Úřad pro ochranu osobních údajů


International


Vyhledávání

 

Základní odkazy

 

Cesta: Titulní stránka > Hlavní menu > Nevyžádaná obchodní sdělení > Často kladené otázky k zákonu č. 480/2004 Sb.

 

Často kladené otázky k zákonu č. 480/2004 Sb.

 
 
 

Lze považovat za obchodní sdělení poptávku na předložení nabídky na určitý produkt, přičemž je vždy oslovován větší počet možných dodavatelů a není vyloučeno, že poptávka odejde na adresu, která nemá s předmětem poptávky nic společného?

Jsou obchodními sděleními přání k svátkům (např. Vánoce, Nový rok apod.) zasílané prostřednictvím SMS zákazníkům od poskytovatele telekomunikačních služeb?

Vztahuje se zákon obecně i na běžnou činnost obchodních zástupců, v jejichž pracovní náplni je různými způsoby (tedy i telefonicky a e-mailem) oslovovat potenciální zájemce v nemasovém měřítku?

Je možné použít kontaktní adresy členů zájmové organizace volně dostupné na internetu k rozeslání reklamní nabídky elektronickou poštou?

Zakoupil jsem si na CD databázi podnikatelských subjektů, čítající několik desítek tisíc záznamů. Prodejce databáze mě ubezpečil, že takovou databázi lze použít i pro marketingové účely. Je tedy možno na elektronické adresy z databáze zasílat obchodní sdělení bez předchozího souhlasu?

Mohu získat souhlas se zasíláním obchodních sdělení elektronickou cestou?

Jakým způsobem lze prokázat, že obchodní sdělení bylo odesláno na konkrétní e-mailovou adresu na základě předběžného souhlasu adresáta, např. že si katalog objednává vlastník této adresy a nikoliv jeho syn, manželka, kamarád apod.?

Jak lze vysvětlit termín „od svého zákazníka“ použitý v § 7 odst. 3 zákona? Je za „zákazníka“ považován pouze subjekt, který má již uzavřen s potenciálním šiřitelem obchodních sdělení jiný smluvní vztah (například účastnickou smlouvu o užívání telekomunikačních služeb, smlouvu o vedení účtu, smlouvu o předplatném časopisu atp.), nebo je třeba uvedený pojem vykládat extenzivně a za „zákazníka“ je považován kterýkoliv subjekt, jehož elektronický kontakt potenciální šiřitel obchodních sdělení získá (např. i „nákupem“ databáze kontaktů osoby, které udělily souhlas k přijímání obchodních sdělení)?

Mohu zasílat svým zákazníkům informace o nových výrobcích a službách, aniž bych si předtím musel pořídit jejich souhlas ? Jak mám při tom postupovat?

Lze po obdržení souhlasu uživatelů (právnických i fyzických osob) k využívání jejich elektronického kontaktu za účelem šíření obchodních sdělení a dodržení podmínek uvedených v odst. 4 zasílat těmto uživatelům také obchodní sdělení týkající se výrobků a služeb třetí strany, tzn. subjektů odlišných od osoby, která souhlas uživatelů získala? Jak podrobný by měl být popis účelu využití elektronického kontaktu v udělovaném souhlasu? Postačí např. formulace "souhlasím s využíváním podrobností shora uvedeného elektronického kontaktu za účelem šíření obchodních sdělení, která budou zahrnovat jak obchodní sdělení týkající se výrobků a služeb společnosti ........., tak výrobků a služeb třetích stran." Takový souhlas by byl získáván od uživatelů, kteří jsou zákazníky naší společnosti (ať už potencionálními nebo stávajícími).

Splňuje možnost odvolat souhlas prostřednictvím webové stránky šiřitele obchodních sdělení podmínky § 7 odst. 3 zákona „...jednoduchým způsobem, zdarma...“, anebo povinnost platit za připojení k síti Internet znemožňuje použití tohoto způsobu odvolání souhlasu, neboť není zcela zdarma?


Lze považovat za obchodní sdělení poptávku na předložení nabídky na určitý produkt, přičemž je vždy oslovován větší počet možných dodavatelů a není vyloučeno, že poptávka odejde na adresu, která nemá s předmětem poptávky nic společného?

