Úřad pro ochranu osobních údajů


International


Vyhledávání

 

Základní odkazy


Cesta: Titulní stránka

 

Stanovisko č. 1/2015 - Provozování kamery v motorovém vozidle se záběrem mimo toto vozidlo

 

Odkazy


 
 

březen 2015[1]

 

Úvod

Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“) se opakovaně setkává s problematikou provozování kamer umístěných v motorových vozidlech, jejichž řidiči nebo provozovatelé monitorují okolí motorového vozidla v souvislosti s pohybem vozidla po pozemních komunikacích nebo v jejich blízkosti. Úřad po předběžném posouzení problematiky umísťování kamer do vozidel dospěl k závěru, že v případě, kdy pořízené záznamy budou obsahovat i informace vztahující se k určeným či určitelným fyzickým osobám v souvislosti s určitým jednáním či událostí, se bude jednat o zpracování osobních údajů.

V této souvislosti se Úřad často setkává s názorem, že instalace a provoz kamery v motorovém vozidle nepodléhá zákonu č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů (dále jen „zákon č. 101/2000 Sb.“), protože se jedná o zpracování osobních údajů pro osobní potřebu fyzické osoby ve smyslu § 3 odst. 3 zákona č. 101/2000 Sb. Podle názoru Úřadu se o aplikaci této výjimky může jednat pouze za situace, kdy takovou kameru instaluje a provozuje fyzická osoba (obdobně jako v autě i při svých jiných nebo rodinných aktivitách, které se odehrávají v rámci silničního provozu, jako například kamera umístěná na helmě cyklisty nebo řidiče motocyklu). Jak je zřejmé, účelem pořizování záznamu není identifikace konkrétních (cizích) osob, ale typicky volnočasová či jiná osobní činnost, která je často sdílená s rodinnými příslušníky nebo přáteli. Úřad v této souvislosti podotýká, že tuto výjimku bude posuzovat velmi restriktivně ve vazbě na skutečnosti, že snímané prostředí silničního provozu je obvykle veřejné prostranství.

Za situace, kdy provozovatel kamery zamýšlí tyto záběry používat výhradně pro účely ochrany své osoby, spolucestující osoby, případně zaměstnance; a dále za účelem ochrany svých práv například v souvislosti s objasněním dopravní nehody nebo jiné pojistné události, jejímž byl účastníkem, aplikují se na toto zpracování související ustanovení zákona č. 101/2000 Sb.

Na zpracování osobních údajů pořízených tímto způsobem se tak bude zákon č. 101/2000 Sb. vztahovat bez ohledu na to, zda kameru instaluje a provozuje fyzická osoba ve svém vlastním vozidle, nebo právnická osoba ve vozidle služebním, nebo osoba samostatně výdělečně činná ve vozidle využívaném jak k podnikání, tak k soukromým účelům.

K jednotlivým povinnostem odpovědného subjektu

Osoba provozující kameru se záznamovým zařízením se záměrem, aby tato kamera systematicky sledovala provoz na pozemní komunikaci včetně nezbytného pořizování záznamů fyzických osob, je v souladu se zákonem 101/2000 Sb. považována za správce osobních údajů. Tato osoba je povinna splnit zákonné podmínky, k jejichž provedení uvádí Úřad následující výklad:

1.    Povinnost zpracovávat osobní údaje v souladu se stanoveným, legitimním, účelem vychází z § 5 odst. 1 písm. a) a f) zákona č. 101/2000 Sb. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že získané nahrávky a záznamy lze využít pouze v souvislosti s řešením dopravního incidentu, jehož je provozovatel kamery přímým nebo nepřímým účastníkem. Jedná se zejména o vyšetřování dopravní nehody, kterou provádí Policie České republiky a v následujícím řízení (trestní či přestupkové řízení), likvidace pojistné události a její řešení v součinnosti s pojišťovnou, případně vymáhání náhrady škody apod. O legitimní účel se naopak nebude jednat v případě využití záznamu jiným způsobem, například jeho zveřejněním.

Výše popsaný legitimní účel je proto naplněn pouze předáním záznamu Policii České republiky, příslušnému správnímu orgánu, případně pojišťovně či soudu. Při jakékoli manipulaci s pořízenými nahrávkami musí správce vždy respektovat práva monitorovaných osob na ochranu soukromí, které je garantováno řadou dalších právních předpisů (občanský zákoník, zákoník práce apod.).

2.    Běžná doba pro uchování záznamů by v souladu s § 5 odst. 1 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb. neměla překročit 2 dny (např. použitím časové smyčky). Takto časově omezená doba se samozřejmě nevztahuje na záznam obsahující informace o dopravní nehodě nebo jiné mimořádné události, který může být dále použit ve smyslu legitimního účelu (ochrana práv a právem chráněných zájmů) stanoveného pro zpracování těchto informací. Takový záznam by měl být uchováván odděleně od provozní kamery a použit pouze pro potřeby příslušného řízení.

