Úřad pro ochranu osobních údajů

Co je Schengenský informační systém (SIS)?

 

Významnou roli při ochraně schengenského prostoru hraje Schengenský informační systém (SIS), který byl zřízen jako nezbytné opatření směřující k omezení bezpečnostních rizik plynoucích z volného pohybu osob a věcí v rámci schengenského prostoru. SIS je rozsáhlá mezinárodní databáze, která umožňuje příslušným útvarům na vnějších hranicích i v rámci společného vnitřního prostoru využívat údaje o osobách a předmětech, které byly do databáze zaneseny v jakékoli jiné členské zemi, a v určitých případech adekvátně reagovat (např. zabránit ve vstupu na území schengenského prostoru osobě, které byl udělen zákaz vstupu v jiné členské zemi, nebo zadržet osobu, která je hledána policií v jiném členském státě). SIS je využíván při provádění hraničních kontrol, policejních a celních kontrol uvnitř schengenského prostoru, při řízení o udělování víz, vydávání povolení k pobytu apod.

Dne 9. dubna 2013 byla spuštěna druhá generace Schengenského informačního systému (SIS II) , která umožňuje snadnou výměnu informací mezi orgány hraniční kontroly jednotlivých států, celními a policejním orgány. Nový systém disponuje lepšími funkcemi, zejména možností zadávat biometrické údaje (otisk prstů a fotografie), novým typem záznamů (krádeže letadel, člunů, kontejnerů, platebních prostředků) nebo možností propojit různé záznamy (např. záznam o osobě a vozidle). Systém rovněž obsahuje přísnější záruky a pravidla pro ochranu osobních údajů.

Do konce roku 2023 se předpokládá spuštění nové verze Schengenského informačního systému (SIS), členské státy v současné době pracují na její implementaci.

Právní rámec

I přesto, že SIS II představuje jediný právní systém, je jeho zřízení, provoz a užívaní upraveno především dvěma právními nástroji, a to nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), které upravuje vedení záznamů o státních příslušnících třetích zemí za účelem odepření vstupu (dále jen nařízení o SIS II) a rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2007/533/SVV ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), které upravuje vedení ostatních kategorií údajů (dále jen rozhodnutí o SIS II).

 
Nařízení a rozhodnutí o SIS II nahradily ustanovení hlavy IV (s výjimkou čl. 102) Schengenské prováděcí úmluvy, na základě kterých byl zřízen původní Schengenský informační systém.

 
Nařízení a rozhodnutí o SIS II jsou doplněny nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přístupu subjektů odpovědných za vydávání osvědčení o registraci vozidel v členských státech k Schengenskému informačnímu systému druhé generace (SIS II).

 
Jaké záznamy jsou obsaženy v SIS II?

• záznamy vedené pro účely odepření vstupu nebo pobytu (týkající se státních příslušníků třetích zemí vložené na základě vnitrostátního  rozhodnutí přijatého příslušnými správními orgány nebo soudy),
• záznamy o osobách hledaných za účelem zatčení a předání na základě evropského zatýkacího rozkazu,
• záznamy o osobách hledaných za účelem soudního řízení (svědci, předvolaní, hledaní za účelem předvolání apod.),
• záznamy o osobách a věcech (vozidla, plavidla, letadla, kontejnery) pořízené pro účely skrytých kontrol nebo zvláštních kontrol,
• záznamy o věcech hledaných za účelem zabavení nebo za účelem zajištění důkazů v trestním řízení.

Jaká jsou práva subjektů údajů?

 
Významnou součástí ochrany osobních údajů a soukromí je i garance práv jednotlivců, jejichž uplatněním se tito mohou aktivně na ochraně svých dat a svého soukromí podílet. Konkrétně se jedná o právo na přístup k osobním údajů, opravu nesprávných osobních údajů a výmaz protiprávně uchovávaných osobních údajů. Tato práva se vykonávají vždy v souladu s vnitrostátní právní úpravou toho státu, kde jsou uplatňována, a v jednotlivých členských státech proto může být postup odlišný (liší se např. orgány, u nichž je třeba právo uplatnit – v některých státech jsou jimi primárně orgány, které osobní údaje v SIS II zpracovávají, v jiných jsou práva uplatňována pouze prostřednictvím národních dozorových úřadů pro ochranu osobních údajů). Procesní postup stanovený pro uplatnění práv subjektu údajů však nesmí výkon těchto práv v žádném případě omezit.

• Právo na přístup k osobním údajům

Každý má právo požadovat poskytnutí informace o tom, zda a případně jaké osobní údaje jsou o něm v SIS II vedeny, dále z jakého důvodu (k jakému účelu) byly zaznamenány a kterým orgánem a ze kterého členského státu. Úřad pro ochranu osobních údajů upozorňuje, že právo může být za určitých okolností částečně omezeno (pokud by jeho realizace ohrozila národní bezpečnost, obranu, veřejnou bezpečnost, či je takové omezení nutné v rámci předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání trestné činnosti).