Ano i tento způsob komunikace lze považovat za obchodní sdělení. Zaslání poptávky však nelze chápat jako nevyžádané obchodní sdělení neboť je výsledkem inzerce či reklamy a tam je souhlas předpokladem.

[zpět na začátek stránky]


Jsou obchodními sděleními přání k svátkům (např. Vánoce, Nový rok apod.) zasílané prostřednictvím SMS zákazníkům od poskytovatele telekomunikačních služeb?

Taková přání jsou považována za sdělení k podpoře image, tedy za obchodní sdělení ve smyslu ustanovení § 2 písm. f) zákona jakéhokoliv šiřitele obecně, tedy i poskytovatele telekomunikačních služeb. Navíc účelem zákona č. 480/2004 Sb. je omezení obtěžujících forem elektronické komunikace, kam zasílání těchto typů zpráv nepochybně patří.

[ zpět na začátek stránky ]


Vztahuje se zákon obecně i na běžnou činnost obchodních zástupců, v jejichž pracovní náplni je různými způsoby (tedy i telefonicky a e-mailem) oslovovat potenciální zájemce v nemasovém měřítku?

Ano vztahuje, protože masovost není kritériem zákona. Zákon č. 480/2004 Sb. nepodmiňuje platnost ustanovení o šíření obchodních sdělení určitým množstvím odeslané elektronické pošty na jednu adresu. Platí tedy, že porušením zákona je i odeslání jediného nevyžádaného obchodního sdělení.

[ zpět na začátek stránky ]


Je možné použít kontaktní adresy členů zájmové organizace volně dostupné na internetu k rozeslání reklamní nabídky elektronickou poštou?

Rozesílání reklamních nabídek je v tomto případě nutné posoudit pouze v souvislosti se zákonem č. 480/2004 Sb. Z jeho ustanovení § 7 odst. 2 vyplývá omezení zpracovávání osobních údajů získaných výše uvedeným způsobem za účelem nabízení obchodu a služeb v tom směru, že šíření nevyžádaného obchodního sdělení pomocí elektronického kontaktu získaného i z veřejně dostupného seznamu je možné jen s předchozím souhlasem adresáta.

[ zpět na začátek stránky ]


Zakoupil jsem si na CD databázi podnikatelských subjektů, čítající několik desítek tisíc záznamů. Prodejce databáze mě ubezpečil, že takovou databázi lze použít i pro marketingové účely. Je tedy možno na elektronické adresy z databáze zasílat obchodní sdělení bez předchozího souhlasu ?

Je třeba rozlišovat mezi marketingem řekněme klasickým (zasílání poštovních zásilek, telemarketing) a službou informační společnosti. Tyto formy marketingu lze vůči právnickým osobám provádět v zásadě bez větší regulace a především bez souhlasu dotčených subjektů. Naproti tomu zasílání obchodních sdělení elektronickou poštou je služba informační společnosti a je regulována zvláštním zákonem. (zákon č.480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, ve znění zákona č.214/2006 Sb.). Souhlas se zasíláním obchodních sdělení je třeba získat předem (pokud nejde o stávajícího zákazníka) a musí být vztažen ke konkrétnímu odesílateli. Z povahy věci tedy vyplývá, že žádný tvůrce takto rozsáhlé databáze podnikatelských subjektů není schopen zajistit souhlas pro blíže nespecifikovaný okruh odesílatelů obchodních sdělení, kteří se rekrutují z řad odběratelů jeho produktu. Odpověď tedy zní: nikoliv.

[ zpět na začátek stránky ]


Mohu získat souhlas se zasíláním obchodních sdělení elektronickou cestou?

