Tisková zpráva

12. 2. 2003

Úřad pro ochranu osobních údajů sídlí od poloviny ledna na adrese:

Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7

Zde nalezl dostatečné, plně vyhovující prostory. Přesídlením Úřadu se podařilo vyřešit zásadní problém, který konstatovala i hodnotící mise Evropské komise (tzv. Peer Review) jako jeden ze závažných problémů pro ochranu osobních údajů v České republice, přestože ve všech ostatních ohledech český Úřad pro ochranu osobních údajů vyhodnotila jako plně srovnatelný s úřady plnícími stejné úkoly v členských státech Evropské unie.

Ostatně dokladem prestiže, jíž se český Úřad v evropských strukturách těší, byla loni na podzim volba předsedy Úřadu RNDr. Karla Neuwirta místopředsedou výboru expertů pro ochranu dat Rady Evropy.

Úřadu pro ochranu osobních údajů se podařilo problém svého sídla vyřešit cestou vypsání obchodní veřejné soutěže na konci roku 2002. Získal tak budovu skýtající dostatečné prostorové zabezpečení nejen pro svou stávající činnost, ale i pro rozvoj agend, jimiž bude v nejbližší budoucnosti Úřad pověřen v souvislosti se vstupem České repubkliky do Evropské unie (např. dozor v Schengenském systému, rozšíření mezinárodní spolupráce). Uvedené řešení pronájmu budovy bylo umožněno přeskupením rozpočtu Úřadu, což bylo možné díky prozíravému hospodaření s finančními prostředky v minulosti - důsledným úsporným hospodařením, zrušením dosavadních nájmů jiných objektů apod.

Úřad pro ochranu osobních údajů pracoval v posledním čtvrtletí roku 2002 ve značně vypjatých podmínkách: Hledání nového objektu, v němž bude moci působit, bezpodmínečné stěhování z objektu Ministerstva informatiky v začátku roku 2003, nejistota s přemístěním Úřadu do Brna, převedení kompetencí spojených s elektronickým podpisem na Ministerstvo informatiky - nic z toho nepřidávalo na klidu k soustředěné práci. V těch dnech vznikala již Výroční zpráva, kterou je Úřad ze zákona povinen vydat do konce měsíce února, připravovala se další, již 22. částka Věstníku. Především ale vrcholil celoroční sled náročných prací, které spadají do kompetence Úřadu a jsou spojeny s legislativní, kontrolní a konzultační činností.

Úřad se v roce 2002 (schválením nových Legislativních pravidel vlády v měsíci červnu) stal povinným připomínkovým místem. Je tedy stále více zapojován do legislativního procesu už při vzniku právních předpisů. V roce 2002 připomínkoval 179 právních předpisů, které mu předložilo 20 institucí.

ÚOOÚ se v roce 2002 zabýval 354 případy v rámci dozorové a kontrolní činnosti. V průběhu roku bylo zodpovězeno více než 6 000 dotazů a odborní pracovníci Úřadu poskytli 116 osobních konzultací. Ve 190 případech komunikoval Úřad s médii o ochraně osobních údajů, publikoval 108 materiálů, jeho webové stránky navštívilo denně v průměru 105 návštěvníků, byly otevřeny nové možnosti komunikace s veřejností (hromadné přímé informování samosprávných orgánů ČR prostřednictvím elektronické pošty a v pracovní verzi bylo odzkoušeno diskusní fórum na webu Úřadu). Na konci roku 2002 dosáhl počet registrací 20 143. Ze strany Úřadu nebylo za rok povoleno 192 registrací. V průběhu roku bylo vydáno 147 rozhodnutí o předání osobních údajů do zahraničí.

Na okraj je třeba poznamenat, že toto vše se odehrálo za neúplného personálního obsazení. Ucelený přehled o činnosti Úřadu v číslech je obsažen v tabulce přiložené k tiskové zprávě. Tabulka je také součástí Výroční zprávy Úřadu za rok 2002. Výroční zpráva je od úterý 11. 2. 2003 přístupná veřejnosti na webových stránkách Úřadu. Do konce měsíce února bude vydána též v tištěné podobě a bude mj. distribuována jako součást 23. částky Věstníku Úřadu jeho předplatitelům.

V poslední době vzbudily značnou pozornost veřejnosti problematika výkonu petičního práva, znovu problematika jubileí a jubilantů, kdy byl opětovně z hrubého nepochopení veden útok proti zákonu o ochraně osobních údajů - a to přes opakovaný výklad ze strany Úřadu. Zájem vyvolalo i vytváření databází osobních údajů školami v souvislosti se získáváním dětí před zápisem do prvních tříd. Úřadem uložená první relativně vysoká pokuta Komerční pojišťovně byla předmětem zájmu některých médií.

