Cesta: Titulní stránka > Základní odkazy > Tiskové zprávy > Tiskové zprávy a konference - Archiv > Tiskové zprávy - 2001
8. prosince 2010
V reakci na informace uveřejněné na webových stránkách veřejného ochránce
práv (http://www.ochrance.cz/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2010/uoou-odmita-setrit-ztratu-lekarske-dokumentace/,
http://www.ochrance.cz/tiskove-zpravy/
tiskove-zpravy-2010/predseda-uoou-musi-zajistit-plynulost-a-primerenou-delku-kontrol/)
vydává Úřad pro ochranu osobních údajů následující tiskovou zprávu:
Úřad se již zabýval věcí, o níž zástupkyně veřejného ochránce práv RNDr. Seitlová dnes informovala sdělovací prostředky. Jeho postup byl plně v souladu s kompetencemi a zásadami činnosti správních orgánů. Úřad udělal také vše, co mu právní úprava umožňuje. Přesto předseda nařídil přezkum celé záležitosti.
Úřad však souhlasí s názorem RNDr. Seitlové, že přibývá stížností souvisejících s ochranou osobních údajů, což je patrné i z jeho stížnostní agendy. Proto je udiven, že jediný den před setkáním předsedy Úřadu s ombudsmanem si RNDr. Seitlová razantně osobuje právo zpochybňovat na základě sporadických stížností kompetenci Úřadu pro ochranu osobních údajů, jehož rozhodování je právním řádem ČR podřízeno soudnímu přezkumu.
S podivem Úřad konstatuje, že jednotliviny, u nichž navíc lze klást – jako v případě dr. Seitlovou uváděném – otázku právní kvalifikace, vedou zástupkyni ombudsmana k závěrům zpochybňujícím přímo kompetenčnost a právní zakotvení Úřadu pro ochranu osobních údajů, a to aniž byla přezkoumána skutková podstata jednotlivého případu (včetně oprávněnosti a věrohodnosti podávané stížnosti).
Předseda Úřadu považuje vyjádření RNDr. Seitlové za skandální a je rozhodnut otevřít jednání s ombudsmanem, s nímž se zítra setkává v Brně. Jedině ochránce lidských práv také považuje za partnera při řešení jakýchkoliv sporných otázek.
PhDr. Hana Štěpánková
vedoucí samostatného oddělení
tiskového,
tisková mluvčí
23. listopadu 2010
Úřad pro ochranu osobních údajů vydal rozhodnutí ve věci osobní karty Opencard.
Předseda Úřadu rozhodl o námitkách podaných hlavním městem Prahou vůči kontrolnímu protokolu: Potvrdil kontrolní zjištění, že při zpracování osobních údajů v rámci projektu Opencard došlo k porušení zákona o ochraně osobních údajů.
Konkrétně jde o potvrzení toho, že hlavní město Praha nedostatečným způsobem informovalo zájemce o osobní kartu Opencard o parametrech budoucího zpracování jejich osobních údajů za situace, kdy pro takovéto zpracování není nezbytné vyžadovat souhlas uživatele karty. Za porušení této zákonné povinnosti je možné v následném správním řízení uložit pokutu až do výše 5.000.000 Kč.
Úřad má za to, že informační kampaň probíhající v době kontroly ohledně projektu Opencard bylo možné vnímat částečně jako jednostranně zaměřenou, což v některých případech mohlo vzbudit dojem, že pořízení osobní karty Opencard je povinností a nikoli možností. V případě systémů obdobných osobní kartě Opencard by měl podle názoru Úřadu existovat alternativní způsob jak získat služby zpřístupněné prostřednictvím takové karty.
Hlavnímu městu Praha bylo na základě kontroly opatřeními k nápravě uloženo, aby každému držiteli karty umožnil užívání karty bez zpracování osobních údajů, tzv. anonymní karty, stejně tak jako to, aby o možnosti užívání této karty byli řádně informováni zájemci o Opencard, což kontrolovaný akceptoval.
PhDr. Hana Štěpánková
vedoucí samostatného oddělení
tiskového,
tisková mluvčí
2. listopadu 2010
V médiích se opakovaně objevila informace, že Úřad pro ochranu osobních údajů brání ve vzniku veřejného a neveřejného seznamu deviantů. Úřad sděluje, že žádná právní úprava podmínek pro zpracování osobních údajů nebrání Policii ČR ve zpracovávání všech potřebných informací, které by policie měla využívat pro naplnění svých zákonných kompetencí. Podle zákona o Policii ČR totiž může policie zpracovávat osobní údaje včetně citlivých údajů bez souhlasu osoby, jíž se tyto údaje týkají, pokud je to nezbytné pro plnění jejích úkolů.
