Úřad pro ochranu osobních údajů


International


Vyhledávání

 

Základní odkazy


Cesta: Titulní stránka

 

‚Z dětí jsou digitální otloukánci.‘ OSN upravuje úmluvu pro práva dětí v digitálním světě

iROZHLAS, 8. února 2021

 
 
 
Organizace Spojených národů ujasňuje, že práva dětí platí stejně v digitálním světě jako kdekoliv jinde. Vyplývá to z takzvaného Obecného komentáře, který ve čtvrtek schválil Výbor OSN pro práva dětí. „Data ukazují, kde podpora práv dětí dobře funguje a kde jsou naopak rizika,“ říká v rozhovoru Sonia Livingstoneová, autorka dokumentu a rozsáhlých výzkumů o dětském používání digitální technologie.

K čemu dokument je?

Obecný komentář jsou instrukce pro vlády po celém světě. Je v něm napsáno, co musí udělat, aby zavedly práva dětí v digitálním světě. Vlády už teď musí na základě Úmluvy o právech dítěte zajišťovat tato práva, tedy, téměř všechny vlády (k úmluvě se hlásí 196 zemí světa, pozn. red.). Ale státy si často nejsou jisté, jakým způsobem to mají zajistit právě ve světě digitálních technologií a tento obecný komentář jim poskytuje odpověď právě na tuhle otázku.

Jakou má dokument váhu?

Je to závazný dokument od Výboru pro práva dětí a je to vlastně vysvětlení, jak tuto dohodu, kterou státy ratifikovaly, naplnit. Dokument je docela krátký, asi třicet stran. Vysvětluje jednotlivé části úmluvy, takže třeba jak zajistit bezpečí dítěte v digitálním prostředí, jak v této oblasti podpořit vzdělávání dětí. Nebo také jak se s dětmi má o digitálním světě jednat, protože článek dvanáct úmluvy jim dává právo vyjadřovat se k věcem, které se jich týkají. Zabýváme se i (duševním) zdravím dětí, dezinformacemi nebo nerovností v přístupu k digitálním technologiím. Je to celá řádka témat.

Dokument je postavený na pořádné dávce dat, ze kterého se vycházelo. Data ukazují, kde podpora práv dětí dobře funguje a kde jsou naopak rizika. Na základě těchto dat pak vznikla tahle závazná příručka. Co je zajímavé, úmluva a komentář obsahují i povinnost států, které mají zajistit, že i další organizace, jako například technologické firmy, budou práva dětí dodržovat.

A není problém lidských (a dětských) práv spíš problémem rozvojových zemí? Evropa má přeci lidská práva poměrně dobře zvládnutá, nebo ne?

Na to mám trochu jiný názor. Rozumím tomu argumentu a je pravda, že v rozvinutých zemích jsou práva dětí a lidská práva obecně dodržována lépe. Ale Výbor pro práva dítěte pravidelně každých osm let zkoumá situaci v jednotlivých zemích. A právě teď zhodnotili postup Velké Británie a ukázalo se, že existuje spousta míst, kde britská vláda nechrání práva dětí tak, jak se zavázala. A odhaduji, že v případě České republiky by to bylo asi podobně.

I když jsou naše evropské vlády, pokud jde o lidská práva, dál, stále si s internetem a technologiemi příliš nevíme rady. Vede se třeba velká debata o tom, jakým způsobem chránit práva lidí ve vztahu k umělé inteligenci. A taky se hodně mluví o ochraně soukromí. A ve všech těchto debatách se zapomíná na hlasy dětí. Takže jsme sice dál než ostatní, děti ale stále opomíjíme a pořád se máme kam posouvat, alespoň pokud se na to díváme optikou toho Obecného komentáře.

Stojí za to si taky povšimnout velkých firem. Ty působí celosvětově, a pokud budou bohatší země razit cestu ochrany práv dětí, pak se jejich podnikání bude muset změnit takovým způsobem, že to bude mít dopad všude, i v chudých zemích, které by samy taková pravidla neprosadily.