3.    Pokud jde o možnost zpracovávat osobní údaje bez souhlasu subjektů údajů, tato podmínka úzce souvisí s očekáváním Úřadu, že celé zpracování osobních údajů probíhá na základě řádného právního titulu. Tím je § 5 odst. 2 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb., podle něhož lze zpracovávat osobní údaje bez souhlasu dotčených osob, pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce, příjemce nebo jiné dotčené osoby; takové zpracování osobních údajů však nesmí být v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu jeho soukromého a osobního života. 

4.    Pro naplnění informační povinnosti správce platí, že zpracování osobních údajů prostřednictvím kamery ve vozidle, tedy pohybujícím se objektu, je z hlediska této povinnosti specifické, proto v souladu s § 11 odst. 5 zákona č. 101/2000 Sb. platí, že při zpracování osobních údajů podle § 5 odst. 2 písm. e) a zpracování citlivých údajů dle § 9 písm. h) je správce povinen bez zbytečného odkladu subjekt údajů informovat o zpracování jeho osobních údajů. Jinými slovy to znamená, že povinnému subjektu postačí splnit informační povinnost podle § 11 odst. 1 a 2 až ve chvíli, kdy jsou konkrétní osobní údaje použity v souladu s výše popsaným legitimním účelem, tj. např. informováním účastníka nehody o existenci záznamu či jeho předání Policii České republiky apod.

 

5.    Povinnost spočívající v zabezpečení údajů musí být splněna vždy – tj. správce je povinen zabezpečit osobní údaje (záznam) před přístupem neoprávněné osoby; i když lze předpokládat, že základní prvky zabezpečení jsou součástí softwarového či hardwarového vybavení kamery, platí, že je na provozovateli, aby vybral takovou kameru, která zabezpečení pořízených záznamů v odpovídající míře umožňuje a aby takové prvky také využíval.


6.      Ve věci registrace zpracování Úřad vychází z předpokladu, že ten, kdo nasazuje do svého motorového vozidla kameru se záměrem sledovat silniční provoz, tak činí za účelem následného využívání získaných záběrů jako důkazního materiálu pro případ mimořádné události (nehody nebo pojistné události). Úřad tak akceptuje splnění povinnosti správce stanovit v souladu s § 5 odst. 1 písm. a) zákona 101/2000 Sb. legitimní účel zpracovávání osobních údajů – tj. pořizování záznamu a jeho využití pouze pro ochranu majetku či jiných práv majitele vozidla či dalších oprávněných osob (řidiče v případě, kdy není majitelem vozidla, spolucestujících, účastníků) v případě přestupku, dopravní nehody či jiné pojistné události.

Vzhledem k tomu, že takové zpracování je z hlediska zásahu do práva na ochranu soukromí a osobních údajů subjektů údajů z pohledu Úřadu považováno za nerizikové (oproti stacionárním kamerovým systémům například není způsobilé zajistit provozovateli pravidelný přehled o výskytu a chování lidí v konkrétním prostoru, nezasahuje do práva na obydlí ani neznamená sledování zaměstnanců na pracovišti, které je zakázáno § 316 odst. 2, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce) a současně se nepředpokládá využití záznamu z kamerového systému v motorovém vozidle za jiným účelem (např. zveřejnění), nemusí být předmětem předběžného šetření dozorového orgánu, a tudíž se na takové zpracování oznamovací povinnost dle § 16 zákona č. 101/2000 Sb. vztahovat nebude.

 

Závěr

Při provozování kamery instalované uvnitř motorového vozidla, která cíleně monitoruje provoz na pozemních komunikacích a jejich bezprostředním okolí, dochází ke zpracování osobních údajů. Jen zcela výjimečně se na takové zpracování nebude zákon č. 101/2000 Sb. vztahovat za situace, kdy se bude jednat o zpracování prováděné fyzickou osobou pro osobní potřebu v kontextu § 3 odst. 3 citovaného zákona.

       Naopak ve většině případů na toto zpracování zákon č. 101/2000 Sb. dopadat bude, ale současně budou dopadat i některé jeho výjimky z povinností odpovědného subjektu. Takový subjekt může využít výjimku pro zpracování osobních údajů bez souhlasu subjektu údajů, když bude získané osobní údaje zpracovávat pro ochranu práv a právem chráněných zájmů. Tento subjekt dále nemusí ve smyslu § 11 odst. 5 citovaného zákona plnit ani předběžné informační povinnosti.


[1] Podle stavu právních předpisů k 1. lednu 2015.

 

Odkazy


Hesla rejstříku této stránky

 
Zodpovídá: PhDr. David Pavlát
Vytvořeno / změněno: 5.3.2015 / 5.3.2015

 
 
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


Copyright © 2013 Úřad pro ochranu osobních údajů. Všechna práva vyhrazena.
web & design , redakční systém