Z problémů, kterými se Úřad zabýval v poslední době a které zůstávají problémem v ochraně osobních údajů i pro další období činnosti, je třeba zmínit národní zdravotní registry, ochranu soukromí na pracovištích a využívání kamerových systémů.

Letošní rok je pro Úřad významný také tím, že 1. 1. 2003 skončila veškerá přechodná období, v nichž byly platné jisté odchylky od zásad ochrany osobních údajů stanovených zákonem č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění.

Rozsáhlé zahraniční kontakty Úřadu se prohlubovaly i v loňském roce. Je třeba zmínit soustavnou spolupráci v rámci zemí Visegrádské skupiny, Pobaltí a dnes již i východoevropských států a konstatovat, že na Úřad jakožto na referenční místo se obracejí i představitelé ustavujících se ochránců osobních údajů ze států, které jsou teprve u počátků ochrany osobních údajů (jmenujme např. Ukrajinu, Bosnu a Herzegovinu). Otevřela se těsná spolupráce se španělskou partnerskou institucí, navázány byly přátelské pracovní vztahy s portugalskými kolegy. V blízké budoucnosti bude Úřad naplňovat i zadání skupiny WP 29 a bude zpřístupňovat touto skupinou schválené materiály týkající se ochrany osobních údajů - neprodleně po vydání v angličtině, a u části z nich, těch, která se dotýkají bezprostředně českého právního řádu, následně také v překladu do češtiny.

Velmi rozsáhlé úkoly vyplynou pro Úřad v kontextu implementace Schengenského acquis do právního řádu České republiky.

Úřad zaznamenal v loňském roce několik pozitivních ocenění ze strany veřejnosti v souvislosti se službami, které jí poskytuje: Ta jsou samozřejmě povzbudivým momentem v práci a úsilí Úřadu o prohlubování ochrany soukromí občanů v zájmu dosažení úrovně ochrany v rozvinutých evropských demokraciích - na rozdíl od nejistoty, v níž pracovníci Úřadu stále žijí v souvislosti s legislativním procesem týkajícím se přesunu Úřadu do Brna.

Kontakt:

PhDr. Hana Štěpánková
vedoucí samostatného oddělení tiskového,
tisková mluvčí

Vyjádření Úřadu pro ochranu osobních údajů k problematice monitorování elektronické pošty

13. 2. 2003

Zaměstnanec i na pracovišti má právo na přiměřenou ochranu soukromí. Omezovat toto právo lze jen při otevřenosti jednání zaměstnavatele. Hodlá-li zaměstnavatel sledovat činnost zaměstnance monitorováním elektronické pošty, měl by tak činit jen po předchozím upozornění zaměstnance, za existence obecných pravidel platných pro zaměstnavatele a jeho zaměstnance. Z těchto pravidel by mělo být zřejmé, že obsah pošty je chráněn a ctí listovní tajemství i ochranu osobních údajů.

V některých denících se dnes, v návaznosti na včerejší tiskovou konferenci Úřadu pro ochranu osobních údajů, objevila informace o tom, že z internetových stránek budou muset zmizet e-mailové adresy, ve kterých se vyskytuje jméno konkrétního zaměstnance. Tato informace není přesná a je do značné míry zavádějící. Úřad je toho názoru, že pokud e-mailová adresa obsahuje osobní údaje, jméno a příjmení zaměstnance, je tedy sama osobním údajem. Zaměstnavatel má nepochybně právo pro naplňování své činnosti stanovit jednomu každému zaměstnanci formu a způsob komunikace s jinými subjekty, zejména když jsou zaměstnanci vzhledem ke své pracovní náplni pověřeni vykonávat činnosti zaměstnavatele, při nichž je třeba komunikovat i elektronickou formou. V tomto případě jistě nelze zaměstnavateli upřít právo takové e-mailové adresy i zveřejnit, stejně jako je tomu v případě jiných způsobů komunikace. Jiná věc bude, když se zaměstnavatel (firma, úřad apod.) rozhodne zveřejnit e-mailové adresy všech zaměstnanců, tedy i těch, kteří vzhledem ke své pracovní náplni navenek za takový subjekt (zaměstnavatele) nevystupují.

V tomto případě zaměstnavatel (instituce) může e-mailovou adresu svého zaměstnance zveřejnit jen s jeho vědomím, pokud z hlediska formálně právního lze takový souhlas považovat za udělený nějakým prokazatelným způsobem, čímž zaměstnavatel vyhoví ustanovení § 5 odst. 5. zákona o ochraně osobních údajů.

Kontakt:

PhDr. Hana Štěpánková
vedoucí samostatného oddělení tiskového,
tisková mluvčí