Úřad pro ochranu osobních údajů


International


Vyhledávání

 

Základní odkazy


Cesta: Titulní stránka

 

Stanovisko č. 5/2004 - Uplatnění částky zaplacených odborových příspěvků jako odečitatelné položky

 

Odkazy


 
 

Tento materiál byl zpracován na základě konzultací s ČMKOS.

květen 2004, aktualizace červenec 2006, červen 2007, revize srpen 2009

 

Úvod

Uplatnění částky zaplacených odborových příspěvků jako odečitatelné položky od daně z příjmu upravují ustanovení § 15, odst. 7 a § 38l odst. 1 písm. j) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“). Podle § 15 odst. 7 tohoto zákona poplatník – člen odborové organizace – může pro snížení základu daně z příjmu uplatnit i zaplacené členské příspěvky odborové organizaci, a to do výše stanovených ročních limitů (tj. 1,5 % zdanitelných příjmů, resp. maximálně 3000 Kč za zdaňovací období). Nárok na uznání odpočtu prokáže zaměstnanec v zákonné lhůtě zaměstnavateli podle § 38 l odst. 1 písm. j) zákona o daních z příjmů předložením potvrzení odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku.

     Zákon o daních z příjmů tak poskytuje odborářům možnost snížení daní, zároveň však předpokládá, že odborová organizace je schopna vydat svému členovi, pokud o to požádá, potvrzení o výši zaplacených členských příspěvků. Tento postup by neměl činit žádné obtíže organizacím, které samy od svých členů členské příspěvky vybírají.

     Existuje však nemalý počet odborových organizací, pro které členské příspěvky sráží ze mzdy odborářů zaměstnavatel a poukazuje je na účet odborové organizace. U tohoto způsobu placení členských příspěvků je nutno zvážit případnou aplikaci zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“). Otázka srážení příspěvků byla již Úřadem pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“) posuzována a vyústila ve vydání stanoviska Úřadu č. 2/2001 – Zpracování citlivého osobního údaje členství v odborových organizacích v souvislosti s odváděním členských příspěvků členů odborových organizací. V souvislosti s daňovou úpravou však tento problém vyvstává znovu, tentokrát z jiného úhlu pohledu.


Odůvodnění

Zaměstnavatel provádí srážky členských příspěvků na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené mezi zaměstnancem a odborovou organizací, která mu byla předložena, a poukazuje tyto příspěvky na účet odborové organizace. Dle poznatků z praxe nastávají dva možné postupy zaměstnavatele:

  1. zaměstnavatel předává každý měsíc odborové organizaci informace formou písemného seznamu s výší srážek u jednotlivých zaměstnanců,
  1. zaměstnavatel převádí na účet odborové organizace pouze celkovou částku sražených odborových příspěvků, bez konkretizace na jednotlivce.

Případ ad 1)

Zde nevzniká odborové organizaci žádná potíž zjistit dle předaných seznamů celkovou roční výši srážek odborových příspěvků a vydat o ní svému členovi potvrzení.

Případ ad 2)

V tomto případě musí odborová organizace zjistit, kolik který její člen zaplatil. Existují tři možné varianty postupu:

Varianta A: Je-li výše členského příspěvku pevná a není vázána na výši mzdy (platu), měl by zaměstnavatel beze všech pochybností vyhovět žádosti odborové organizace, která v tomto vztahu vystupuje jako věřitel, o sdělení, kolik který „dlužník“ na její pohledávku zaplatil (pohledávkou je třeba rozumět nárok odborové organizace na placení členských příspěvků). Stejný princip by měl platit i tehdy, je-li členský příspěvek stanoven procentem z příjmu odboráře, zde však lze narazit na námitku, že zaměstnavatel by tak poskytoval, i když jen zprostředkovaně, jinému subjektu osobní údaj zaměstnance – výši jeho mzdy (platu). Souhlas zaměstnance se zpracováním je třeba dovodit z jednání zaměstnance, který uzavřel dohodu o srážkách ze své mzdy, vědom si skutečnosti, že odborová organizace se dozví výši jeho čistého příjmu, je-li příspěvek dohodnut procentem z ní.