PhDr. David Pavlát
zástupce tiskové mluvčí
26. října 2010
Sdělení médií, že Úřad pro ochranu osobních údajů navrhuje Stanislavu Pencovi pokutu až 15 milionů korun za to, že zveřejnil na internetu databázi někdejší komunistické StB, je hrubě zkreslující.
Informace o možné výši pokuty nebyla ze strany ČTK a médií u Úřadu ověřena. Stanislavu Pencovi hrozí jako fyzické osobě za přestupek pokuta do maximální výše 1 milionu korun. Úřad v rámci své kompetence nařídil v řízení o přestupku ústní jednání, které se bude konat 5. listopadu 2010.
PhDr. David Pavlát
zástupce tiskové mluvčí
24. září 2010
Úřad pro ochranu osobních údajů důrazně odmítá vyjádření, která tvrdí, že ČOI ve zveřejňování pokutovaných benzinových stanic brání zákon o ochraně osobních údajů. Jde o vyjádření mylná, která nekompetentně interpretují zákon o ochraně osobních údajů.
PhDr. Hana Štěpánková
vedoucí samostatného oddělení
tiskového,
tisková mluvčí
k tiskové konferenci ÚOOÚ 22. 9. 2010
22. září 2010
Úřad pro ochranu osobních údajů po provedení správního řízení rozhodl dne 2. září nepovolit zpracování osobních údajů v rámci služby Street View, které oznámila společnost Google Inc.
Oznámené zpracování nesplňuje podmínky stanovené zákonem o ochraně osobních údajů:
Správce osobních údajů sídlící mimo EU má povinnost stanovit na území České republiky svého zástupce (zpracovatele osobních údajů). Google Inc. jako americký subjekt tak neučinil.
Google Inc. pro zajištění služby Street View využívá technické postupy, které nepřiměřeně zasahují do soukromí občanů (např. nastavení kamery pořizující snímky nad rozsah běžného pohledu z ulice).
Ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů bylo registrační řízení uzavřeno uvedeným rozhodnutím ze dne 2. září 2010, k němuž Google Inc. prostřednictvím právního zástupce podal 17. září rozklad, týkající se využívání technických prostředků, jímž se Úřad bude zabývat.
Odmítnutí registrace nevylučuje další možnost jednání.
PhDr. Hana Štěpánková
vedoucí samostatného oddělení
tiskového,
tisková mluvčí
29. června 2010
Sdělení, že Úřad „plánuje velké kontroly soudních úředníků kvůli možnému zneužívání osobních údajů v evidenci obyvatel“, které publikuje Euro 24 28. 6. na základě článku publikovaného v Hospodářských novinách (28. 6., s. 4), je hrubě zkreslující.
Autorka článku v Hospodářských novinách dovodila z informace inspektorky Úřadu o kontrole soudů také další dalekosáhlé důsledky a formou citace jí vložila do úst sdělení, která nikdy nevyslovila. Proti způsobu, jímž byly využity poskytnuté informace o kontrolách soudů a Ministerstva spravedlnosti ČR, se inspektorka Úřadu a Úřad důrazně ohrazují.
PhDr. Hana Štěpánková
vedoucí samostatného oddělení
tiskového,
tisková mluvčí
16. června 2010
Městský soud v Praze dne 11. 5. 2010 rozhodl rozsudkem o žalobě podané proti rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci kamerového systému umístěného v hotelu Savoy. Soud se zcela ztotožnil se závěry Úřadu.
PhDr. Hana Štěpánková
tisková mluvčí
Rozhodnutí Městského soudu v Praze ve věci kamerového systému umístěného v hotelu – ochrana soukromí vs. ochrana majetku
Městský soud v Praze (dále jen „soud“) vydal dne 11. května 2010 rozsudek zn. 11 Ca 433/2008-89, kterým rozhodl o žalobě podané proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“) ve věci kamerového systému umístěného v hotelu.
