Přesto lze k otázce zveřejňování osobních údajů účastníků nařízených soudních jednání připomenout, že nezbytnost a účelnost zveřejnění se v různých fázích soudního řízení mění.
„To například znamená, že pro dočasné zveřejnění osobních údajů účastníků řízení pro účely informování veřejnosti o soudním jednání je možno snáze najít argumenty než pro zveřejnění týchž osobních údajů po skončení řízení,“ uvádí Úřad.
Úřad se v mezích své působnosti dosud zabýval toliko praxí, kdy docházelo k systematickému stahování osobních údajů účastníků soudních jednání ze soudních databází, jejich časově neomezenému uchování a následnému propojení s dalšími údaji. To vedlo mimo jiné k využití těchto údajů pro faktickou deanonymizaci zveřejněných soudních rozhodnutí. Předmětem dosavadního posouzení Úřadem tedy dosud byl toliko „způsob následného zpracování získaných osobních údajů třetí stranou, nikoliv samotná praxe soudů či Ministerstva spravedlnosti,“ popisuje dokument.
Celou argumentaci a vyjádření Úřadu k otázce zveřejňování osobních údajů účastníků soudních jednání naleznete níže ve formátu PDF.
