Tisková zpráva

K tiskové konferenci ÚOOÚ 6. 3. 2002

Úřad pro ochranu osobních údajů předložil na tiskové konferenci svou Výroční zprávu za rok 2001, kterou vydal v únoru 2002.

Výroční zpráva vypovídá o činnosti Úřadu za uplynulý rok v oblasti legislativního a právního zabezpečení ochrany osobních údajů, přináší informace o registracích a kontrolní činnosti, stycích se zahraničím a s domácí veřejností, o působení v oblasti elektronického podpisu z hlediska kompetencí svěřených Úřadu zákonem. Přináší přehled o hospodaření Úřadu a o jeho personálním zabezpečení. Uzavírá ji kapitola o úkolech, výhledech a příslibech Úřadu do budoucna.

Výroční zpráva je přílohou k částce č.15 Věstníku Úřadu, který je distribuován v prvním březnovém týdnu a je veřejnosti přístupná na webových stránkách Úřadu od 6. 3. 2002 (www.uoou.cz).

Připomínky Úřadu k připravované novele zákona o bankách vyplývají mj. ze zákonné povinnosti Úřadu dbát na harmonizaci právních předpisů z hlediska ochrany osobních údajů. Připomínky se týkají především pozměňovacích návrhů, s nimiž prochází zákon Poslaneckou sněmovnou a Senátem Parlamentu České republiky. Úřad upozornil už na jednáních výborů Senátu na skutečnost, že v návrhu změny zákona je založen rozpor s Listinou základních práv a svobod a z hlediska ochrany osobních údajů by se tak vymykal kompatibilitě s právním řádem států Evropské unie v této oblasti. Pro klienty bank v České republice a pro subjekty na trhu tak navrhovaná změna zákona vytváří z právního hlediska bezprecedentně nerovné postavení. Problematiku konzultoval předseda Úřadu se zástupci odborné skupiny pro ochranu osobních údajů Evropské unie v Bruselu.

Výhrady Úřadu k registru klientských informací bank se týkají především nejasné role CCB v projektu, vyžadování neslýchaného rozsahu souhlasu klientů pro předávání a další zpracování osobních údajů, nejasné role italského zpracovatele a předávání informací v plánovaném rozsahu do zahraničí. Zásadně Úřad nesouhlasí se záměrem provozovatelů tohoto registru zahrnout do něj také informace mimo bankovní sféru (telekomunikace, leasing aj.). Výhrady Úřadu potvrzují i zkušenosti španělských kolegů, kteří v Úřadu působí jako konzultanti v rámci twinningového programu Phare a jejichž zkušenosti vycházejí z praxe v Evropské unii. Rovněž Úřad pro ochranu hospodářské soutěže si vyžádal informace o projektu uvedeného registru klientských informací.

Úřad provádí kontrolu některých bank, mj. týkající se žádosti o souhlas klientů k nejrůznějším zpracováním osobních údajů. Správní řízení zde ještě nebylo ukončeno, proto nelze ze zákona o věci podávat bližší informaci.

Nicméně: V konkrétním případě České spořitelny, a.s., s níž Úřad jednal v lednu tohoto roku, zatím Úřad nezaznamenal, že by klienti obdrželi v dostatečné míře „srozumitelnější vysvětlení … z kterého bude vyplývat, že souhlas klienta se zpracováváním osobních údajů je dobrovolný a jeho poskytnutí či neposkytnutí nemá vliv na stávající služby ČS a. s. klientům“, jak deklarovalo společně vydané prohlášení Úřadu a České spořitelny, a. s. 25. ledna 2002.

Z hlediska právního řádu poskytl bližší vysvětlení o jednáních, která Úřad vede, jeho náměstek pro kontrolu, právo a legislativu JUDr. Josef Nejedlý.

Úřad oceňuje pozitivní roli sdělovacích prostředků, které věnují problematice ochrany osobních údajů stále větší prostor. Některé informace ze sdělovacích prostředků využívá Úřad zejména v kontrolní činnosti. Nicméně by Úřad velmi uvítal, kdyby obdržel od novinářů, kteří psali např. o problematice registru klientských informací a dovolávali se přitom obdobnosti situace v ČR se situací v oblasti bankovnictví v zahraničí, informace o zdrojích, z nichž ve svých tvrzeních vycházeli. Úřad nedisponuje žádnými zahraničními materiály, které by popisovaly registr klientských informací, provozovaný za stejných podmínek a požadavků, jako je tomu v případě českého registru. Přesto by se chtěl chovat korektně a jednat s plnou informovaností vůči české veřejnosti. Úřad poskytl na tiskové konferenci k dispozici novinářům překlad Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy č. R(90)19, o ochraně osobních údajů používaných při platebních a jiných souvisejících operacích. Jako členský stát Rady Evropy je Česká republika povinna se jejími doporučeními řídit.

K Usnesení Ústavního soudu ze dne 16. ledna 2002, jímž soudce zpravodaj JUDr. Vlastimil Ševčík odmítl stížnost Českého statistického úřadu a shledal návrh ČSÚ jako nepřípustný, poskytl bližší vysvětlení JUDr. Martin Vlček z Advokátní kanceláře, který ve sporu s ČSÚ Úřad pro ochranu osobních údajů zastupoval.

K aktuálnímu stavu řešení konkrétních kauz souvisejícím s ochranou osobních údajů, které byly sledovány sdělovacími prostředky, poskytl informace předseda Úřadu RNDr. Karel Neuwirt.

Hovořil rovněž o úloze Úřadu ve vztahu k elektronickému podpisu a zdůraznil, že Úřad nemá vliv na počet podaných žádostí o akreditace poskytovatelů certifikačních autorit. Upozornil také na to, že Úřad musí v rámci svých kompetencí dbát na splnění podmínek požadovaných Vyhláškou o elektronickém podpisu žadateli o akreditace. Nemůže tedy časově ovlivnit, kdy těmto podmínkám žadatel dokáže dostát. Maximálně může vycházet vstříc svou konzultační činností, což také zejména prostřednictvím Odboru elektronického podpisu Úřad činí.

V kontextu zahraničních aktivit Úřadu informoval jeho předseda o založení skupiny ochránců osobních údajů ze zemí Visegrádské skupiny a Pobaltí, kteří se v dubnu, konkrétně 11.-14. 4. 2002, setkávají k jednáním v Praze. Referoval také o prvním zasedání Pracovní skupiny pro ochranu osobních údajů při Evropské komisi (WP 29), na jejíž jednání byl spolu se zástupci vybraných států kandidujících na členství v Evropské unii přizván se statutem pozorovatele také představitel českého Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Kontakt:

PhDr. Hana Štěpánková
vedoucí samostatného oddělení tiskového,
tisková mluvčí