• Právo na opravu a výmaz

Každému je zaručeno právo na to, aby fakticky chybné údaje (tj. údaje nesprávně zaznamenané), které se ho týkají a které jsou zpracovávány v SIS, byly opraveny, a právně chybné údaje (tj. takové, které neměly být zaznamenány vůbec) byly ze SIS zcela odstraněny.

Jak postupovat při uplatňování práv subjektů údajů v České republice?

 
V České republice má subjekt údajů právo na přímý přístup k informacím, což znamená, že svá práva ohledně SIS uplatňuje u spravujícího orgánu, kterým je Policie ČR.

Kontaktní údaje:

 
Policejní Prezidium České republiky
P. O. Box 62/K-SOU
Strojnická 27
170 89 Praha 7

 
ID DS: gs9ai55

epodatelna.policie@pcr.cz

Každý subjekt údajů má právo na výše uvedenou adresu zaslat písemnou žádost Policii ČR, a uplatnit tak své právo na informace o zpracování osobních údajů či právo na výmaz nebo opravu svých údajů, které jsou v SIS zpracovávány. Informace o zpracování osobních údajů v SIS se sdělují pouze dotčenému subjektu údajů nebo jeho právnímu zástupci. Policie ČR je povinna sdělit, zda jsou v SIS obsaženy údaje týkající se subjektu údajů, jaké údaje to jsou, k jakému účelu byly do systému vloženy a kterým orgánem. Žádost o informace musí obsahovat údaje o totožnosti žadatele – celé jméno, příjmení, datum a místo narození a adresu. Policie ČR má povinnost odpovědět do 60 dnů. Policie ČR nemusí žádostem o informace o zpracování osobních údajů vyhovět dle § 28 odst. 2 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. Výkon práva na přístup k informacím či na opravu či likvaci zpracovávaných údajů je bezplatný.

 
Bližší informace lze nalézt na internetových stránkách Policie ČR.

Vzhledem k tomu, že postup při uplatnění výše uvedených práv se v jednotlivých členských státech může lišit, je k dispozici příručka, v níž jsou přehledně shrnuty informace potřebné ke kontaktování příslušných úřadů a informace, jak postupovat.

 
Příručka pro uplatnění práva na přístup k údajům v SIS – česká část

Úplné znění příručky v angličtině.

 
Pro uplatnění práv je vhodné využít připravené formuláře.

Žádost o poskytnutí informace o osobních údajích zpracovávaných v SIS

Žádost o opravu/výmaz osobních údajů zpracovávaných v SIS

!! Úřad pro ochranu osobních údajů upozorňuje, že v žádosti adresované Policii ČR (jakožto správci národní součásti SIS) je nutno uvést správnou a aktuální zpáteční adresu. Policie ČR, jakožto správce osobních údajů, zasílá s ohledem na ochranu Vašich osobních údajů odpovědi na žádosti zásadně písemně, do vlastních rukou. V případě, že je adresa nesprávná, odpověď Vám nebude doručena. !!

• Právo podat žalobu

 
S právem na informace a na opravu či výmaz údajů úzce souvisí právo podat na území každého schengenského státu žalobu k soudu (nebo jinému příslušnému orgánu) ve věci opravy, výmazu údajů v SIS nebo poskytnutí informací o zpracování osobních údajů, případně i náhrady škody vzniklé v souvislosti s nesprávným či nezákonným zpracováním osobních údajů v SIS. 

Členské státy se rovněž zavázaly uznávat a vykonávat pravomocná rozhodnutí přijatá soudy, popř. jinými orgány, ostatních členských států. Jestliže tedy například francouzský soud pravomocně rozhodne, že je nutné provést opravu či výmaz určitých údajů v SIS, jsou orgány cizího státu, které příslušný záznam vložily a které ho tedy také jako jediné mohou opravit či odstranit, povinny tuto operaci provést. Dotčené osobě je tak poskytnuta patřičná ochrana, aniž by byla nucena uplatnit své právo u soudu, popř. jiného orgánu, každého členského státu zvlášť.

V jakých případech kontaktovat Úřad pro ochranu osobních údajů?

 
Úřad pro ochranu osobních údajů je příslušný k přezkoumání zpracování osobních údajů v rámci vnitrostátní části SIS v případech, kdy existuje podezření z neoprávněného postupu, nebo v případě, že spravující orgán, tedy Policie České republiky, neposkytla žadateli uspokojivou odpověď. Proto doporučujeme Úřad pro ochranu osobních údajů kontaktovat až v případě, kdy nastane některá z uvedených situací. Pokud se žádostí o informace či o opravu nebo výmaz údajů žadatel kontaktuje nejdříve Úřad pro ochranu osobních údajů, bude žádost postoupena Policii České republiky k přímému vyřízení. Důsledkem tohoto postupu však bude zpoždění při vyřizování žádosti. 

Pro podání stížnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů je vhodné využít připravený formulář.

Stížnost ve věci zpracování osobních údajů v SIS