Obchodním sdělením jsou všechny formy sdělení určeného k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku fyzické či právnické osoby, která je podnikatelem. Dle § 2 písm. f) zákona č. 480/2004 Sb. je obchodním sdělením také reklama dle § 1 odst. 2 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, tedy oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky. Zprávy (žádosti o souhlas se zasíláním obchodních sdělení) zasílané potencionálním zákazníkům prostřednictvím elektronické pošty obsahově odpovídají výše uvedené definici, neboť směřují k podpoře služeb a mají za cíl podporu podnikatelské činnosti, podporu prodeje zboží a poskytování služeb, a to přestože je tak činěno formou žádosti o udělení souhlasu se zasíláním obchodních sdělení. Tímto způsobem šíříte povědomí o své značce a svých službách a fakticky tak podporujete svoji podnikatelskou činnost. Princip pro zasílání obchodních sdělení dle § 7 odst. 2 zákona č. 480/2004 Sb. je, ve vztahu k adresátům, kteří nejsou zákazníky, založen na aktivním vyhledání podnikatele, resp. jeho služby, a následném vyslovení souhlasu s dalším informováním o jeho zboží a službách, a nikoliv na tom, že podnikatel bude sám oslovovat adresáty s žádostí o souhlas a takto bude fakticky šířit povědomí o své značce a image.

[ zpět na začátek stránky ]


Jakým způsobem lze prokázat, že obchodní sdělení bylo odesláno na konkrétní e-mailovou adresu na základě předběžného souhlasu adresáta, např. že si katalog objednává vlastník této adresy a nikoliv jeho syn, manželka, kamarád apod.?

Souhlas uživatele nebo účastníka bez ohledu na to, zda účastník je fyzická či právnická osoba, může být udělen jakýmkoli vhodným způsobem, který umožňuje vyjádřit svobodně poskytnutý, specifický a informovaný projev vůle uživatele, včetně označení zaškrtnutím políčka při návštěvě webové stránky na internetu. Zda souhlas ke zpracování osobních údajů s ohledem na poskytování určité služby bude udělen uživatelem nebo účastníkem, je v principu jedno a jde o interní dohodu.

Lze však předpokládat, že ve většině případů komunikují skutečně ty osoby, jejichž údaje jsou v tomto kontaktu používány.

[ zpět na začátek stránky ]


Jak lze vysvětlit termín „od svého zákazníka“ použitý v § 7 odst. 3 zákona? Je za „zákazníka“ považován pouze subjekt, který má již uzavřen s potenciálním šiřitelem obchodních sdělení jiný smluvní vztah (například účastnickou smlouvu o užívání telekomunikačních služeb, smlouvu o vedení účtu, smlouvu o předplatném časopisu atp.), nebo je třeba uvedený pojem vykládat extenzivně a za „zákazníka“ je považován kterýkoliv subjekt, jehož elektronický kontakt potenciální šiřitel obchodních sdělení získá (např. i „nákupem“ databáze kontaktů osoby, které udělily souhlas k přijímání obchodních sdělení)?

Výraz „od svého zákazníka“ podle § 7 odst. 3 zákona lze mimo jiné vykládat při výslovném odkazu na zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s jeho ustanovením § 5 odst. 5 jako od osoby, od které podrobnosti jejího elektronického kontaktu pro elektronickou poštu správce nebo zpracovatel získal „…v souvislosti se svojí činností jakožto správce nebo zpracovatele.“. V § 7 odst. 3 zákona je dále uvedeno, že takový kontakt byl získán v souvislosti s prodejem výrobku nebo služby a je použit pro nabídku obdobných výrobků či služeb. Nemusí se tedy jednat o již uzavřený smluvní vztah, může jít např. o jednání o jeho vzniku. Nelze však pojem zákazník vykládat příliš extenzivně a za zákazníka považovat např. i osobu, která se pouze dotáže na zboží či službu. Zdrojem kontaktu nemůže být veřejný seznam. Za zákazníka nelze považovat kterýkoliv subjekt, jehož elektronický kontakt potenciální šiřitel obchodních sdělení získá (např. i „nákupem“ databáze kontaktů osoby, které udělily souhlas k přijímání obchodních sdělení) – blíže viz. zde

[ zpět na začátek stránky ]


Mohu zasílat svým zákazníkům informace o nových výrobcích a službách, aniž bych si předtím musel pořídit jejich souhlas ? Jak mám při tom postupovat ?

