Úřad pro ochranu osobních údajů

Podle § 13 odst. 9 zákona č. 159/2006 Sb. mohou být veškeré údaje vedené v registru oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech, darech a závazcích použity a dále zpracovávány, s výjimkou uvedenou v § 13 odst. 5 zákona č. 159/2006 Sb., pouze za účelem zjištění případného střetu zájmů při výkonu funkce veřejného funkcionáře. Zpracováním osobních údajů v registru nesmí být dotčena ochrana osobních údajů podle zvláštních právních předpisů. Podle § 13 odst. 5 zákona č. 159/2006 Sb. lze dále zveřejnit pouze údaje uvedené v registru, které se týkají poslance, senátora, člena vlády a veřejného funkcionáře uvedeného v § 2 odst. 1 písm. j) až l) zákona č. 159/2006 Sb. (těmi jsou člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, člen zastupitelstva kraje, hlavního města Prahy, obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a městské části hlavního města Prahy, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn, a nebo ten, který před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn).

Přestože ustanovení § 23 odst. 2 písm. a) zákona č. 159/2006 Sb. obsahuje i po novelizaci provedené zákonem č. 216/2008 Sb. opět ve vymezení skutkové podstaty přestupku nesprávný odkaz na odpovídající právní povinnost (§ 13 odst. 7 namísto § 13 odst. 9), je ustanovení zákona v této části natolik určité a náležitě slovně definuje skutkovou podstatu přestupku, že tato chyba nebrání posuzovat jednání obviněného právě z hlediska možného naplnění této skutkové podstaty (viz též rozsudek Nejvyššího správního soudu 5 A 65/2001, SJS 124/2004, Sb. NSS 2004; 3: 197).

Jak vyplývá z výše uvedeného, obviněný použil údaje z registru v článku publikovaném v deníku X. Z obsahu tohoto článku přitom nijak nevyplývá, že by se věnoval konkrétnímu střetu zájmů pánů P. Ž., J. R., M. T., J. M., M. R., M. K., K. T. nebo I. H. Článek pouze shrnuje obsah údajů o majetku a závazcích, tak jak je uvedli ve svém oznámení podaném podle zákona č. 159/2006 Sb. Správní orgán se přitom domnívá, že samotné zveřejnění údajů z registru, bez toho, aby bylo dáno do souvislosti s jinou skutečností nebo informací, která by mohla nebo měla vést ke zjištění případného střetu zájmů (tak jak je definuje § 3 zákona č. 159/2006 Sb.), nesplňuje podmínku oprávněného použití údajů ve smyslu § 13 odst. 9 zákona č. 159/2006 Sb. Na základě toho dospěl správní orgán k závěru, že obviněný svým jednáním naplnil znaky skutkové podstaty přestupku podle § 23 odst. 2 písm. a) zákona č. 159/2006 Sb., neboť údaje použil k jinému účelu, než ke zjištění případného střetu zájmů.

S námitkou obviněného, dle které jeho čin není společensky nebezpečný (neporušuje ani neohrožuje zájem společnosti), se správní orgán neztotožnil. Správní orgán konstatuje, že ze zákona č. 159/2006 Sb. sice vyplývá, že údaje vedené v registru jsou za splnění podmínky podání písemné žádosti přístupné každému (§ 13 odst. 2), to ale neznamená, že bylo možno s těmito údaji nakládat libovolně. Naopak, dle správního orgánu je zjevné, že zákonodárce při vědomí si ústavního práva vyplývajícího z čl. 10 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod (právo na ochranu soukromí) a v souladu s čl. 17 odst. 4 Listiny základních práv a svobod omezil v § 13 odst. 9 zákona č. 159/2006 Sb. další využití takto získaných údajů pouze pro konkrétní účel. Ze znění § 13 odst. 5 zákona č. 159/2000 Sb. poté dle správního orgánu vyplývá jednoznačný účel daného omezení, a s ním souvisejícího vymezení skutkové podstaty přestupku, kterým je zamezení zveřejňování informací vedených v registru u přesně vymezené skupiny veřejných funkcionářů (v daném případě negativním vymezením, tj. vymezením těch funkcionářů, o nichž informace z registru zveřejnit lze). Oproti právní úpravě platné před novelou provedenou zákonem č. 216/2008 Sb. rozlišuje nyní platná právní úprava právě v § 13 odst. 5 zákona č. 159/2006 Sb. mezi jednotlivými funkcionáři z hlediska jejich postavení v rámci správy věcí veřejných, tj. jejich podílu na rozhodování o veřejných věcech, a požadavku veřejnosti (tedy i médií) na jejich kontrole z hlediska možného vzniku střetu zájmů. Toto vymezení je dle správního orgánu rozumné a plně v souladu se shora uvedenými ústavními principy (ochrana soukromí a právo na svobodu projevu) a správní orgán je jím při svém rozhodování vázán. Pokud tedy obviněný zveřejnil informace v celostátním deníku, resp. jeho regionální příloze, považuje správní orgán takové jednání za současného naplnění formálního znaku přestupku za jednání, které porušuje a ohrožuje zájem společnosti. (čj. SPR-4989/11)