Varianta B: Podle § 5 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně osobních údajů může správce (v tomto případě odborová organizace) zpracovávat osobní údaje i bez souhlasu subjektu údajů, jestliže provádí zpracování nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce. Zvláštním zákonem, který stanoví právní povinnost správce, je v tomto případě zákon o dani z příjmů, který umožňuje odečíst zaplacené členské příspěvky od základu daně a zároveň ukládá povinnost předložit o tom potvrzení. Podle § 5 odst. 3 zákona o ochraně osobních údajů je přitom správce povinen dbát práva na ochranu soukromého a osobního života subjektu údajů.

     Aby mohla odborová organizace splnit svou povinnost vydat o výši zaplacených členských příspěvků daňovému poplatníku potvrzení v situaci, kdy srážky odborových příspěvků provádí zaměstnavatel, pak je v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů, když zaměstnavatel odborové organizaci poskytne roční přehled o zaplacených příspěvcích od jednotlivých daňových poplatníků.

     V souladu s § 18, odst. 1 písm. b) zákona o ochraně osobních údajů zaměstnavatel na základě znění zákona o dani z příjmu nemusí v souvislosti s tímto sdělením oznamovat Úřadu, že hodlá zpracovávat citlivý údaj vypovídající o členství v odborové organizaci.

    Tato varianta dle názoru Úřadu vyhovuje požadavkům zákona o ochraně osobních údajů nejlépe.

Varianta C: Zaměstnanec = odborář = daňový poplatník požádá zaměstnavatele o vydání potvrzení o výši částek, které mu ze mzdy byly sraženy a poukázány na určitý účet. O účelu těchto srážek není třeba hovořit, není třeba jej specifikovat, postačí číslo bankovního účtu. Toto potvrzení předá odborové organizaci a ta mu vydá po kontrole svého bankovního účtu totožné potvrzení ve smyslu § 38l odst. 1 písm. j) zákona o dani z příjmu. I tento postup vyhovuje požadavkům zákona o ochraně osobních údajů, i citovanému stanovisku č. 2/2001.

 

Závěr

Po absolvování některého z variantně navržených postupů má zaměstnanec v ruce potvrzení odborové organizace o výši členských příspěvků, které za zdaňovací období zaplatil. Nabízejí se dvě možnosti dalšího postupu:

  1. zaměstnanec podává daňové přiznání sám,
  1. zaměstnanec tuto povinnost nemá a zúčtování daňových záloh provádí jeho zaměstnavatel.

Případ ad 1)

Zaměstnanec odečte od daňového základu sumu, která je uvedena v potvrzení odborové organizace, s tím, že pokud tato suma překračuje limity uvedené v zákoně o dani z příjmu (tedy činí víc než 1,5 % daňového základu nebo více než 3000 Kč), odečte jen povolené sumy. Potvrzení odborové organizace přiloží k daňovému přiznání.

Případ ad 2)

Zaměstnanec tuto částku po skončení zdaňovacího období uplatní u zaměstnavatele a ten ji zohlední při ročním zúčtování záloh na daň z příjmu, stejně jako např. penzijní připojištění nebo životní pojištění.

 

Příklad možné podoby potvrzení odborové organizace o výši zaplacených členských příspěvků:

 

Potvrzení odborové organizace

pro účely uplatnění nezdanitelné částky odborových příspěvků

jako odpočtu ze základu daně

Základní (místní) odborová organizace …………………………………………………...

…………………………………………………………………………………………………

se sídlem………………………………………………………………………………………

potvrzuje ve smyslu ustanovení § 15 odst. 7 zákona č. 586/1992, o daních z příjmu, v platném znění, že její člen

…………………………………………………………………………………………………..

(jméno, příjmení a datum narození)

zaplatil za rok …….. částku………………, slovy……………………………………………,

jako členský příspěvek této organizaci.

 

Potvrzení se vydává podle § 38l odst. 1 písm. j) uvedeného zákona.

 

Datum, podpis a razítko odborové organizace

 

Odkazy


Hesla rejstříku této stránky

 
Zodpovídá: PhDr. David Pavlát
Vytvořeno / změněno: 21.3.2013 / 21.3.2013

 
 
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


Copyright © 2013 Úřad pro ochranu osobních údajů. Všechna práva vyhrazena.
web & design , redakční systém