S účinností od 1.srpna 2006 došlo ke změně právní úpravy, spočívající v novém znění ustanovení § 7 zákona č. 480/2004 Sb., provedené zákonem č. 214/2006 Sb. Tato změna se projevuje v zavedení tzv. principu opt-out, pokud jde o obchodní sdělení zaslaná elektronickými prostředky na adresy zákazníků, neboli subjektů již existujících obchodních vztahů. Nově tedy fyzická či právnická osoba, která získala podrobnosti elektronického kontaktu od svého zákazníka v souvislosti s prodejem výrobku nebo služby, může tento elektronický kontakt využít pro potřeby šíření obchodních sdělení, týkajících se jejích vlastních obdobných výrobků nebo služeb, aniž by si opatřovala předchozí souhlas s využitím elektronického kontaktu, za účelem šíření obchodních sdělení, od svých zákazníků. Stále však musí být dodržen předpoklad, že zákazník má jasnou a zřetelnou možnost jednoduchým způsobem, zdarma nebo na účet této fyzické nebo právnické osoby odmítnout souhlas s takovýmto využitím svého elektronického kontaktu i při zasílání každé jednotlivé zprávy, pokud původně toto využití neodmítl.

[ zpět na začátek stránky ]


Lze po obdržení souhlasu uživatelů (právnických i fyzických osob) k využívání jejich elektronického kontaktu za účelem šíření obchodních sdělení a dodržení podmínek uvedených v odst. 4 zasílat těmto uživatelům také obchodní sdělení týkající se výrobků a služeb třetí strany, tzn. subjektů odlišných od osoby, která souhlas uživatelů získala? Jak podrobný by měl být popis účelu využití elektronického kontaktu v udělovaném souhlasu? Postačí např. formulace "souhlasím s využíváním podrobností shora uvedeného elektronického kontaktu za účelem šíření obchodních sdělení, která budou zahrnovat jak obchodní sdělení týkající se výrobků a služeb společnosti ........., tak výrobků a služeb třetích stran." Takový souhlas by byl získáván od uživatelů, kteří jsou zákazníky naší společnosti (ať už potencionálními nebo stávajícími).

Podle našeho názoru jde o to, zda se jedná o zákazníky či nikoliv. V případě zákazníků je možné až do vyjádření nesouhlasu zasílat nabídku „obdobných výrobků či služeb“. V případě odesílání pouze na základě souhlasu je potom v zásadě jedno, zda po obdržení souhlasu budou adresátům nabízeny služby nebo zboží vlastní, či třetí strany. Důležité je, aby odesílatelem byl vždy držitel souhlasu. Tedy není možné adresáta se získaným souhlasem jaksi „přenechat“ třetím stranám pro jejich vlastní využití. Obchodní sdělení by však nemělo vyvolávat dojem, že jej zaslala přímo třetí strana. Pokud jde o znění souhlasu, navrhované znění zřejmě postačí. Komplikovaná definice s příliš mnoha právnickými výrazy spíše odrazuje. V daném případě tedy platí spíše „méně znamená někdy více“…

[ zpět na začátek stránky ]


Splňuje možnost odvolat souhlas prostřednictvím webové stránky šiřitele obchodních sdělení podmínky § 7 odst. 3 zákona „...jednoduchým způsobem, zdarma...“, anebo povinnost platit za připojení k síti Internet znemožňuje použití tohoto způsobu odvolání souhlasu, neboť není zcela zdarma?

Pokud jde o prostředí internetu, je samozřejmě výraz zdarma vždy relativní. Pokud však lze odvolat souhlas jednoduchou operací v internetové aplikaci (např. kliknutím do tzv. checkboxu), lze mít za to, že tento postup nevyžaduje žádné dodatečné náklady na straně adresáta.

[ zpět na začátek stránky ]

 

Kontext

Umístění: Složky dokumentů > Mapa stránek > Hlavní menu > Nevyžádaná obchodní sdělení > Často kladené otázky k zákonu č. 480/2004 Sb.

Zobrazit aktuální dokumenty | archiv dokumentů | dokumenty včetně archivu

 
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


Copyright © 2013 Úřad pro ochranu osobních údajů. Všechna práva vyhrazena.
web & design , redakční systém