Úřad pro ochranu osobních údajů

Podle § 13c odst. 1 písm. a) zákona č. 133/2000 Sb. lze rodné číslo využívat, jen jde-li o činnost ministerstev, jiných správních úřadů, orgánů pověřených výkonem státní správy, soudů, vyplývající z jejich zákonem stanovené působnosti, nebo notářů pro potřebu vedení Centrální evidence závětí. Podle § 28 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, se úkony exekutora při provádění exekuce považují za úkony exekučního soudu, proto lze konstatovat, že soudní exekutor je oprávněn využívat při své činnosti rodná čísla. Tento závěr vyplývá také z ustanovení § 33a odst. 3 písm. e), § 33a odst. 4 písm. e) a § 33a odst. 5 písm. d) zákona č. 120/2001 Sb., podle kterých lze soudním exekutorům pro vedení exekuce poskytnout z  informačního systému evidence obyvatel, z informačního systému cizinců a z registru rodných čísel mimo jiné také rodné číslo fyzické osoby. Současně ale Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 1 As 36/2008-77 judikoval, že účelem zpracování rodného čísla je zjištění co nejrychlejšího a nejefektivnějšího provedení exekuce a smyslem poskytnutí rodného čísla osoby, na jejíž majetek byla prohlášena exekuce, je umožnit vyšetření majetkové situace povinného exekutorem. Exekutor tak využívá znalost rodného čísla při podávání žádosti o součinnost dle zákona č. 120/2001 Sb., avšak žádné procesně právní předpisy neukládají exekutorovi povinnost označovat osoby ve svých rozhodnutích či jiných listinách rodným číslem [pozn. správního orgánu od 1. ledna 2013 s výjimkou exekučního příkazu a příkazu k úhradě nákladů exekuce, viz § 48 písm. d) a § 88 odst. 2 písm. d) zákona č. 120/2001 Sb.]. Exekutor tedy nemůže neomezeně nakládat s rodným číslem, ale musí při jeho používání současně respektovat ustanovení § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 101/2000 Sb., podle něhož je správce povinen zpracovávat osobní údaje pouze v souladu s účelem, k němuž byly při výkonu činnosti exekutora shromážděny.

Účastník řízení dovozuje své oprávnění používat rodná čísla i v dražebních vyhláškách ze spojení § 169 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, které stanovuje obsahové náležitosti vyhotovení usnesení, přičemž jednou z náležitostí je označení účastníků, a § 79 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., podle kterého návrh na zahájení řízení musí kromě obecných náležitostí obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků. Taková argumentace je však právně vadná. To, že účastník může být v návrhu (tj. v úkonu činěném jiným účastníkem) označen rodným číslem, nezakládá soudnímu exekutorovi právní titul k tomu, aby používal rodná čísla neomezeně ve všech listinách, které označení povinného vyžadují. Jak již uvedl sám účastník řízení přijetím zákona č. 396/2012 Sb. byl s účinností od 1. ledna 2013 novelizován i exekuční řád. Změna se projevila u exekučního příkazu [§ 48 písm. d) zákona č. 120/2001 Sb.] a příkazu k úhradě exekučních nákladů [§ 88 odst. 2 písm. d) téhož zákona], v nichž je nyní výslovně stanovena povinnost označit povinného rodným číslem, lze-li ho zjistit. Pokud zákonodárce tuto změnu učinil pouze u těchto dvou konkrétních úkonů v exekučním řízení, je zjevné, že v souladu s ústavní zásadou pro činnost orgánů veřejné moci (státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon), nelze tuto možnost svévolně rozšiřovat na další, resp. veškerá právní jednání soudního exekutora. Jinak řečeno, pokud by byla relevantní právní argumentace účastníka řízení odkazující ve svém důsledku na obsah § 79 zákona č. 99/1963 Sb., byla by změna provedená zákonem č. 396/2012 Sb., která exekutorům umožňuje použít rodné číslo pro identifikaci osob v exekučním příkazu a v příkazu k úhradě exekučních nákladů, zcela zbytečná.

Pokud se týká argumentu účastníka řízení spočívajícího v zajištění co nejvyšší míry právní jistoty, uvádí správní orgán následující. Pro dražební vyhlášku je z logiky věci nejpodstatnější otázka předmětu dražby. Kdo je povinným není pro konání dražby z hlediska možného zásahu do práv jakýchkoli osob nijak rozhodující, a tedy není zjevné, proč účastník řízení trvá na identifikaci rodným číslem právě v tomto typu listiny.

Za zcela irelevantní pak považuje správní orgán odkaz účastníka řízení na právní předpisy upravující problematiku insolvenčních řízení. S ohledem na výše uvedené je nemožné rozšiřovat oprávnění orgánu veřejné moci, kterým je i soudní exekutor, prostřednictvím právních předpisů, které na jeho činnost v konkrétním případě vůbec nedopadají.

sp. zn. UOOU-02630/14