Na základě oznámení hotelu o zpracování osobních údajů prostřednictvím kamerového systému podaného v souladu s § 16 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zahájil Úřad správní řízení podle § 17 tohoto zákona (neboť podané oznámení zakládalo obavu, že zamýšleným zpracováním bude docházet k porušování zákona č. 101/2000 Sb.). V tomto řízení Úřad rozhodl tak, že oznámené zpracování osobních údajů se nepovoluje, neboť v případě, kdy by hotel posuzované zpracování zahájil, došlo by k porušení povinností stanovených v § 5 odst. 1 písm. e), § 5 odst. 2 a § 10 zákona č. 101/2000 Sb. Případný rozpor se zákonem Úřad spatřoval v tom, že měly být monitorovány i prostory sloužící k dlouhodobému pobytu osob (lobby bar), resp. veřejná prostranství v okolí hotelu, a dále v tom, že pořizovaný záznam měl být uchováván po dobu 7 dní, kterou Úřad v daném případě vyhodnotil jako nedůvodně dlouhou. Toto rozhodnutí bylo na základě rozkladu potvrzeno i předsedou Úřadu, které hotel následně napadl žalobou u soudu.
Ve svém rozsudku se soud zcela ztotožnil se závěry Úřadu, když konstatoval, že provoz kamerového systému se záznamem vede ke zpracování osobních údajů a podléhá tedy zákonu č. 101/2000 Sb. Instalací kamer se záznamem dochází dle soudu k monitorování jednotlivých osob, které se v daném prostoru pohybují, a tedy ke shromažďování osobních údajů. Soud v této souvislosti konstatoval, že osobu lze identifikovat i jen na základě jejího vzhledu, aniž by bylo nutno disponovat dalším zdrojem informací (např. písemnou evidencí příchozích).
K otázce právního titulu pro zpracování osobních údajů prostřednictvím kamerového systému soud uvedl, že v daném případě nelze nalézt oporu ani v jednom z namítaných ustanovení § 5 odst. 2 písm. a), b) nebo e) zákona č. 101/2000 Sb. Provoz předmětného kamerového systému soud nepovažuje za nezbytný k plnění smluvních povinností hotelu a stejně tak ani pro dodržení právní povinnosti chránit odložené a vnesené věci (ve smyslu § 433 a násl. Občanského zákoníku). Co se týče ochrany majetku hotelu, resp. jeho hostů, soud konstatoval, že v případě střetu práva na soukromí (ochranu osobních údajů) a práva na ochranu majetku je nutno přiznat větší váhu prvému z uvedených práv, jakožto základnímu lidskému právu vyjádřenému v čl. 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Přístup hotelu, který nadřadil zájem na ochraně před krádežemi, vandalstvím a případnými excesem některého z návštěvníků právu na ochranu soukromí a osobního života označil soud za nepřípustný a neproporcionální. S ohledem na to, že na daný případ se tedy nevztahuje žádná z výjimek dle § 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., a hotel současně nedisponoval souhlasem dotčených osob, byla dle soudu porušena jedna ze základních podmínek citovaného zákona.
Co se týče doby uchování záznamů, soud se i v tomto bodě přiklonil k názoru Úřadu, když uvedl, že ani v situaci, kdy zákon výslovně nestanoví kriteria provozu kamerového systému, nelze postupovat zcela libovolně, a je zde tedy dána kompetence Úřadu příslušná ustanovení vyložit a aplikovat na konkrétní případ. Dobu 7 dnů soud označil za zcela neúměrnou ve vztahu k daným okolnostem a konstatoval, že tato doba nikoli nevýznamně zvyšuje riziko zneužití uchovávaných dat.
Ačkoli rozsudek je stále možné napadnout kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu, Úřad považuje názor soudu vyjádřený v tomto rozsudku za relevantní a přínosný z hlediska své dosavadní i budoucí praxe v oblasti posuzování kamerových systémů.
Celý text rozsudku soudu je k dispozici na www.uoou.cz v rubrice Judikatura/Česká republika.
6. května 2010
Úřad pro ochranu osobních údajů obdržel v poslední době celou řadu dotazů a žádostí od zdravotnických zařízení a odborné veřejnosti o posouzení, zda postup Státního ústavu pro kontrolu léčiv při vyžadování hlášení o vydaných léčivých přípravcích podle pokynu LEK-13 verze 2 není v rozporu s právními předpisy.
Protože se však Úřad nepovažuje v oblasti výkladu zmocnění SÚKL podle zákona o léčivech za kompetentní orgán, požádal předseda Úřadu ministryni zdravotnictví o vydání výkladového stanoviska Ministerstva zdravotnictví ČR jakožto gestora právní úpravy podmínek a postupů odpovědných subjektů podle zákona o léčivech.
