Úřad pro ochranu osobních údajů

Správní orgán vychází ze skutečnosti, že A. B. je v trestním řízení vedeným Policií České republiky poškozenou, kdy vůči ní měl být spáchán trestný čin (zločin) pohlavního zneužití. Postavení poškozeného přitom není vázáno na pravomocné rozhodnutí o trestném činu, ale mimo jiné na skutečnost, že se o určitém skutku vede jako o trestném činu trestní řízení bez ohledu na výsledek tohoto trestního řízení. Jinými slovy, pokud se v dané věci vedlo trestní řízení a byly zahájeny úkony trestního řízení podle § 158 odst. 3 trestního řádu, pro skutek, ve kterém je Policií České republiky spatřován trestný čin pohlavního zneužití vůči A. B., je nutné na A. B. od této doby nahlížet jako na poškozenou. Proto se také na poskytování informací a zejména jejich zveřejňování vztahuje omezení podle § 8b odst. 2 trestního řádu, neboť dle správního orgánu není pochyb, že A. B. je vzhledem ke svému věku (rok narození 2003) nezletilou.

Správní orgán doplňuje, že ačkoliv to není v § 8b odst. 2 trestního řádu výslovně uvedeno, zákaz poskytování informací se v zásadě vztahuje na dobu od spáchání trestného činu, přinejmenším však na dobu od počátku trestního řízení. Trestním řízením je přitom dle § 12 odst. 10 trestního řádu řízení podle trestního řádu, tedy i postup před zahájením trestního stíhání včetně přijímání a prověřování oznámení a jiných podnětů podle § 158 odst. 1 a 2 trestního řádu.

V této souvislosti je třeba zdůraznit, že ochrana poškozeného podle § 8b odst. 2 trestního řádu není vázána na to, zda bude konkrétní pachatel uznán vinným z trestného činu, kde vystupuje poškozený; ostatně v některých případech ani konkrétní pachatel trestného činu nemusí být odhalen a usvědčen, přičemž není pochyb o tom, že se trestný čin stal, a že poškozeným z tohoto trestného činu je např. nezletilá osoba. I v tomto případě jí ovšem svědčí ochrana před neoprávněným zveřejněním informací ve smyslu § 8b odst. 2 trestního řádu.

Lze tedy shrnout, že zákaz zveřejňování informací o poškozeném v trestním řízení není zásadně vázán na rozsudek o vině, ale postačí, že se o určitém skutku vede trestní řízení. Opačný výklad by naprosto popíral smysl ochrany práva na soukromí poškozeného trestným činem, kdy do právní moci odsuzujícího rozsudku by nebylo jeho soukromí nijak chráněno, a tedy mohly by být o něm zveřejňovány jakékoliv informace, a teprve po právní moci rozsudku by začal být chráněn podle § 8b odst. 2 trestního řádu. (čj. SPR-3927/11)