Kdo se na tvorbě dokumentu podílel?

Dospělí odborníci, ale také děti. Spolupracovali jsme především s profesorkou Amandou Thirdovou z Western Sidney University, která je propojená s lidskoprávními organizacemi po celém světě, celkem asi v 27 různých zemích, zejména těch rozvojových. A názory a zkušenosti jednotlivých dětí (ve věku do 17 let, pozn. red.) pak výbor bral v potaz při tvorbě celého dokumentu.

Děti například velmi dobře rozuměly, možná lépe než dospělí, že skrze přístup k internetu, který není lidským právem, mají přístup ke svým právům jako je právo na vyjádření, právo na vzdělání a taky právo na ochranu.

Vytvořit dokument muselo dát spoustu práce. Jak dlouho to trvalo?

Sbírat podklady jsme začali možná před deseti lety. Před pěti lety jsme začali prosazovat, aby vznikl Obecný komentář, oficiální závazný dokument. První návrh začal vznikat zhruba před dvěma lety. Ten dokument není dlouhý, ale je komplikovaný. Jsou to instrukce pro vlády celého světa, demokratické, nedemokratické, chudé i bohaté. Nejvíc času ale zabralo naslouchání všem těm, se kterými jsme výsledek konzultovali.

Dokument je určený vládám, které jej teď začnou pravděpodobně spíše pomalu zavádět do praxe. Může být ale inspirací i běžným lidem, třeba rodičům?

To rozhodně může. Ze svých výzkumů vím, že rodiče se často digitálního světa bojí a proto mají tendenci dětem věci hodně zakazovat, což je pochopitelné. Kde si myslím, že rodiče potřebují podporu a kde jim mohou vlády a další organizace pomoci, je hledání funkčních kroků. Jak vést děti k tomu, aby získaly zkušenosti a dovednosti a začaly se v digitálním světě chovat zodpovědně. Tím nemyslím, že se má vše přemístit na internet, jsou i další věci, které jsou pro děti důležité.

Technologie ale nejsou na ústupu a důležitost digitálního světa při učení, hrách nebo komunikaci s příbuznými stále roste. Proto je důležité, aby se s nimi děti naučily nakládat sebevědomě a bezpečně bez ohledu na to, kolik je jim let. A rodiče, aby naslouchali a povídali si se svými potomky o digitálním světě. Výzkumy totiž často ukazují, že děti vidí internet úplně jinak než rodiče nebo učitelé.

Jakou roli v tom zavádění změn mohou hrát třeba neziskové organizace nebo učitelé? Mohou nějak změny podpořit?

Já doufám, že si občanská společnost uvědomí, že děti vyrůstají v digitální éře. A že je tudíž důležité, aby je v digitálním prostředí nikdo nezneužíval nebo neohrožoval a ony mohly vyrůst v lidi, kteří jsou schopní digitální technologie bezpečně ovládat. Takže až bude vláda zavádět pravidla pro připojení k internetu nebo třeba strategii vzdělávání, je potřeba vládě připomínat tento Obecný komentář. Právě v takovýchto zákonech totiž musí vlády dbát na ochranu práv dětí. Nesmí je třeba diskriminovat, což digitální svět dětem často dělá. Technologie přeci nepoužívají jen dospělí, kteří jsou odpovědní za své činy, musí existovat i opatření, která myslí na děti.

Jeden takový jednoduchý příklad: pokud se na internetu něco stane, dospělý může podat stížnost k příslušným úřadům. Pro děti ale tyhle kanály nejsou připravené a není tak jasné, jak mohou děti svá práva bránit. Tím se z nich stávají digitální otloukánci. Může to být třeba nevhodná reklama v jejich oblíbené počítačové hře, jejich osobní údaje nebo fotografie někdo využije ke svému obohacení, na sociálních sítích pro ně nejsou ochrany a číhají na ně pedofilové. Existuje spousta příkladů, na kterých je vidět, že internet byl vytvořen bez ohledu na děti a na jejich právo se na internetu pohybovat. Místo toho je tady snaha vytlačit nezletilé někam do uzavřené části internetu nebo odpovědnost za ně svalit jen na rodiče, pro které to není zvladatelné. A výsledkem je, že děti ztrácí svá práva a svobody. A to je velmi důležité si uvědomit, děti také mají práva, nedostanou je najednou, až jim bude osmnáct.