PhDr. Hana Štěpánková
vedoucí samostatného oddělení
tiskového,
tisková mluvčí
28. dubna 2010
V návaznosti na aktuální výsledky správního rozhodování v této oblasti, kdy se Úřad pro ochranu osobních údajů opakovaně setkává s odlišnou praxí orgánů měst a obcí a jejich úředníků v přístupu k ochraně osobních údajů, se v březnu tohoto roku předseda Úřadu obrátil na předsedu Svazu měst a obcí s žádostí o jednání a možnost účasti zástupce Úřadu na akcích pořádaných SMO, případně dalších aktivitách určených pro zástupce měst a obcí.
Výkonný místopředseda SMO ve své reakci uvedl, že SMO nabídku Úřadu vítá a v průběhu následujícího období očekává větší spolupráci obou subjektů na informovanosti obcí. Budoucí spolupráce se týká jak možnosti organizace odborného workshopu v rámci konference v prosinci, tak i spolupráce na odborné příručce pro zastupitele obcí, která je aktuálně SMO připravována.
Ze strany Úřadu tak vzniká možnost nejen více informovat o výsledcích své činnosti, ale také díky užší spolupráci mnohem rychleji přinést zásady pro přístup obcí ke zpracovávání osobních údajů vycházející z aktuální rozhodovací činnosti Úřadu a aktuální judikatury této poměrně široké skupině odpovědných subjektů. To ve svém důsledku bude znamenat zvýšení úrovně ochrany osobních údajů a snížení odlišné praxe měst a obcí při výkonu stejné působnosti.
JUDr. Alena Kučerová
náměstkyně předsedy
27. dubna 2010
Ve dnech 29. 4. a 30. 4. 2010 na Pražském hradě proběhne konference ochránců osobních údajů z celé Evropy, včetně zástupců Evropské komise a Rady Evropy. Konferenci zahájí předseda Senátu Přemysl Sobotka. V předvečer konference se setká s účastníky primátor Pavel Bém v Residenci primátora.
Český Úřad pro ochranu osobních údajů se stal pořadatelem celoevropské jarní konference, jejíž jednotící myšlenka „Hodnotit minulost, myslet na budoucnost“ otevírá jednání na prahu desetiletí, v němž se ochrana soukromí jakožto základního lidského práva stává tématem zásadním i v rámci politické agendy.
Jednotlivé diskusní bloky pražské konference se zaměřují na palčivé problémy spojené mj. také s rozvojem komunikačních technologií. Více než 120 odborníků na ochranu osobních údajů bude diskutovat o adekvátních přístupech k ochraně osobních údajů v rámci tematických bloků Internet věcí a všudypřítomné monitorování v prostoru a čase; Děti v pavučině sítí; Ochrana osobních údajů na rozcestí; Veřejný sektor: respektovaný partner, nebo privilegovaný zpracovatel dat? a Etnické profilování.
Na závěr konference se předpokládá přijetí rezolucí k některým z diskutovaných problémů, které vytyčí přístupy pro ochranu osobních údajů pro příští léta.
PhDr. Hana Štěpánková
vedoucí samostatného oddělení
tiskového,
tisková mluvčí
7. dubna 2010
MFDnes 23. 3. 2010 (s. 4, Alena Hechtová, Rodné číslo je tabu i v porodnici) zcela mylně informuje o tom, že porodnice nesmějí získávat rodná čísla novorozenců.
Tuto informaci dovozuje z tvrzení jednoho zákona neznalého novopečeného otce, kterému neporadila zřejmě rovněž zákona neznalá sestra v porodnici. Pisatelka článku viní z daného stavu ovšem Úřad pro ochranu osobních údajů. Ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění pochází z roku 1997, kdy ještě Úřad neexistoval.
Ustanovení zákona zní: „Narození pojištěnce je jeho zákonný zástupce povinen oznámit do osmi dnů ode dne narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Příslušný obecní úřad pověřený vedením matriky oznámí narození pojištěnce Centrálnímu registru pojištěnců bezprostředně po přidělení rodného čísla
Úřad pro ochranu osobních údajů dlouhodobě upozorňoval na legislativní mezery v ustanoveních upravujících vztahy zainteresovaných subjektů při přidělování rodného čísla a jeho následného využívání při poskytování zdravotní péče, tedy v řetězci Ministerstvo vnitra - matriční úřad – zdravotnické zařízení – zdravotní pojišťovna. Se svými návrhy a připomínkami řešení problému, které musí být systémové, však neuspěl ani v roce 2008 (jak článek ovšem zmiňuje).
