Úřad pro ochranu osobních údajů

Tisková zpráva
k tiskové konferenci ÚOOÚ 1. 12. 2004

---

Sdělení pro tisk
Praha 4. 11. 2004

Ve dnech 4. - 5. 11. 2004 proběhl v Praze, v hotelu Olympik Tristar, pracovní seminář kontrolních pracovníků dozorových úřadů Evropské unie, o zpracování stížnostní agendy. Jde o pravidelné pracovní semináře (pražský je v pořadí již desátým), které jsou organizovány dvakrát ročně. Předchozí seminář se konal na jaře tohoto roku ve Stockholmu. Tentokrát je hostitelským státem ČR (resp. Úřad pro ochranu osobních údajů).

Kromě pracovních problémů bude diskutována otázka další vzájemné spolupráce v této oblasti.

Kontakt:

PhDr. Hana Štěpánková
vedoucí samostatného oddělení tiskového,
tisková mluvčí

---

Sdělení pro tisk
Praha 25. 10. 2004

Úřad pro ochranu osobních údajů sděluje své výhrady k probíhající propagační kampani elektronické zdravotní knížky pacienta – systému IZIP.

Na propagačním letáku IZIP, stejně jako na webových stránkách tohoto správce, jsou uvedeny informace, které nepřesným způsobem popisují jeho vztah k zákonu č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, a k působnosti Úřadu, a jsou tedy podle názoru Úřadu pro občany zavádějící.

Úřad pro ochranu osobních údajů prohlašuje, že žádný dohled nad systémem IZIP nevykonává a soulad tohoto systému se zákonem č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, dosud neprověřoval. Informace o zabezpečení osobních údajů jsou tedy pouze prohlášením provozovatele tohoto systému.

---

Sdělení pro tisk
Praha 22. 10. 2004

Úřad pro ochranu osobních údajů zaznamenal ze zpráv denního tisku, že někteří pražští starostové zavádějícím způsobem interpretují zákon o ochraně osobních údajů, a odmítají proto zveřejňovat zápisy z jednání rady a zastupitelstva. O mylném výkladu šíří informace některá média, a to přesto, že Úřad v lednu 2004 zpracoval k danému problému výklad, který i novinářům opakovaně poskytl, včetně dalších vyžádaných vysvětlení.

Stanovisko o zpřístupňování a zveřejňování osobních údajů z jednání zastupitelstev a rad obcí a krajů je dostupné na webových stránkách Úřadu, na adrese:

http://www.uoou.cz/stanovisko_2004_2.pdf

Úřad považuje takový způsob informování veřejnosti, který je založen na domněnkách a pramení z nedostatečného porozumění příslušným zákonným normám, za zavádějící.

---

Sdělení pro tisk
Praha 18.10.2004

Úřad pro ochranu osobních údajů sděluje, že ve středu 20. 10. 2004 otevírá na svých webových stránkách diskusní fórum k problematice nevyžádaných obchodních sdělení a kompetencí, které Úřadu ukládá v tomto ohledu zákon o některých službách informační společnosti.

Dotazy budou přijímány od 10:00 do 13:00 hod. na adrese http://www.uoou.cz/disk_forum.php3.

---

Tisková zpráva
k tiskové konferenci ÚOOÚ 14. 10. 2004

---

Tisková zpráva
k tiskové konferenci ÚOOÚ 22. 9. 2004

---

Tisková zpráva
k tiskové konferenci ÚOOÚ 9. 6. 2004

---

Sdělení pro tisk
Praha 14. května 2004

Úřad pro ochranu osobních údajů reagoval svým vyjádřením na službu Gmail nabízenou společností Google, o níž informovala i česká média.

Úřad upozorňuje na možná rizika nabízené služby vůči soukromí potenciálních zájemců. Jeho názor vyplývá mj. z konzultací, které vedl na mezinárodní úrovni, a je odpovědí na výzvu, s nímž se na několik evropských úřadů ochrany osobních údajů obrátila britská společnost Privacy International.

