Žádný výbuch jaderné bomby, přesto to mohl být zásah s ničivými následky. Hackerský útok Íránu měl údajně za cíl otrávit izraelskou pitnou vodu. Poté započala sérii kybernetických akcí, obě země vstoupily do zcela nového typu konfliktu.
Znenadání několik čerpadel nefungovalo tak, jak by mělo. Sama se zapínala a vypínala. Zdánlivě šlo o nějakou drobnou technickou závadu. O několik hodin později ale technici začali zjišťovat, že se odehrálo něco mnohem zlověstnějšího.
Počítačový systém v jedné z odsolovacích továren, která v centrálním Izraeli přeměňuje mořskou vodu s pomocí řady chemikálií na pitnou, se stal terčem íránského kybernetického útoku.
Došlo k tomu v dubnu. Izrael mluví o koordinovaném útoku na jeho vodárenský systém, ale kolik míst bylo zasaženo, se přesně neví.
Chvíli bylo ticho a pak 9. května zkolabovaly počítačové systémy v jednom z nejdůležitějších íránských přístavů v Hormuzském průlivu, odkud v té době mířily třeba tankery naplněné benzinem do Venezuely. Podle izraelských médií tam nastal naprostý zmatek, přístav byl ochromen několik dní. Hned se spekulovalo, že za tím stojí Izrael.
Následovala odveta. Ve druhé polovině května ji pocítily desetitisíce izraelských webových stránek.
Hackeři na ně umístili protiizraelská videa a zprávy. Podle televize Channel 12 ten samý den přišel kyberútok na izraelská výzkumná centra, kde vyvíjejí vakcínu proti novému koronaviru. A do třetice, někdo se přes počítače snažil ochromit výrobní linky v izraelských továrnách. Ovšem není jisté, že za tím vším stáli přímo Íránci. Podle izraelské společnosti Checkpoint Software Technologies to přicházelo z Gazy, Severní Afriky a Turecka.
Vypadalo by to jako další dloubance z dlouhé série pošťuchování, ale nejnovější zprávy ukazují, že je to vážnější. Britský list Financial Times totiž začátkem týdne přišel se zprávou, že cílem íránského útoku na vodárenský systém nebylo potrápit Izraelce žízní, ale minimálně je přiotrávit chlorem. Hacknutý systém ho měl totiž do vody namíchat víc, než je zdrávo. Deník se odvolával na zdroje ze západních tajných služeb.
Velmi rizikový scénářKaždopádně tento útok už je jiná liga. Zatímco Izrael podle deníku New York Times poslal varování: „Neútočte nám na infrastrukturu“ a klepl Íránce přes prsty v podobě ekonomické škody, íránský útok mířil na zdraví či životy lidí. Prý byli Íránci hodně blízko a spekuluje se, proč se jim to nepovedlo dotáhnout do konce. Zdroje z Teheránu se ale brání, že rozhodně nebylo záměrem zabíjet izraelské civilisty.
Podle nejmenovaného izraelského představitele citovaného listem Financial Times poslední „přestřelka“ mezi oběma zeměmi otevírá dveře k rizikovému scénáři. Doposud totiž nebyly ohrožovány životy civilistů. Poslední podobný a známý kybernetický střet se odehrával loni na jaře, a to kvůli íránským dronům. Ze Sýrie měly napadnout Izrael, ale ten narušil jejich operační systém a navedl je na teroristy z Hizballáhu , kteří jsou protaženou rukou Íránu v Libanonu. Ovšem podobný útok se pak šíitskému Íránu povedl o kus dál, když svými drony udeřil na ropná zařízení v sunnitské Saúdské Arábii.
Žízeň nebo otravaIzraelský expert přes bezpečnost v kybernetice Jigal Unna přímo mluví o kybernetickém konfliktu. Podle něj tak sofistikovaný útok z Íránu přišel rychleji, než se čekalo.
„Myslím, že letošní duben a květen budou měsíce, které se zapíší do historie kybernetických válek,“ dodal. Ještě dřív, než zprávu o chloru zveřejnil list Financial Times, hovořil o tom, že Íránci se svým útokem mohli pokusit namíchat v nesprávném a nebezpečném poměru chemikálie, které se při odsolování používají. Než by se to zjistilo, mohly se otrávit minimálně stovky lidí. Ale i nechat Izraelce v době veder a epidemie nového koronaviru bez vody by mělo na civilisty neblahý dopad.
Nová frontová linieDeník Jerusalem Post píše, že se otevřela nová frontová linie na Blízkém východě a že jen tak neskončí. Někteří izraelští experti varují, že jednotky pro kyberbezpečnost nejsou zdaleka tak silné, jak by pro takový konflikt bylo třeba. Přitom izraelská armáda patří podle mnohých k nejautomatizovanějším na světě a Izrael je lídrem v informačních technologiích.