Tehdy Úřad požadoval u návrhu ministerstva zdravotnictví vyjasnit, zda zřízení přístupu porodnic k Centrálnímu registru pojištěnců je účelné, a zda byla vyhodnocena řešení založená na přirozených identifikačních údajích (jméno a datum narození dítěte + matky, místo porodnice), příp. pomocí čísla pojištěnce – matky.
V současné době tedy zůstala pouze možnost nesystémového řešení, totiž souhlas zákonného zástupce novorozence se zasláním rodného čísla narozeného dítěte, když osobně nemůže dostát své zákonné povinnosti rodné číslo porodnici předat.
PhDr. Hana Štěpánková
vedoucí samostatného oddělení
tiskového,
tisková mluvčí
17. března 2010
Představitelé Úřadu jednali 16. 3. 2010 na Ministerstvu dopravy ČR o koncepci přenositelných dálničních kuponů. Při nákupu a používání kuponů nebudou zpracovávány žádné osobní údaje ani o držiteli kuponu ani o provozovateli nebo řidiči vozidla, kdy bude platný dálniční kupon používán. V případě zaznamenání informace o průjezdu vozidla s neplatným nebo nefunkčním kuponem bude zpracován údaj o SPZ a typu vozidla, které bude následně dálniční hlídkou dopravní policie zastaveno a řidič pokutován za porušení povinností při provozu vozidla na pozemní komunikaci. Postup bude shodný jako při jiných typech správních deliktů fyzických osob.
PhDr. Hana Štěpánková
vedoucí samostatného oddělení
tiskového,
tisková mluvčí
12. března 2010
Dne 9. března 2010 byla mediálně zpřístupněna informace o tom, že v souvislosti s pořizováním fotodokumentace akcí pořádaných ČSSD je pořizována databáze oponentů této politické strany.
Úřad považuje za účelné v této souvislosti upozornit na povinnosti vyplývající pro správce a zpracovatele osobních údajů ze zákona o ochraně osobních údajů.
Jde zejména o to, že stejně jako právo EU i výše citovaný zákon respektuje právo na zpracování osobních údajů, které sleduje politické, filosofické, náboženské nebo odborové cíle, prováděné v rámci oprávněné činnosti politické strany, pokud se týká pouze členů sdružení nebo osob, s nimiž je ono sdružení v opakujícím se kontaktu souvisejícím s jeho oprávněnou činností; to vše za podmínky, že zpracovávané osobní údaje nejsou zpřístupňovány bez souhlasu subjektu údajů.
Toto oprávnění musí vždy respektovat ústavní princip, že subjekt údajů nesmí utrpět újmu na svých právech, zejména na právu na zachování lidské důstojnosti a na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života.
Závěrem lze tedy uvést, že pokud jsou „pouze“ zpřístupňovány záběry účastníků akcí pořádaných nebo spoluorganizovaných určitým (i politickým) subjektem, nejedná se o zpracování osobních údajů, které by vybočovalo z mezí zákona o ochraně osobních údajů, který za zpracování považuje operaci nebo soustavu operací, které správce nebo zpracovatel systematicky provádí s osobními údaji, a to automatizovaně nebo jinými prostředky. V tomto kontextu je třeba respektovat právo každého na šíření informací, které je využíváno jako jedno ze základních demokratických práv zejména v mediální oblasti.
Na rozdíl od výše popsané situace platí, že kdyby byly tyto informace dále využívány pro účely identifikace účastníků těchto akcí, pak by se o zpracování osobních údajů jednalo a na takto vytvářenou databázi osobních informací by se zákon o ochraně osobních údajů aplikoval v celém rozsahu.
PhDr. Hana Štěpánková
vedoucí samostatného oddělení
tiskového,
tisková mluvčí
12. března 2010
V souvislosti s probíhajícím legislativním procesem týkajícím se novelizace zákona o léčivech (sněmovní tisk č. 1056) Úřad prohlašuje:
Sdělovací prostředky v posledních dnech mylně informují veřejnost, že Úřad dal souhlas k pořízení centrálního úložiště (receptů) a že požadavky Úřadu byly v průběhu předchozích legislativních prací do návrhu novely zapracovány.
