dle zákona o bankách, dále čtyři telekomunikační společnosti, jejichž činností není poskytování úvěrů, dále jsou zde například společnosti RWE Zákaznické služby, E.ON ČR, tedy poskytovatelé energií, přičemž musíme zdůraznit, že činnost jak telekomunikačních, tak energetických společností je regulována příslušnými regulačními orgány, které mimo jiné dohlížejí rovněž na jejich všeobecné obchodní podmínky, které obsahují rovněž informaci o tom, že předání informací do SOLUSu je pouze se souhlasem zákazníka. Členem SOLUSu je například i společnost MAKRO, Cash & Carry, ale i jedna pojišťovna. Úřad proto odmítá toto účelové tvrzení, které je zavádějící a je vydáváno na sdělování pouze částečných účelově upravených informací. Dále je nezbytné doplnit, že v České republice existují desítky úvěrových společností, které nejsou členy sdružení SOLUS ani NRKI, včetně jedné z největších společností Provident Financial. Problematika spotřebitelských úvěrů je řešena zákonem o spotřebitelských úvěrech a je plně v kompetenci Ministerstva financí ČR.

Pro úplnost je nezbytné doplnit, že zákonodárce upravil činnost Bankovního registru klientských informací, ale například i dlužníků zdravotních pojišťoven a dalších dlužníků (evidence exekucí, dražeb aj.), a to včetně stanovení přesných podmínek, za kterých mohou být zpracovány. Pokud zákonodárce neupravil zvláštním zákonem činnost provozovatelů nebankovních registrů dlužníků, musí se řídit obecnou právní úpravou a jednotliví provozovatelé si nemohou pravidla určovat pouze podle jimi stanovených pravidel. Úřad dostává stížnosti od fyzických osob na nebankovní registry, včetně sdružení SOLUS, na zpracování osobních údajů v dlužnických registrech, aniž by kdykoliv cokoliv dlužili, například proto, že prokazatelně byla jejich identita zneužita k trestné činnosti nebo jejichž dluh vznikl před vznikem činnosti nebankovních registrů a jsou již dávno promlčené nebo jejichž dluh nedosahuje ani 150 korun. Tito stěžovatelé se na Úřad obracejí s žádostí o zásah, neboť provozovatelé registrů na jejich žádosti o výmaz z registru nereagují. Proto Úřad v jednotlivém případě rozhodl, tak jak rozhodl, a proto se Úřad distancuje od diskuzí na téma, že zodpovídá za dluhovou past.

Rozhodnutí Úřadu je plně v souladu se směrnicí 95/46/ES a ostatními evropskými předpisy a také v souladu s přístupy pracovní skupiny WP 29 (poradního orgánů Evropské komise v oblasti ochrany osobních údajů) k otázce blacklistů. Doporučení Světové banky a OECD nesměřují k tomu, aby byly v České republice provozovány dlužnické registry za podmínek a způsobem, který je v současné době praktikován (např. sdružením SOLUS), ale aby tyto registry byly provozovány v souladu s právním řádem daného státu. Úřad pro ochranu osobních údajů nenamítá nic proti existenci dlužnických registrů, jejichž pravidla (zejména kdo se do nich může dostat, za jakých podmínek, jaké má právo na zpochybnění zápisu, jeho opravu, jak dlouho bude v registru veden, kdo bude mít přístup k jeho údajům) budou stanovena zákonem; jinak je na rozhodnutí a vůli subjektu údajů, zda bude se záznamem v dlužnickém registru souhlasit. Úřad od počátku akceptoval skutečnost, že společnost SOLUS zařazovala jednotlivé dlužníky do registru na základě jejich souhlasu a proti tomuto postupu nic neměl. Nikdy se ovšem až do této doby nezabýval tím, že by dlužník svůj souhlas odvolal, což je zákonným právem u každého zpracování osobních údajů, které je podloženo souhlasem; nejedná se tedy o žádnou změnu dřívějších názorů.

Praha 18. října (ČTK) - Projekt Navigátor bezpečného úvěru, který se věnuje problematice zodpovědného úvěrování, varuje před zpochybňováním registrů dlužníků, respektive neplatičů. Tyto aktivity jsou podle jeho zástupců pro spotřebitele nebezpečné a ženou je k lichvářům. Projekt reagoval na rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), podle něhož registry dlužníků v ČR mohou obsahovat údaje dlužníků jen s jejich souhlasem, přičemž každý z nich má právo ho kdykoli odvolat.

"Registry, jakými jsou v Česku například Solus či CRIF - Czech Credit Bureau, hrají v ČR i v celém vyspělém světě zásadní roli v systému zodpovědného a bezpečného úvěrování spotřebitelů, když jsou formou regulace předlužení klientů. Aktivity, jejichž cílem je zpochybnění registrů a poskytování sporného návodu, jak své údaje v něm zablokovat, je cestou o mnoho let zpět. Ve svém důsledku totiž vystavuje spotřebitele zvýšenému riziku špatných úvěrů a s nimi spojených problémů," uvedl autor studie Navigátor bezpečného úvěru Petr Teplý z Univerzity Karlovy.

Na nebezpečí poukázal i David Šmejkal z Poradny při finanční tísni. "Stát u nás vyklidil pole a přenechal provozování úvěrových registrů soukromým společnostem. Nezajistil také dostatečnou finanční gramotnost obyvatelstva. Odpovědní věřitelé po stáhnutí souhlasu dlužníkem budou váhat s úvěrem, odpovědní dlužníci své záznamy v registrech ponechají. Neodpovědné věřitele musí stát ve veřejném zájmu potřít, neodpovědným dlužníkům by naopak měl pomoci stát se odpovědnými," upozornil.

Pokud si spotřebitelé nechají své záznamy v registrech zablokovat, což učiní většinou proto, že záznam bude pro ně negativní, pak solidní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů bez možnosti ověřit si úvěrovou minulost klientovi peníze neposkytnou, vysvětlil člen Národní ekonomické rady vlády a zakladatel poradenské firmy EEIP Michal Mejstřík. Tito lidé se tak obrátí na ty, kdo podobné prověření žadatelů nevyžadují. "Půjčují všem bez podmínek, ovšem s parametry, které jsou pro spotřebitelé nevýhodné a nebezpečné. Prostor se tak otevře pochybným poskytovatelům úvěrů, tedy lichvářům," varoval.

ÚOOÚ tak rozhodl, když prověřoval registr dlužníků Solus. Úřad dospěl k závěru, že provoz a zpracování osobních údajů v dlužnických registrech v ČR nejsou upraveny žádným zákonem, proto mohou data klientů obsahovat jen s jejich souhlasem podle zákona o ochraně osobních údajů. Sdružení SOLUS rozhodnutí považuje za věcně nesprávné a nezákonné. V nejbližších dnech proti němu podá správní žalobu.

Podle Solusu rozhodnutí ÚOOÚ nerespektuje evropské právní normy ani doporučení Světové banky či OECD. Oprávněnost nakládání s osobními údaji byla podle něj v uplynulých více než deseti letech průběžně konzultována s ministerstvem vnitra, které je gestorem zákona o ochraně osobních údajů, i s ÚOOÚ. Úřad prý změnil názor a popřel dřívější vyjádření teprve přibližně před rokem. fd mha

 
Zodpovídá: PhDr. David Pavlát
Vytvořeno / změněno: 25.10.2013 / 25.10.2013

 
 
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


Copyright © 2013 Úřad pro ochranu osobních údajů. Všechna práva vyhrazena.
web & design , redakční systém