Úřad pro ochranu osobních údajů


International


Vyhledávání

 

GDPR linka +420 234 665 800

Základní odkazy


Cesta: Titulní stránka

 

Zpracování nepřesného rodného čísla (tj. rodného čísla jiné osoby) a jeho předání do registru dlužníků

 

 
 

Podle § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb. je každý správce povinen zpracovávat pouze přesné osobní údaje, které získal v souladu se zákonem. Je-li to nezbytné, osobní údaje aktualizuje. Zjistí-li správce, že jím zpracovávané osobní údaje nejsou s ohledem na stanovený účel přesné, provede bez zbytečného odkladu přiměřená opatření, zejména zpracování blokuje a osobní údaje opraví nebo doplní, jinak osobní údaje zlikviduje. Informaci o blokování, opravě, doplnění nebo likvidaci osobních údajů je správce povinen bez zbytečného odkladu předat všem příjemcům.

Pokud vznikne ze smluvního vztahu na straně zákazníka prodlení s plněním (dluh) a správce osobních údajů v postavení věřitele musí přistoupit k vymáhání své pohledávky, je třeba, aby pohledávku vymáhal po skutečném dlužníkovi a nikoliv po osobě, jejíž osobní údaje mu někdo v souvislosti s uzavřením smlouvy poskytl, ale jako správce si přesnost (správnost) těchto údajů nijak neověřil. V případě smluv uzavíraných prostředky na dálku je přitom riziko uvedení nesprávných osobních údajů ze strany zákazníka nepochybně vyšší právě s ohledem na zvolený komunikační prostředek a s vědomím tohoto rizika proto musí správce k osobním údajům a jejich přesnosti přistupovat.

Dle správního orgánu je nepochybné, že účastník řízení je oprávněn shromažďovat a dále zpracovávat rodná čísla svých zákazníků [§ 63 odst. 3 písm. b) bod 3. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích)].

V dané věci účastník řízení ověřil prostřednictvím České pošty správnost údaje o jménu, příjmení, adrese a číslu občanského průkazu svého zákazníka M. H. U rodného čísla, které je svou povahou jedinečným identifikátorem fyzické osoby (občana České republiky) a tedy samo o sobě slouží ke ztotožnění osoby, ovšem účastník řízení jeho správnost žádným způsobem neověřil. Přesto s tímto údajem pracoval jako s přesným osobním údajem a v okamžiku, kdy mu vznikla vůči M. H. pohledávka z nezaplacené faktury, předal (zpracovával) do registru dlužníků SOLUS mimo jiné jako identifikační údaj M. H. rodné číslo, které ovšem nebylo jeho. Tento postup je přitom dle správního orgánu porušením povinnosti dle § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb. V daném případě je třeba přihlížet právě ke shora uvedenému charakteru rodného čísla – jedinečného, státem garantovaného, identifikátoru fyzické osoby. Zpracování nepřesného rodného čísla může mít za následek značný zásah do soukromí a práv nositele tohoto rodného čísla. V případě účastníka řízení je proto dle názoru správního orgánu porušením jeho povinností zpracovávat přesné osobní údaje, pokud předává neověřená rodná čísla do registru dlužníků. V tomto konkrétním případě dochází s ohledem na účel dlužnických registrů a v nich zapojené subjekty k vážnému zásahu do práv skutečných nositelů rodného čísla (v daném případě pana J. K.), kteří nemusí být k účastníkovi řízení v žádném smluvním vztahu, resp. kteří nemají vůči účastníkovi řízení žádný dluh. Tento zásah je poté násoben skutečností, že to je právě nositel rodného čísla, který musí následně (mnohdy komplikovaně a po delší dobu) prokazovat, že předmětný záznam je v registru dlužníků uveden neoprávněně.

Správní orgán je tedy toho názoru, že v případě neověřených rodných čísel by účastník řízení v souladu s § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb. neměl přinejmenším tento údaj zpracovávat způsobem, který by mohl znamenat zásah do práv nositele rodného čísla; účastník řízení by proto do registru dlužníků měl v těchto případech předávat pouze identifikační údaje bez rodného čísla, a rodné číslo pouze tam, kde ověřil, že se jedná o přesný osobní údaj (např. při osobní návštěvě klienta v prodejně účastníka řízení).

Porušení povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb. poté správní orgán spatřuje i v postupu účastníka řízení při řešení stížnosti pana J. K. Skutečnost, že zaměstnanci účastníka řízení neodeslali stížnost pana J. K. na zneužití jeho rodného čísla na příslušné oddělení, je nepochybně třeba přičítat účastníkovi řízení. Jako nesprávný ovšem správní orgán považuje i požadavek účastníka řízení na podání trestního oznámení ze strany J. K., se kterým účastník řízení spojuje nápravu a řešení vzniklého stavu. Je nepochybné, že ke zjištění, že u M. H. je účastníkem řízení evidováno nesprávné rodné číslo, postačí ověření totožnosti pana J. K. z jím předložených dokladů; tedy, pokud účastník řízení z občanského průkazu ověří, jaké je rodné číslo J. K., a následně ve svém systému zjistí, že stejné rodné číslo má evidováno u úplně jiné osoby, jedná se o dostatečné zjištění pro to, aby u něj vznikla pochybnost o přesnosti tohoto osobního údaje. Tato pochybnost poté musí vést vždy k blokování tohoto osobního údaje a ke sdělení této skutečnosti všem příjemcům nepřesného osobního údaje (v daném případě registru dlužníků SOLUS). Takto ovšem účastník řízení nepostupoval, když požadoval po J. K. podání trestního oznámení, a teprve na jeho základě provedl opravu nepřesného rodného čísla, resp. jeho vymazání. To ve svém důsledku vedlo k prodloužení doby, po kterou účastník řízení zpracovával nepřesný osobní údaj a zasahoval tím do práv pana J. K. (čj. SPR-5265/11)

 
Zodpovídá: PhDr. David Pavlát
Vytvořeno / změněno: 18.4.2013 / 18.4.2013

 
 
 

Nacházíte se v módu "Bez grafiky", takže vidíte tuto stránku bez zdobné grafiky a pokročilého formátování. Pokud váš prohlížeč podporuje CSS2, můžete se přepnout do grafického módu.


Copyright © 2013 Úřad pro ochranu osobních údajů. Všechna práva vyhrazena.
web & design , redakční systém