Pravdě neodpovídají ani informace, že uvedenou novelou jsou pouze napravovány nedostatky zjištěné kontrolou Úřadu
Ve skutečnosti:
V průběhu připomínkování novely Ministerstvo zdravotnictví nedospělo s Úřadem ke shodě nad rozsahem právní úpravy úložiště a jejími vlastnostmi. Dle Úřadu nejsou dostatečně respektovány principy ochrany osobních údajů, a úložiště se tudíž nejeví jako šetrné k soukromí pacientů, lékařů i lékárníků.
Návrh předkládaný zákonodárcům vytváří z původního úložiště elektronických receptů (jejichž používání je založeno na dohodě pacienta a lékaře) centrální úložiště, do něhož budou muset být údaje nejen z elektronických receptů vkládány povinně.
Pozice a poznatky Úřadu:
Úřad nebránil a nebrání shromažďování a dalšímu zpracování údajů z receptů v případech, kdy je třeba předcházet a zamezit zneužívání některých druhů léků. Opakovaně nabízel Ministerstvu zdravotnictví součinnost nezbytnou k rychlému vybudování účelné evidence, která by umožňovala sledovat a vyhodnocovat předepisování zneužitelných léčivých přípravků.
V hromadných sdělovacích prostředcích je vznik centrálního úložiště velmi často odůvodňován pouze potřebou zpřísnění prodeje omezeného množství léků a zamezení užívání drog. Naprosto je však zamlčován fakt, že navrhovaná podoba úložiště tento účel široce překračuje: návrh zákona pouze obecně stanoví skupinu činností, k nimž bude stát oprávněn osobní údaje z receptů využívat, a to bez souhlasu pacientů.
Úřad doporučoval Ministerstvu zdravotnictví oddělit práce nad aktuálně potřebnou evidencí zneužívaných léků od prací nad dalšími funkcemi centrálního úložiště, jejichž stanovení je uspěchané a z hlediska ochrany soukromí nedomyšlené. Své připomínky Úřad opírá také o aktuální stanovisko Evropského inspektora osobních údajů.
Připomínky Úřadu plynou z povinností a kompetencí svěřených mu jakožto nezávislé dozorové autoritě nad zpracováním osobních údajů. Považuje tudíž za nezbytné, aby v případě každého zpracování osobních údajů bylo orgány veřejné moci respektováno ústavní pravidlo nařizující, že tuto moc lze využívat jen v mezích, způsobem a prostředky stanovenými zákonem. Je tedy třeba vždy jasně zákonem vymezit, k jakým konkrétním činnostem mohou být osobní údaje občanů využity a nesetrvat na obecných a mlhavých pravidlech.
Uvedené požadavky týkající se dopadu legislativních opatření do soukromí občanů je třeba transparentně podrobit diskusi i v případě právě schvalované státní databáze a otevřeně o ní informovat občany.
PhDr. Hana Štěpánková
vedoucí samostatného oddělení
tiskového,
tisková mluvčí
29.–30. dubna 2010, Praha
k tiskové konferenci ÚOOÚ 28. 1. 2010
14. ledna 2010
Úřad prošetřuje charakter databáze, o níž Stanislav Penc tvrdí, že jde o databázi EZO, neboť Úřad nemá poznatky, že by kontrolovaným spravovaná databáze nepodléhala působnosti zákona o ochraně osobních údajů. Proto požaduje, aby kontrolovaný předložil příslušnou průkaznou dokumentaci.
V rámci uvedené kontroly Úřad prověřuje, jak pan Penc plní povinnosti, které správci provádějícímu zpracování osobních údajů ukládá zákon o ochraně osobních údajů.
Informace, zveřejněné na www.svazky.cz pod názvem „databáze EZO“, byly patrně získány zpracováním jisté databáze, kterou kontrolovaný vlastní. Teprve kontrola prokáže, zda tomu tak skutečně bylo, a stanoví míru odpovědnosti kontrolovaného jakožto správce databáze.
Nicméně v souladu se svou povinností Úřad opakovaně upozorňuje provozovatele uvedených webových stránek, že zveřejňovaná databáze obsahuje citlivé údaje, tj. původní jména židovských rodin bez jejich výslovného souhlasu, což je v rozporu s § 9 a) zákona o ochraně osobních údajů.
PhDr. Hana Štěpánková
vedoucí samostatného oddělení
tiskového,
tisková mluvčí
Zobrazit aktuální dokumenty | archiv dokumentů | dokumenty včetně archivu
Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.