Nehraje tady roli dojem, že děti jsou přece těmi, kdo všechny ty digitální technologie ovládá? A možná dokonce lépe než rodiče?

Ano, to souhlasím, i když je to trochu složitější. Děti často mají dojem, že digitálnímu světu dobře rozumí a vrhají se do něj s nadšením. Na druhou stranu je to velmi složitý svět, který tak úplně nechápou. Děti si často neuvědomují, jak na internetu fungují finanční toky. Že někdo sbírá osobní data, aby je pak prodal, nebo podle nich třeba cíleně servíruje reklamu. Takže spoustě věcí děti nerozumí. A pro rodiče nebo učitele je taky těžké je vzdělávat a vést ke správnému přístupu, protože tomu taky nerozumí. Takže o to víc je potřeba nějaká právní úprava a tady je zásadní role vlády.

Možná by se dalo říct, že si děti sice poradí s ovládáním, neporadí si ale s tím co se děje pod kapotou. Rozumím tomu správně?

Ano, je spousta věcí, kterým musí porozumět, aby pochopily, jak věci fungují: obchodní strategie, mezilidské vztahy, kyberkriminalita. Možná je srozumitelnější říct, že dětem nestačí pochopit jen digitální technologie, ale musí skrze digitální technologie pochopit celý svět dospělých. Pak je to najednou úkol, který běžně trvá osmnáct, možná pětadvacet let, celá výchova od narození do dospělosti. A nyní se učí svět pochopit přes technologie, což často dělá všechno ještě složitějším, jednáte s lidmi, aniž byste jim viděli do tváře, dostáváte informace a nevíte, odkud pochází.

V digitálním světě je taky složitější uvědomit si dopady svého chování, co se může pokazit. A tudíž je složité dělat informovaná, zodpovědná rozhodnutí. A těch dětem na internetu moc nenabízíme, spíš jim jen říkáme, co mají dělat. A když už se něco pokazí, tak je složité vědět, jak se zachovat. S tím si často neporadí ani rodiče. A tohle je přesně něco, co mají nyní vlády začít řešit.

Jak změnila celou přípravu toho doporučení pandemie koronaviru?

Pro spoustu vlád nebyl internet prioritou. A před rokem jsme najednou vypnuli svět venku a všechno se přesunulo do kyberprostoru. A v tu chvíli si spousta vlád uvědomila, že se digitálnímu prostoru měly už dříve věnovat. Děti už měly být digitálně gramotné. Už měla existovat strategie, jak si poradit s dezinformacemi. Školy měly mít notebooky, aby se děti mohly učit z domu. Objevilo se také téma ochrany, počítačové bezpečnosti. Ty školy, kterým se podařilo notebooky sehnat, je rozdaly žákům. Nepomohly jim je ale je zabezpečit a způsobily tak další bezpečnostní riziko. Takže pandemie ukázala, jak je náš Obecný komenář důležitý.

Na druhou stranu ale v dokumentu vlastně nebylo potřeba nic moc měnit. Jen jsme přidali pár komentářů o závislosti na technologiích v době krize. A že v krizových situacích jsou občas technologie jediným řešením. A tehdy si musíme být jisti, že digitální nástroje slouží nám a ne my jim.
 

Kontext

Umístění: Složky dokumentů > Mapa stránek > Hlavní menu > Zahraničí > Informace ze světa > ‚Z dětí jsou digitální otloukánci.‘ OSN upravuje úmluvu pro práva dětí v digitálním světě

Zobrazit aktuální dokumenty | archiv dokumentů | dokumenty včetně archivu

 
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


Copyright © 2013 Úřad pro ochranu osobních údajů. Všechna práva vyhrazena.
web & design , redakční systém