Vyjádření je k dispozici na webových stránkách www.uoou.cz (v rubrice Diskutovaná témata) a na vyžádání je Úřad poskytne médiím, která budou mít zájem je v rámci své služby veřejnosti otisknout.

---

Tisková zpráva
Úřadu pro ochranu osobních údajů
9. 4. 2004

Dne 8. 4. 2004 byla Poslaneckou sněmovnou Parlamentu přijata novela zákona o ochraně osobních údajů. Tato „euronovela“ zákona zohledňuje nároky občanů zemí Evropského společenství na ochranu soukromí a plně harmonizuje český zákon o ochraně osobních údajů s příslušnou legislativou Evropské unie.

Účinnost zákona je předpokládána dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, s výjimkou novelizovaných ustanovení týkajících se oprávnění Úřadu pro ochranu osobních údajů pro ukládání sankcí, která by měla nabýt účinnosti v souladu se změnami obecné právní úpravy v oblasti správního trestání dnem 1. ledna 2005.

---

Oznámení Úřadu pro ochranu osobních údajů
Praha 7. 4. 2004

S účinností od 1. dubna 2004 je Úřad připraven vyřizovat podněty týkající se porušení osob při využívání rodného čísla nebo nakládání s ním, jak mu je uloženo zákonem 53/ 2004 Sb.

Především pro dotazy spojené s uvedenou problematikou Úřad otevírá své diskusní fórum dne 9. 4. 2004 od 10:30 do 12:30 hod.

Dotazy, které z časových důvodů nebude možné zodpovědět, Úřad zodpoví individuálně, pokud bude uvedena e-mailová adresa tazatele. Stejným způsobem zodpoví i dotazy, které budou vyžadovat podrobný právní výklad.

---

Sdělení Úřadu pro ochranu osobních údajů
6. 4. 2004

Dne 16. března 2004 se definitivně uzavřel spor vedený Českým statistickým úřadem proti Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Ústavní soud odmítl stížnost Českého statistického úřadu vůči usnesení Městského soudu v Praze, který již v roce 2001 shledal neoprávněnost podání ČSÚ proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů ve věci sčítání lidu, domů a bytů v roce 2000.

Proti tomuto usnesení Ústavního soudu není odvolání.

Ústavní soud již v této souvislosti jednal, když 16. 2. 2002 odmítl návrh ČSÚ na zahájení řízení v kompetenčním sporu s Úřadem pro ochranu osobních údajů.

Příloha k této tiskové zprávě shrnuje sdělení vydaná Úřadem pro ochranu osobních údajů ve věci uvedeného sporu a rekapituluje právní pozici, kterou Úřad pro ochranu osobních údajů v dané věci zaujal a důsledně zastával.

Příloha ke sdělení Úřadu pro ochranu osobních údajů z 6. 4. 2004

Prohlášení Úřadu pro ochranu osobních údajů
18. 7. 2002

Sdělení předsedkyně Českého statistického úřadu doc. Ing. Marie Bohaté, CSc. v kontextu tiskové konference k výsledkům sčítání lidu, domů a bytů, která se konala 16.7. 2002, zejména interpretované některými novináři, uvedlo veřejnost ve zřejmý omyl.

Úřad pro ochranu osobních údajů v souladu s povinností, kterou mu ukládá zákon, konstatoval, že ČSÚ je oprávněn a povinen dle zákona o ochraně osobních údajů zpracovávat osobní údaje v souladu se zvláštním zákonem č. 158/1999 Sb., který v § 5 odst. 1 písm. a) stanoví, jaké údaje se při sčítání zjišťují o fyzických osobách. Úřad detekoval ve sčítacích arších ty údaje, jejichž sběr není v uvedeném paragrafu zákona č. 158/1999 Sb. o sčítání obyvatel, domů a bytů uveden.

