Tisková zpráva

25. 6. 2003

V úvodu své informace o činnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů jeho předseda RNDr. Karel Neuwirt uvítal výsledek referenda o vstupu České republiky do Evropské unie. Poukázal na zásadní význam historického rozhodnutí občanů ČR také pro další práci a působení Úřadu, který řídí.

Úřad pro ochranu osobních údajů ovšem konstatuje se znepokojením, že ochrana osobních údajů bývá lehkomyslně obětována (obdobně jako i jiné atributy lidských práv) zájmu jednostranného a vůči právu jedince na ochranu soukromí bezohledného uplatňování zájmů jiných. Vyvážený přístup k základním lidským právům, k nimž ochrana soukromí patří, a k jiným právním normám je dokonce nekompetentně zesměšňován a arogantně přehlížen. Příkladem je nedávný postup Ministerstva zdravotnictví při zavedení příletových karet v rámci prevence proti SARS. Ministerstvo ignorovalo závěry meziresortního ministerského jednání k zavedení příletových karet a nevyvolalo konzultace o ochraně osobních údajů, jak mu bylo uloženo; hlavní hygienik města Prahy také v médiích tvrdil, prokazatelně s naprostou neznalostí faktů, že ´na prozrazené osobní údaje ještě nikdo nezemřel´. Je zřejmé že například tragické kapitoly druhé světové války či nedávné události etnických čistek v bývalé Jugoslávii byly bagatelizovány v zájmu efektního gesta plošného sbírání osobních údajů na letištích. Uvedené opatření, aplikované výhradně v České republice, zaznamenalo se znepokojením na sklonku května i výroční zasedání Evropské federace novinářů. Státy EU skutečně prokazovaly daleko větší respekt k právům jednotlivce na ochranu soukromí, žádnou podobnou evidenci nezavedly, přestože nebyly nákazou SARS ohroženy o nic méně než Česká republika. (Pro ilustraci je přiložena informace o postoji, který zaujala Velká Británie).

Zákon č. 101/2000 Sb. v platném znění se ovšem stává i záminkou při nekorektním či nekompetentním jednání s občany na úřadech - např. v souvislosti s uplatňováním zákona o evidenci obyvatel a rodném čísle. Úřad pro ochranu osobních údajů připomínkoval novelu tohoto zákona, která prochází v současné době legislativním procesem. V tomto kontextu je třeba počítat se změnou v užívání rodného čísla. K otázce využívání rodného čísla či jiného národního identifikátoru vyjádřil před časem svou glosou názor Úřadu jeho předseda: Zdůraznil, v souladu s evropskými legislativními zásadami, že klíčové je nikoli zavedení eventuálního jiného identifikátoru občana ČR, nýbrž stanovení pravidel, která budou upravovat užívání jakéhokoliv identifikátoru. (Zmíněná glosa viz příloha k této tiskové zprávě, přiloženo je také resumé postoje k uvedenému problému, jak je uplatňován ve Švýcarsku).

Za nekorektní vztah k zákonu o ochraně osobních údajů je třeba označit i snahy řady stěžovatelů, kteří „pod jeho rouškou“ adresují Úřadu stížnosti, při jejichž prošetřování se ukazuje, že se k němu utíkají, když nebyli uspokojeni například v řízení podle jiných předpisů, nebo se domáhají uspokojení svých osobních nároků a cílů.

Úřad se v uplynulém období zabýval problematikou monitorování zaměstnanců zaměstnavatelem a v této souvislosti i monitorováním elektronické korespondence. K problému, který vzbudil široce zájem zaměstnanců i zaměstnavatelů, se vyjádřil ve svém rozboru, který zveřejnil v částce 23 svého Věstníku a na webových stránkách. Vzhledem k velké odezvě veřejnosti je dokument k dispozici jako příloha této tiskové zprávy. Rada Evropy na podzim loňského roku vytyčila požadavek na vytvoření transparentních a jednoznačných zásad pro kontrolu chování zaměstnanců a dohled nad jejich poštou.

Úřad dokončuje práci na novele zákona o ochraně osobních údajů, která zohledňuje několik připomínek mise Evropské komise, tzv. Peer Review, jež provedla v roce 2002 m.j. evaluaci českého zákona o ochraně osobních údajů v zájmu jeho plné harmonizace s evropskou legislativou. Novela zákona bude předložena k připomínkovému řízení v létě t.r. Na podzim by měla být předložena Parlamentu ČR.

O práci Úřadu v rámci jeho kompetencí povinného připomínkového místa informoval I. náměstek předsedy pro právo a legislativu JUDr. Josef Nejedlý.

Úřad v posledním půlroce přijal ve svém kontrolním odboru 118 stížností. Zaevidoval celkem 11 případů vykazujících znaky skutkové podstaty přestupků. Policie nebo jiný orgán předaly Úřadu 4 případy, 1 případ předal Odboru inspektor Úřadu, 1 oznámení o přestupku učinil občan, 5 zjištění přestupků vyplynulo z vlastních zjištění při šetřeních a ze stížností. Uloženo bylo 6 pokut, ve dvou případech bylo zahájeno správní řízení - a to v případě měst Blovice a Kraslice.

Úřad pro ochranu osobních údajů v uplynulém období rovněž význačně rozvíjel svou mezinárodní spolupráci. Jeho předseda byl členem mise Rady Evropy, která v Moskvě působila při vytváření dokladů pro uprchlíky z Čečny a Ingušska. Intenzívní byla v tomto období příprava Úřadu na plnění povinností vyplývajících z Schengenské agendy, která přibývá do rámce kompetencí Úřadu. Pokračovala práce skupiny V4, Pobaltí a balkánských zemí, jejímž je český Úřad spoluzakladatelem: V dubnu se uskutečnila v pořadí již třetí společná jednání členů skupiny v Budapešti. Těsnou spolupráci navázal Úřad s partnerskou institucí na Slovensku. V květnu uspořádal Úřad v Praze z pověření Rady Evropy a pod její záštitou seminář pro experty z Bosny a Hercegoviny. Seminář zajišťovali pracovníci Úřadu. Bosna a Hercegovina, 44. člen Rady Evropy, začíná s aplikací svého nového zákona o ochraně osobních údajů a s budováním dozorové instituce. V Sarajevu poskytoval konzultační pomoc předseda českého Úřadu. Důvěra, které se tak českému Úřadu a jeho předsedovi dostává, je sice vysoce zavazující a náročná, svědčí ale také o tom, jakou pověst požívá profesionalita ochrany osobních údajů v České republice.

Druhé číslo čtvrtletního bulletinu Úřadu za letošní rok přináší m.j. přehled o překladech evropských dokumentů týkajících se ochrany osobních údajů, které jako informativní Úřad zveřejnil a může zájemcům na vyžádání nabídnout.

Kontakt:

PhDr. Hana Štěpánková
vedoucí samostatného oddělení tiskového,
tisková mluvčí