Není zřejmé, proč na zahrnutí těchto údajů do taxativního vymezení statistici v době vzniku zákona č. 158/1999 Sb. netrvali už v roce 1999. Zvláštní podiv to vyvolává ve světle skutečnosti, že dne 16. 7. 2002 deklarovala předsedkyně ČSÚ údaj o počtu dětí z posledního manželství za zjišťovaný od roku 1930 a velmi důležitý pro uplatňování dobře cílené jak populační, tak imigrační politiky. K posouzení tohoto faktu jsou zajisté kompetentní demografové.

Úřad pro ochranu osobních údajů ve svém postoji a krocích ovšem vycházel ze svých kompetencí. Z těch vyplývá, že musí dbát v oblasti ochrany osobních údajů na dodržování zákona a nemůže připustit prolamování právního řádu, má-li dostát povinnostem, které mu jsou uloženy. Je třeba vidět, že nerespektování právního řádu, kterého se de facto domáhá ČSÚ v souvislosti se dvěma inkriminovanými shromážděnými údaji, by založilo mj. precedens libovolného a příležitosti vyhovujícího, účelového výkladu zákona.

Úřad pro ochranu osobních údajů je znepokojen výroky některých novinářů a faktem, že po zkušenostech, kterými prošla populace teritoria České republiky za posledního půl století, je ještě natolik ležérní postoj k zákonu možný. Jako by volání veřejnosti i novinářů po potřebě vytvořit pro demokracii v České republice efektivně fungující právní prostředí umlklo při velmi konkrétní situaci aplikování zákona, jakou například sčítání lidu, domů a bytů představuje.

Na okraj tvrzení o rozhodování soudních instancí ve sporu ČSÚ vedeného proti Úřadu pro ochranu osobních údajů uvádíme sdělení, která již Úřad dal médiím k dispozici:

Usnesení Ústavního soudu v plném znění vyjde v částce 19 Věstníku Úřadu pro ochranu osobních údajů.

---

Tisková zpráva
k tiskové konferenci ÚOOÚ 11. 3. 2004

---

Sdělení Úřadu pro ochranu osobních údajů
4. 3. 2004

Úřad pro ochranu osobních údajů a jeho očekávané nové kompetence v oblasti elektronických komunikací

V letošním roce byl Ministerstvem informatiky jako Sněmovní tisk č. 579 předložen Návrh zákona o některých službách informační společnosti. Z věcné působnosti návrhu zákona jsou z pohledu práva Evropských společenství klíčové Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES, ze dne 8. června 2000, o určitých aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodního styku v rámci vnitřního trhu a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES, ze dne 12. července 2002, o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací.

Do budoucna se zákonem zakazuje šíření tzv. nevyžádaných obchodních sdělení a dalších spamů za použití elektronických prostředků. Vedle tohoto zásadního kroku se současně umožní šíření obchodních sdělení pouze tzv. systémem opt-in, tedy šíření vyžádaných obchodních sdělení.

Spolu s těmito opatřeními se dále stanoví rámec povinností subjektů získávajících od svých zákazníků kontakty pro elektronickou poštu. To znamená získat souhlas pro šíření obchodních sdělení a povinnost umožnit zákazníkům, jejichž e-mailové adresy se takto získávají, zdarma odmítnout souhlas s využitím této adresy k zasílání obchodních sdělení kdykoliv při zasílání zprávy. Zároveň je zakázáno šířit obchodní sdělení elektronickou poštou, pokud není zřetelně a jasně označeno jako obchodní sdělení, skrývá nebo utajuje totožnost odesílatele, jehož jménem se komunikace uskutečňuje, nebo je zasláno bez platné adresy, na kterou by mohl adresát přímo a účinně zaslat žádost na vyřazení z příslušného opt-in seznamu. Ochrany požívají jak osoby fyzické, tak i osoby právnické. Nelze tedy zasílat nevyžádaná obchodní sdělení ani na e-mailové adresy, jež nejsou přiřazeny konkrétní fyzické osobě a představují třeba obecný kontakt na osobu právnickou. Příslušný paragraf transponuje článek 7, částečně článek 6 Směrnice 2000/31/ES o elektronickém obchodu a článek 13 Směrnice 2002/58/ES o soukromí a elektronických komunikacích.

Návrhem zákona se stanovují příslušné orgány dozoru nad dodržováním tohoto zákona. V případě šíření obchodních sdělení podle § 7 zákona se zakládá příslušnost k výkonu dozoru nad dodržováním tohoto ustanovení a ukládání pokut do výše 10 mil. Kč při jeho porušení Úřadu pro ochranu osobních údajů, a to zejména proto, že šíření obchodních sdělení sice často probíhá formou náhodnou, ale mnohdy je součástí hlubších directmarketingových aktivit, při nichž dochází ke zpracovávání osobních údajů. Proto je vhodné, aby celou problematiku zastřešoval jeden úřad, jelikož je často obtížné rozlišit hranice mezi těmito způsoby šíření. Jurisdikce Úřadu se však může týkat pouze nevyžádaných obchodních sdělení rozesílaných z území České republiky.

Pro dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 8 odst. 3 se zakládá příslušnost dané samosprávné profesní komory zřízené zákonem, v jejíž působnosti se dotčená regulovaná činnost nachází. Tato příslušnost odpovídá zásadám profesní samosprávné činnosti a dozoru nad vlastními etickými a jinými předpisy. Zakládá se příslušnost orgánu dozoru jako kontaktního místa pro orgány Evropské unie.

Vedle této kompetence však Úřad pro ochranu osobních údajů získá ještě v roce 2004 další významné postavení v oblasti elektronických komunikací, jež mu umožní, jak vyplývá z návrhu zákona o elektronických komunikacích, který byl Ministerstvem informatiky předložen k 1. březnu 2004 vládě, prosazovat ochranu soukromí v souvislosti se zpracováním osobních údajů v této oblasti takovými prostředky, které vycházejí ze zákona o ochraně osobních údajů. Pro občana, který je současně uživatelem telekomunikačních nebo jiných elektronických služeb to znamená, že pokud se bude činností operátora nebo jiného odpovědného subjektu podle tohoto zákona cítit ohrožován ve svém právu na ochranu soukromí, může se v budoucnu obrátit se žádostí o nápravu tohoto stavu na Úřad pro ochranu osobních údajů.

V případě, že zákon o elektronických komunikacích bude přijat, Úřad k němu vydá vlastní aplikační stanovisko.

---

Sdělení Úřadu pro ochranu osobních údajů
3. 3. 2004

K připravované novele zákona o ochraně osobních údajů

Z iniciativy Úřadu pro ochranu osobních údajů a v součinnosti s Ministerstvem informatiky byl podle Plánu legislativních úkolů vlády na rok 2003 schválen a předložen Parlamentu návrh zákona, kterým se mění zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který je projednáván jako Sněmovní tisk č. 508.

Úřad pro ochranu osobních údajů od přijetí novely zákona očekává:

1. Ještě větší sblížení právních podmínek ochrany soukromí v souvislosti se zpracováním osobních údajů v právním řádu České republiky s podmínkami, které vyplývají z mezinárodních závazků České republiky v této oblasti, a to se promítá zejména:
1. v obsahu a rozsahu povinností správce podle § 5 (povinnosti při zpracování informací), § 9 (citlivé údaje) a § 11 a 12 (informační povinnost správce),
2. v rozsahu možných výjimek ze zákona zejména podle ustanovení § 3 odst. 6 a § 9,
3. v neposlední řadě v novém znění § 27, který upravuje podmínky pro předání osobních údajů do jiných států.
2. Sladění obecných podmínek pro uplatnění práv a povinností subjektů při zpracování osobních údajů s právním řádem České republiky; to se promítá zejména:
1. v chápání obsahu souhlasu se zpracováním údajů jako právního úkonu,
2. v podmínkách smlouvy mezi správcem a zpracovatelem podle § 6,
3. v uplatnění nároků na náhradu nemajetkové újmy podle § 21.
3. Nová úprava sankčních ustanovení, která vychází z Legislativní radou vlády schválené nové koncepce správního trestání.
   
   
4. Odstranění kritických ustanovení zákona o bankách, která se dostala do rozporu s právem na ochranu osobních údajů. Tato část zákona je zpracována v součinnosti s ČNB.

Návrh novely zákona o ochraně osobních údajů byl propuštěn do parlamentního legislativního procesu v prosinci 2003 a v současné době jeho obsah projednávají výbory PSP. Zatím bylo přijetí návrhu schváleno Výborem pro evropskou integraci a Petičním výborem.

Návrh zákona by měl nabýt účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, s výjimkou nových sankčních ustanovení, která by měla nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2005.

---

Sdělení Úřadu pro ochranu osobních údajů
3. 3. 2004

Nová kompetence Úřadu pro ochranu osobních údajů v souvislosti se zpracováním rodných čísel

Kompetence Úřadu pro ochranu osobních údajů je založena ustanovením § 17e zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, ve znění zákona č. 53/2004 Sb., podle kterého správní delikty právnických osob za neoprávněné nakládání s rodným číslem a neoprávněné využívání rodného čísla projednává Úřad pro ochranu osobních údajů.

Nejpozději s účinností od 1. dubna 2004 tedy Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“) bude připraven přijímat a vyřizovat podněty týkající se porušení povinností osob při využívání nebo nakládání s rodným číslem podle zákona č. 53/2004 Sb.

Pokud jde o vlastní obsah nové právní úpravy, lze konstatovat, že tímto zákonem byl právem očekávaným způsobem završen proces, kdy Úřad dlouhodobě usiloval o změnu v přístupech ke zpracování rodného čísla a jeho vynucování, ať již v souvislosti s uzavíráním běžných smluvních vztahů spojených s koupí základních druhů zboží nebo služeb, obstaráváním běžných záležitostí, v souvislosti s podáváním návrhů apod. Současně se ale otevřel prostor pro možné odlišné výklady zde uváděných druhů chování osob. Základním předpokladem pro zdárnou aplikaci těchto ustanovení je potřeba vyložit, jaké druhy chování právnických osob lze podle platné právní úpravy postihovat. Pokud jde o užívání pojmu „využívání rodného čísla“ nebo „nakládání s rodným číslem“, je definice pojmů v zákoně o evidenci obyvatel a jejich užívání nejednoznačná, a proto se Úřad v současně době zabývá vedle organizačních přístupů zejména výkladem těchto ustanovení. Hodlá v této souvislosti jednat především s autorem tohoto návrhu zákona, kterým je Ministerstvo vnitra.

I když se na první pohled může zdát, že pro výklad těchto ustanovení existuje jen poměrně krátká doba, je třeba uvést, že podle článku II tohoto zákona, který obsahuje přechodné ustanovení, jsou právnické a fyzické osoby, které do dne nabytí účinnosti tohoto zákona využívaly rodná čísla v souvislosti s plněním svých úkolů nebo předmětem své činnosti (podnikání), a nejde o případy uvedené v § 13c tohoto zákona, do jisté míry liberovány, neboť jsou povinny rodná čísla z jimi takto vedených informačních systémů, evidencí nebo jiných zpracování prokazatelně odstranit do 31. prosince 2005; využívání rodných čísel do uvedeného data se nepovažuje za neoprávněné nakládání s rodným číslem.

Úřad proto v případech, kdy se při prováděném šetření uplatní právě toto přechodné ustanovení, nebude moci právnické osoby až do 31. prosince 2005 sankcionovat.

K zákonu o evidenci obyvatel vydá Úřad své aplikační stanovisko.